Kognitivní procesy na sebe plynule navazují. Abychom si něco zapamatovali, musíme tomu nejprve věnovat pozornost. A aby u nás proběhl proces učení (změna chování), potřebujeme k tomu funkční paměť. Z tohoto bloku čerpají komise ohromné množství otázek.

1. Pozornost

Pozornost je psychický stav, který zajišťuje soustředěnost a zaměřenost vědomí na určitý podnět. Dělíme ji na úmyslnou (zaměřujeme ji my sami) a neúmyslnou (vyvolána silným podnětem zvenčí, např. ránou).

Tenacita (stálost)

Schopnost udržet pozornost na jednom objektu po delší dobu.

Kapacita (rozsah)

Množství podnětů, které jsme schopni vnímat současně.

Vigilita (bdělost/přenášení)

Schopnost rychle přenášet pozornost z jednoho podnětu na druhý.

Oscilace (kolísání)

Samovolné krátkodobé výkyvy v intenzitě pozornosti (chvíli vnímáme více, chvíli méně).

Selektivita (výběrovost)

Schopnost zaměřit se na jeden podnět a ignorovat rušivé okolí.

Chyták z testů

Cocktail party fenomén: Typický testový příklad selektivní pozornosti. Nacházíte se v hlučné místnosti plné lidí (koktejlová párty), přesto dokážete filtrovat hluk a sledovat pouze hlas člověka, se kterým se bavíte. Pokud ale někdo na druhém konci místnosti vysloví vaše jméno, vaše pozornost to okamžitě zachytí.

2. Paměť a Zapomínání

Paměť probíhá ve třech krocích: Kódování (uložení informace do systému), Uchování (skladování) a Vybavování (reprodukce znovupoznáním nebo vzpomínáním).

Systémy paměti

• Senzorická (ultrakrátká) paměť: Uchovává smyslový vjem na zlomek vteřiny (rozlišujeme např. ikonickou paměť pro zrak a echoickou pro sluch).
• Krátkodobá (pracovní) paměť: Informace se zde udrží několik vteřin až minut. Součástí je tzv. akustická smyčka.
• Dlouhodobá paměť: Informace se ukládají na dny až roky. Dělí se na deklarativní/explicitní (lze vyjádřit slovy - fakta, data, události) a nedeklarativní/implicitní (automatické dovednosti, např. jízda na kole).

George A. Miller1920–2012

Kognitivní psychologie

• Věnoval se kapacitě krátkodobé paměti.
• Zjistil, že průměrný člověk je schopen v krátkodobé paměti udržet tzv. magické číslo 7 ± 2 položky (smysluplných jednotek neboli "chunks").

Hermann Ebbinghaus1850–1909

Experimentální psychologie

• Zkoumal paměť pomocí učení se nesmyslným slabikám (aby vyloučil předchozí zkušenosti).
• Vytvořil slavnou Křivku zapomínání.

Ebbinghausova křivka zapomínání

Ukazuje, že největší a nejprudší ztráta naučených informací nastává bezprostředně po učení (hned v prvních hodinách). Poté se rychlost zapomínání zpomaluje.

Poruchy paměti a zapomínání

Anterográdní amnézie

Ztráta paměti na nové události, které se staly PO úrazu či nemoci mozku. Člověk si pamatuje minulost, ale nedokáže vytvářet nové vzpomínky.

Retrográdní amnézie

Ztráta paměti na dobu PŘED úrazem.

Zeigarnikové efekt

Tendence pamatovat si nedokončené úkoly mnohem lépe a déle než ty, které jsme už úspěšně dokončili.

Chyták z testů

Amnézie a Implicitní paměť: Častý chyták! V testech se ptají, jaká paměť je narušena u anterográdní amnézie. Je to paměť deklarativní. Implicitní paměť (motorické dovednosti) zůstává zachována. Pacient s amnézií se tedy naučí poskládat nový hlavolam (zlepšuje se v čase), i když bude tvrdit, že ho vidí poprvé v životě.

Chyták z testů

Interference (Překrývání paměťových stop):

1. Proaktivní interference: Staré informace ruší učení nových. (Těžko se učíte nové heslo, protože se vám tam plete to staré).
2. Retroaktivní interference: Nové informace ruší ty staré. (Naučíte se adresu nového kamaráda a kvůli tomu úplně zapomenete jeho starou adresu).

3. Učení a Podmiňování

Učení je proces, který vede ke změně chování na základě zkušenosti.

Habituace (přivykání)

Nejjednodušší forma učení. Opakované působení určitého podnětu vede k postupnému ZESLABOVÁNÍ reakce. (Např. přestaneme vnímat tikání hodin v místnosti).

Senzitizace (zcitlivění)

Opak habituace. Opakované působení podnětu vede k ZESÍLENÍ reakce (např. kapající kohoutek nás po chvíli vytáčí k nepříčetnosti).

Klasické podmiňování (I. P. Pavlov)

Reflexologie / Behaviorismus

• Učení založené na asociaci (spojení) dvou podnětů.
• Pavlov to dokázal na psech: Nepodmíněný podnět (maso) vyvolá nepodmíněnou reakci (slinění). Pokud před masem zazvoníme na zvonek (neutrální podnět), po několika opakováních se ze zvonku stane podmíněný podnět, který sám o sobě vyvolá podmíněnou reakci (slinění bez masa).

Generalizace

Podmíněná reakce se dostaví i na podnět, který je pouze podobný původnímu podmíněnému podnětu (např. pes sliní i na zvuk jiného zvonku).

Vyhasínání (Extinkce)

Pokud přestaneme podmíněný podnět (zvonek) posilovat tím nepodmíněným (masem), podmíněná reakce postupně vymizí.

Instrumentální / Operantní podmiňování (B. F. Skinner)

Behaviorismus

• Učení, kdy je chování formováno jeho vlastními důsledky (učíme se z následků našich činů).
• Skinner používal tzv. Skinnerovy boxy (s krysami nebo holuby), kde zvíře náhodně stisklo páčku a dostalo odměnu (potravu).

Zákon účinku

Autorem je E. L. Thorndike. Chování, které vede k uspokojivému výsledku, se bude pravděpodobně opakovat. Chování vedoucí k nepříjemnému výsledku bude utlumeno.

Pozitivní posílení

Přidání něčeho příjemného po žádoucím chování (dostanu bonbon za úklid pokojíčku).

Negativní posílení

Odstranění něčeho nepříjemného po žádoucím chování (bolí mě hlava, tak si vezmu prášek - chování vzít si prášek je negativně posíleno tím, že zmizí bolest).

Učení vhledem (W. Köhler)

Gestalt psychologie

• Učení neprobíhá metodou pokus-omyl, ale náhlým pochopením situace a restrukturalizací problému (tzv. "Aha! zážitek").
• Köhler to zkoumal na šimpanzích (šimpanz Sultán), kteří dokázali spojit dvě tyče nebo postavit bedny na sebe, aby dosáhli na banán.

Observační učení (A. Bandura)

Sociálně-kognitivní teorie

• Učení probíhá pozorováním a nápodobou chování druhých osob (tzv. modelů).
• Bandura provedl slavný experiment s panenkou Bobo (děti, které viděly dospělého agresivně bít panenku, se k ní chovaly také agresivně).