O mně
Zápisník
Projekty
Sport
Psychologie
Výpisky
Testy
Zoe
Soubory
Atkinson: Psychologie
Psychický vývoj

Dědičnost a prostředí: Příroda vs. Výchova

8. dubna 2026
Michal Maslík - Dědičnost a prostředí: Příroda vs. Výchova
Otázka, zda je v průběhu vývoje jedince důležitější dědičnost (příroda, angl. nature), nebo prostředí (výchova, angl. nurture), je předmětem dohadů již celá staletí.

Historické pohledy

Anglický filozof John Locke v 17. století zavrhl tehdy vžitou představu, že děti jsou malí dospělí, kteří přicházejí na svět plně vybaveni schopnostmi a znalostmi.
Tabula rasa
Locke byl přesvědčen o tom, že mysl novorozeněte je „nepopsaná tabulka“, na niž se postupně zapisují zkušenosti dítěte: co vidí, slyší, ochutnává, cítí a čeho se dotýká. Všechny naše znalosti pocházejí ze zkušeností.
Evoluční teorie Charlese Darwina (1859), která zdůrazňuje biologický základ vývoje člověka, přivedla mnohé teoretiky ke zdůrazňování dědičnosti. S rozvojem behaviorismu ve 20. století však znovu získali převahu zastánci vlivů prostředí.
Dejte mi tucet zdravých a dobře stavěných dětí a můj vlastní svět, kde bych je mohl vychovávat, a já vám ručím za to, že z kteréhokoli z nich, náhodně vybraného, dokážu vychovat jakéhokoli odborníka – lékaře, právníka, umělce, obchodníka a ano, dokonce i žebráka a zloděje, bez ohledu na jeho talent, sklony, záliby, schopnosti, povolání a rasu jeho předků.
Parafráza— Watson, J. B.
Většina psychologů se dnes shodne nejen na tom, že důležitou roli ve vývoji hraje vliv dědičnosti i prostředí, ale též na tom, že oba zmíněné vlivy na sebe soustavně vzájemně působí.

Interakce v raném vývoji

Vývoj mozku je ovlivněn nejen genetickými faktory, ale také stimulačními nebo deprivačními vlivy, jimiž na dítě působí jeho prostředí v prvních letech vývoje. I ty aspekty vývoje, které se zdají být determinovány vrozeným biologickým rozvrhem, mohou být ovlivněny vnějšími událostmi.
Zrání (Maturation)
Vrozená posloupnost růstu a změn, která je relativně nezávislá na vnějších událostech. Genetické složení určuje značný počet osobnostních charakteristik již v okamžiku početí.

Příklady interakce:

  1. Vývoj plodu: Lidský plod se vyvíjí podle pevně daného časového plánu. Pokud je však prostředí v děloze abnormální (např. onemocnění matky zarděnkami, podvýživa, kouření, alkohol), proces vývoje může být narušen.
  2. Motorický vývoj: Prakticky všechny děti procházejí stejnou posloupností motorického chování (převracení, sed, stoj, chůze). Procvičování nebo záměrná stimulace však mohou rozvoj do jisté míry urychlit.
    • Děti kmene Kipsigiů v Keni dosahují milníků o tři až pět týdnů dříve díky aktivnímu učení rodičů.
    • Děti kočovných kmenů v Paraguayi, které mají málo zkušeností s pohybem, začínají chodit téměř o rok později.
  3. Vývoj řeči: Všechny děti se naučí mluvit až po dosažení určité úrovně neurologického vývoje. Prostředí však ovlivňuje rychlost:
    • Děti ze středostavovských evropských rodin začínají mluvit kolem jednoho roku.
    • Děti z guatemalské vesnice San Marcos s minimem verbálních interakcí vysloví první slova až po druhém roce.
Klíčový závěr
Prostředí ovlivňuje rychlost, s níž si děti danou dovednost osvojí, ale neovlivňuje výsledný stupeň dovednosti.

Použitá literatura

Atkinson, R. L. a kol.•(2012)•Psychologie•15. vyd.•Portál