Zpět na výpisky

Sociální psychologie

Sociální psychologie
Sociální psychologie zkoumá, jak je naše prožívání a chování ovlivněno skutečnou nebo i jen představovanou přítomností ostatních lidí[cite: 39, 40]. V testech patří toto téma k absolutně nejfrekventovanějším – zaměřte se na jména experimentátorů, atribuční chyby a dynamiku skupin.
1. Slavné sociální experimenty a vliv
Solomon Asch50. léta 20. století
Konformita
  • Provedl slavný experiment s posuzováním délky čar[cite: 41].
  • Dokázal, že lidé mají silnou tendenci přizpůsobit se zjevně špatnému názoru většiny, jen aby nevybočovali ze skupiny[cite: 42].
Chyták z testů
Co je konformita v testech: Testy definují konformitu jako "tendenci podřizovat se vlivu sociálního prostředí" (tedy přizpůsobovat své chování a názory lidem v okolí). Spolu s Milgramem a Zimbardem patří Asch do "velké trojky" amerických sociálních psychologů, na které se komise ptá velmi často.
Aschův experiment s posuzováním čar
Stanley Milgram1961
Poslušnost vůči autoritě
  • Zkoumal fenomén poslušnosti pomocí slavného experimentu s rozdáváním falešných elektrošoků[cite: 43].
  • Zjistil šokující fakt: drtivá většina normálních lidí je ochotna způsobit druhému člověku smrtelnou bolest, pokud jim to nařídí formální autorita (experimentátor v bílém plášti)[cite: 44].
Schéma Milgramova experimentu
Philip Zimbardo1971
Sociální role a situace
  • Autor kontroverzního Stanfordského vězeňského experimentu[cite: 45].
  • Náhodně rozdělil studenty do rolí dozorců a vězňů v umělém vězení, aby ukázal extrémní vliv sociální role a situace na lidské chování[cite: 45, 46].
Chyták z testů
Výzkum sociálních rolí: V testech se často objevuje přímá otázka na to, kdo se zabýval "výzkumem sociálních rolí v 70. letech 20. století" – správná odpověď je právě Philip Zimbardo se svým vězeňským experimentem.
2. Skupiny, dav a sociální chování
Gustave Le BonKonec 19. století
Psychologie davu
  • Považován za zakladatele psychologie davu, podrobně popsal chování člověka v davu.
  • Klíčovými znaky davu jsou: ztráta individuality (deindividuace), anonymita, pocit moci a vysoká sugestibilita[cite: 50]. Člověk v davu podle něj klesá na žebříčku civilizace[cite: 50].
Kurt Lewin40. léta 20. století
Teorie pole a skupinová dynamika
  • Zakladatel tvz. teorie pole (chování jedince je určeno vnitřními charakteristikami i vnějším sociálním prostředím).
  • Rozlišil 3 základní styly vedení skupiny: Autokratický (vůdce rozhoduje sám, vysoký výkon, ale špatná atmosféra) [cite: 51], Demokratický (spolupráce, nejlepší dlouhodobé výsledky) [cite: 52], Liberální / Laissez-faire (naprostá volnost, často vede k chaosu)[cite: 53].
Efekt přihlížejícího (Difuze odpovědnosti)
Čím více lidí je svědkem nehody či zločinu, tím menší je pravděpodobnost, že někdo z nich pomůže, protože se rozprostírá pocit osobní zodpovědnosti.
Sociální zahálení
Když lidé pracují ve skupině, vyvíjejí menší úsilí, než kdyby pracovali sami (čím větší skupina, tím menší průměrná síla na jedince).
Altruismus
Nezištné jednání ve prospěch druhých osob, které není spojeno s bezprostřední odměnou a nehledí na vlastní zájmy.
Chyták z testů
Chytáky z testů (Skupinová dynamika):
  • Efekt přihlížejícího: Testy ho často popisují na příkladu člověka s epileptickým záchvatem. Může znít paradoxně, ale při vyšším počtu lidí opravdu trvá déle, než je pomoc poskytnuta. Příkladem z praxe je vražda Kitty Genovese[cite: 57].
  • Sociální zahálení: Testy se na tento jev ptají přes přesný příklad "tahání lana ve skupinkách" a ptají se na termín – je to sociální zahálení.
  • Altruismus: Častá správná odpověď v testu zní: "je schopen nezištně obětovat vlastní zájmy ve prospěch druhých".
3. Sociální percepce a postoje
Tato oblast se zaměřuje na to, jak vnímáme druhé osoby (sociální percepce) a jak si k nim tvoříme hodnotící vztahy (postoje).
Základní atribuční chyba
Přeceňování dispozičních (vnitřních, osobnostních) příčin chování u druhých lidí a naopak podceňování těch situačních (vnějších).
Haló efekt
Zkreslené posouzení celého člověka na základě jednoho jediného dominantního rysu (např. fyzické atraktivity).
Projekce
Promítání vlastních charakteristik, úmyslů a vlastností do druhých lidí.
Pygmalion efekt (Sebenaplňující se proroctví)
Naše očekávání o druhém člověku způsobí, že se ten člověk začne chovat tak, aby toto očekávání naplnil. Opakem je Golem efekt.
Chyták z testů
Atribuce a percepce v testech:
  • Základní atribuční chyba: Testy se ptají, zda se jí dá vyhnout. Přesná správná odpověď zní: "Můžeme se jí vyhnout pomocí vědomého myšlení, ale často se jí nevyhneme". Samotná kauzální atribuce pak znamená "přisuzování příčin různým jevům, obvykle lidskému chování".
  • Haló efekt a Projekce: U Haló efektu hledejte v možnostech frázi "zkreslené vnímání způsobené dominantní charakteristikou". Projekce je vnímána jako "promítání vlastních charakteristik do druhých lidí".
Leon Festinger1957
Kognitivní disonance
  • Autor vlivné teorie kognitivní disonance.
  • Kognitivní disonance: Nepříjemný stav napětí, který vzniká, když je naše chování v rozporu s naším postojem nebo přesvědčením[cite: 48]. Člověk má přirozenou tendenci toto napětí snížit (např. změnou svého postoje)[cite: 48].
Chyták z testů
Tři složky postoje (Extrémně časté!): Testy často vyžadují znát přesné tři složky, ze kterých se skládá každý postoj. Jsou to složky:
  1. Afektivní (citová)
  2. Kognitivní (poznávací, názorová)
  3. Konativní (behaviorální, složka tendence jednat)
Pozor na chytáky: Testy mezi nesprávné možnosti s oblibou schovávají slovo "efektivní" nebo "intencionální" (záměrná) – nenechte se nachytat, správná je konativní a afektivní!