Učení a paměť

Článek definující učení jako relativně trvalou změnu chování v důsledku zkušenosti. Zaměří se na nejzákladnější, neasociativní formy učení (habituace a senzitizace) s odkazem na neurologický výzkum mořského plže Aplysia (E. Kandel).

Příběh o tom, jak Ivan P. Pavlov objevil u psů asociativní učení. Detailní vysvětlení klíčových pojmů (nepodmíněný a podmíněný podnět/reakce). Popis akvizice (získání spojení), vyhasínání (extinkce) a spontánního obnovení.

Jak reagujeme na podobné podněty (generalizace a diskriminace). Článek představí kognitivní revoluci v podmiňování (R. Rescorla – zvíře si tvoří očekávání) a na závěr aplikuje teorii na lidské emoce prostřednictvím Watsonova kontroverzního experimentu s "Malým Albertem" a vznikem fobií.

Přechod k učení, kde chování operuje na prostředí. Thorndikeovy experimenty s kočkami a Zákon efektu. Na něj navazuje B. F. Skinner se svou operantní komorou. Vysvětlení principu utváření složitého chování pomocí postupné aproximace (shaping).

Detailní rozbor posílení (pozitivního i negativního) a trestů. Článek vysvětlí, proč je posílení efektivnější než trest, a podrobně zmapuje různé rozvrhy posilování (poměrové vs. intervalové), které vysvětlují mimo jiné to, proč jsou výherní automaty tak návykové.

Návrat biologie do behaviorismu. Proč nemůžeme naučit jakékoliv zvíře cokoliv? Slavný experiment Johna Garcii s podmíněnou chuťovou averzí (evoluční připravenost vyhnout se jedům) a objev "instinktivního skluzu" (instinctive drift), kdy vrozené chování převálcuje to naučené.

Učíme se i bez přímé odměny nebo trestu. Albert Bandura a jeho přechod ke kognitivnímu přístupu (Teorie sociálního učení). Slavný experiment s panenkou Bobo dokazující učení agresivitě nápodobou. Zmínka o zrcadlových neuronech jakožto neurobiologickém základu empatie a imitace.

Počítačová metafora mysli a klasický informační model (Atkinson-Shiffrin). Článek probere okamžitou senzorickou paměť (ikonická a echoická) a přesune se k pracovní (krátkodobé) paměti. Vysvětlí omezenou kapacitu ("magické číslo 7") a sílu "chunkingu" (shlukování informací).

Pohled do našeho celoživotního archivu. Rozdělení na explicitní (epizodická a sémantická) a implicitní (procedurální) paměť. Zaměření na kódování: vliv úrovní zpracování (plytké vs. hluboké sémantické kódování) a efektivita mnemotechnických pomůcek a organizace informací.

Jak dostáváme informace zpět z paměti. Význam vybavovacích vodítek, efekt kontextu a stavu (state-dependent memory). Proč zapomínáme? Hermann Ebbinghaus a křivka zapomínání, fenomén proaktivní a retroaktivní interference (křížení starých a nových vzpomínek).

Paměť nefunguje jako videokamera, vzpomínky si při vybavování aktivně rekonstruujeme. Práce Elizabeth Loftusové a dezinformační efekt. Jak snadno vznikají falešné vzpomínky, fenomén amnézie zdroje (source monitoring) a limity očitých svědectví u soudů.

Kde a jak vzpomínky fyzicky sídlí. Buněčná podstata paměti: Dlouhodobá potenciace (LTP) na synapsích. Funkce hipokampu při konsolidaci nových explicitních vzpomínek (slavný pacient H.M.) a role amygdaly a stresových hormonů při vrytí emocionálních (flashbulb) spomínek.