Antika a rané teorie
Platón427–347 př.n.l.
Antická filozofie / Objektivní idealismus
- Věřil, že pravá realita existuje ve světě dokonalých, neměnných idejí. Tělo považoval za „vězení duše“.
- Trojdělení duše
- Duši rozdělil na tři části: rozum (sídlo v hlavě), vznětlivost/odvaha (sídlo v hrudi) a žádostivost (sídlo v podbřišku).
Aristoteles384–322 př.n.l.
Antická filozofie
- Duši vnímal jako oživující princip, účelnost a formu těla (tzv. entelechie).
- Tvrdil, že duše je charakteristická primárně pro organický život.
- Napsal první ucelený psychologický spis O duši.
Galén (a Hippokrates)cca 460 př.n.l. – cca 216 n.l.
Antická typologie
- Humorální pojetí
- Typologie osobnosti podle převažujících tělesných tekutin (šťáv).
- Sangvinik
- Převaha krve (sanguis).
- Cholerik
- Převaha žluče (cholé).
- Melancholik
- Převaha černé žluče (melan cholé).
- Flegmatik
- Převaha hlenu (phlegma).
Chyták z testů
Hippokrates vs. Galén: Pozor na přesné znění otázek! Hippokrates je autorem samotné teorie o čtyřech tělesných tekutinách (šťávách) z hlediska medicíny. Až Galén (o několik století později) na tomto základě vypracoval klasickou typologii 4 temperamentů (sangvinik, cholerik atd.).
Novověká filozofie a empirismus
René Descartes1596–1650
Racionalismus
- Považován za otce moderní filozofie. Jeho základním východiskem je slavné „Cogito, ergo sum“ (Myslím, tedy jsem).
- Interakční dualismus
- Rozdělil člověka na dvě zcela nezávislé podstaty: tělo (rozlehlé, fungující jako stroj) a mysl/duši (nerozlehlá, myslící). Tvrdil, že se tyto dvě části setkávají a ovlivňují v mozkové šišince (epifýze).
- Nativismus (vrozené ideje)
- Na rozdíl od empiriků věřil, že některé myšlenky a principy (např. idea Boha, matematické axiómy) jsou nám vrozené.
Chyták z testů
Nativismus vs. Empirismus: V testech se často objevuje protiklad Descartes (člověk se rodí s vrozenými idejemi) oproti Lockovi (člověk je nepopsaná deska).
John Locke1632–1704
Empirismus
- Představitel britského empirismu.
- Asocianismus
- Vysvětlování duševního dění pomocí sdružování a asociací myšlenek — Locke jako první rozvedl tuto koncepci.
- Tabula rasa
- Lidská mysl je při narození „nepopsaná deska" — veškeré poznání pochází výhradně ze zkušenosti.
G. W. Leibniz1646–1716
Novověká filozofie
- Monáda
- Nedělitelná duchovní podstata — základní pojem Leibnizovy metafyziky.
Poznámka
Jako vůbec první zavedl do psychologie pojem nevědomí (v testech se tento objev často logicky, ale chybně, přisuzuje až S. Freudovi!).
Pseudovědy a lékařství
G. B. della Porta1535–1615
Pseudověda
- Fyziognomie
- Odhadování lidských povahových vlastností porovnáváním lidských tváří s tvářemi zvířat.
Philippe Pinel1745–1826
Lékařství
- Francouzský lékař se zásadním významem pro humanizaci psychiatrie (péče o duševně choré).
- Proslavil se tím, že pacientům v ústavech nechal sejmout okovy a zavedl humánní léčebný přístup.
Franz Joseph Gall1758–1828
Pseudověda
- Frenologie (kranioskopie)
- Duševní vlastnosti a schopnosti člověka lze poznat a přesně odhadnout podle tvaru a výstupků na lebce.
Počátky moderního myšlení
William James1842–1910
Funkcionalismus
- Jeden z nejvýznamnějších amerických průkopníků psychologie.
- Napsal stěžejní dvousvazkové dílo Principy psychologie.
- Proud vědomí
- (Stream of consciousness) — Odmítl dělení mysli na statické elementy (jako Wundt) a tvrdil, že mysl je neustále plynoucí tok myšlenek.
Poznámka
Svět novorozence specificky popsal jako „kvetoucí, bzučící zmatek" (blooming, buzzing confusion).
E. G. Boring1886–1968
Historie oboru
- V testech se objevuje jako autor velmi významné a rozsáhlé učebnice, která podrobně mapuje dějiny psychologie.