Tento blok se věnuje tomu, jak vnímáme sami sebe a okolí, a co se děje, když se toto vnímání změní – ať už přirozeně (spánkem) nebo uměle (drogami či hypnózou). V testech se komise s oblibou ptají na spánkové fáze, poruchy spánku a přesné zařazení psychoaktivních látek.

1. Úrovně vědomí

Základní rozdělení lidské psychiky z hlediska uvědomování si podnětů (často vycházející z psychoanalytické tradice).

Vědomí: To, co si aktuálně uvědomujeme (vjemy, myšlenky, pocity v daném okamžiku).
Předvědomí: Vzpomínky a informace, které momentálně v mysli nemáme, ale můžeme je do vědomí snadno a kdykoliv vyvolat (např. vzpomínka na to, co jsme měli včera k večeři).
Nevědomí: Procesy, touhy a vzpomínky, které jsou mimo naši vědomou kontrolu. Patří sem potlačená traumata, ale i plně zautomatizované činnosti.
Cirkadiánní rytmus: Biologický rytmus s periodou přibližně 24 hodin, který řídí střídání bdění a spánku. Je regulován hormonem melatoninem.

2. Spánek a Sny

Spánek není pasivní stav, ale vysoce aktivní proces, který se cyklicky střídá ve dvou hlavních fázích. Jeden celý spánkový cyklus trvá zhruba 90 minut a za noc se zopakuje 4-6x.

NREM spánek (Non-Rapid Eye Movement): Tzv. ortodoxní spánek. Má 4 stadia (od lehkého usínání až po hluboký delta spánek). V NREM spánku se tělo regeneruje fyzicky, svaly jsou uvolněné, ale mohou se objevit noční děsy nebo náměsíčnost.
REM spánek (Rapid Eye Movement): Tzv. paradoxní spánek. Oči se rychle pohybují pod víčky. Zde se odehrává většina živých snů.

Chyták z testů

Paradox REM spánku (Častý chyták): Proč se mu říká paradoxní? Protože EEG mozku (mozkové vlny) v REM fázi vypadá úplně stejně, jako když je člověk plně bdělý a aktivní. Přesto je v této fázi tělo od krku dolů zcela paralyzováno (příčná pruhovaná svalovina ztrácí napětí), abychom své sny fyzicky nepřehrávali a neublížili si.

Sigmund Freud a Sny

Psychoanalýza

Freud označil sny za "královskou cestu do nevědomí".
Rozlišoval ve snu dvě roviny:
1. Manifestní obsah: To, co se nám reálně zdá (bizarní příběh o létání).
2. Latentní obsah: Skrytý, symbolický význam snu (potlačená touha po svobodě), který musí psychoanalytik rozluštit.

3. Poruchy spánku

V testech se často objevují jako "přiřazovačky" pojmu k definici.

Insomnie (Nespavost): Neschopnost usnout, časté probouzení během noci nebo předčasné ranní buzení.
Narkolepsie: Neurologická porucha, při které člověk trpí nepřekonatelnými záchvaty spánku během dne (náhle a nekontrolovatelně upadá přímo do REM fáze).
Spánková apnoe: Opakované zástavy dechu během spánku (často spojené s hlasitým chrápáním). Mozek je kvůli nedostatku kyslíku neustále probouzen.
Somnambulismus (Náměsíčnost): Odehrává se v hlubokém NREM spánku (nikoliv v REM!). Člověk vykonává automatické pohyby, ráno si nic nepamatuje.

4. Změněné stavy vědomí a Psychoaktivní látky

Tolerance: Při pravidelném užívání drogy musí člověk neustále zvyšovat dávku, aby dosáhl původního účinku.
Hypnóza: Stav zvýšené sugestibility. Terapeut může hypnotizovanému vnuknout tzv. posthypnotickou sugesci (po probuzení vykoná nějaký čin, aniž by tušil proč).

Chyták z testů

Rozdělení drog (Chyták na Alkohol): Lidé si často myslí, že alkohol je stimulant, protože po něm na večírku ožijí. V testech je to oblíbený chyták! Alkohol je primárně tlumivá látka (depresant). To, že člověk zpočátku ožije, je dáno tím, že alkohol nejdříve utlumí mozková centra zodpovědná za sebekontrolu a zábrany.

Kategorie psychoaktivních látek

Tlumivé látky (Depresanty): Tlumí činnost centrální nervové soustavy.
- Příklady: Alkohol, Opiáty (heroin, morfium), Barbituráty (léky na spaní).
Stimulancia: Zvyšují bdělost, energii a zrychlují tělesné procesy.
- Příklady: Kofein, Nikotin, Amfetaminy (pervitin), Kokain.
Halucinogeny (Psychedelika): Mění vnímání reality, způsobují iluze a halucinace.
- Příklady: LSD, Psilocybin (lysohlávky), Meskalin.
- Poznámka: Marihuana (konopí) se často řadí do zvláštní kategorie nebo na pomezí halucinogenů a tlumivých látek.

Vědomí, Spánek a Změněné stavy

Kategorie psychoaktivních látek