Kognitivní psychologie a inteligence

Jak si mozek usnadňuje práci pomocí kognitivní ekonomie. Článek vysvětlí, proč a jak svět dělíme do kategorií, rozdíl mezi dobře definovanými pojmy a fuzzy koncepty a teorii prototypů.

Základní strategie při hledání cílů. Článek porovná algoritmy, které garantují řešení, a heuristiky, které jsou rychlé, ale mohou selhat. Představen bude fenomén náhlého vhledu a s ním spojená aktivita mozku.

Vysvětlení mentálního nastavení – naší tendence přistupovat k problému způsobem, který fungoval v minulosti. Detailní rozbor funkční fixace, tedy ztráty schopnosti vidět u předmětů nové funkce.

Ukázka toho, jak naše intuice selhává. Rozbor heuristiky dostupnosti, vlivu rámcování na rozhodování a potvrzovacího zkreslení – tendence vyhledávat jen informace potvrzující náš názor.

Rozbor víceúrovňové struktury lidské komunikace: od fonémů a morfémů až po syntax a sémantiku. Ukázka vlivu kontextu na to, jak mozek dekóduje význam slov.

Jak se děti učí mluvit. Souboj teorií učení (Skinner) a vrozené gramatiky (Chomsky). Neurobiologie řeči: Brocova oblast pro produkci řeči a Wernickeova oblast pro porozumění.

Zkoumání toho, zda jazyk, kterým mluvíme, určuje způsob, jakým myslíme. Diskuze o hypotéze lingvistického determinismu a o tom, zda dokážeme myslet i bez slov.

Definice inteligence. Spearmanův g-faktor a rozdělení na fluidní inteligenci (řešení nových problémů) a krystalizovanou inteligenci (nahromaděné znalosti).

Moderní modely bořící představu g-faktoru. Howard Gardner a teorie mnohačetných inteligencí. Sternbergova triarchická teorie a zásadní koncept emoční inteligence (EQ).

Historický vývoj testování od Bineta k WAIS. Článek se zaměří na stabilitu IQ v průběhu života s využitím slavných longitudinálních studií.

Debata o vlivu dědičnosti (studie dvojčat) versus vlivu prostředí (chudoba, vzdělání) na intelekt. Diskuze o skupinových rozdílech a vyvrácení mýtů o rozdílech mezi pohlavími.