Tento blok syntetizuje to nejdůležitější z klinické psychologie. Zaměřuje se na to, jak reagujeme na zátěž, jak se projevují a klasifikují hlavní duševní poruchy a jak k jejich léčbě přistupují dominantní terapeutické a biologické směry.

1. Stres, Coping a Náročné životní situace

Hans Selye1907–1982

Endokrinologie / Psychosomatika

• GAS (Všeobecný adaptační syndrom): Selye popsal fyziologickou reakci organismu na dlouhodobý stres.
• Proces má tři fáze: 1. Poplachová reakce (šok a mobilizace obrany, uvolnění adrenalinu) -> 2. Fáze rezistence (organismus vzdoruje stresoru, snaží se adaptovat) -> 3. Fáze vyčerpání (pokud stresor trvá, dochází k selhání adaptačních mechanismů a propuknutí nemoci).

Eustres

Pozitivní, stimulující zátěž, která motivuje k vyššímu výkonu (např. tréma před zkouškou, kterou chci zvládnout).

Distres

Negativní, nadměrná zátěž, která poškozuje organismus a zhoršuje výkon.

Coping

Vědomé zvládání stresu a náročných životních situací (zaměřené na problém nebo zaměřené na emoce).

Frustrace

Psychický stav zklamání, který vzniká, když je člověku překážkou znemožněno dosažení důležitého cíle.

Deprivace

Dlouhodobé neuspokojování základních biologických nebo psychologických (např. citových) potřeb.

Chyták z testů

Coping vs. Obranné mechanismy (Chyták): V testech se často ptají na rozdíl. Pamatuj si: Coping je vždy VĚDOMÁ a racionální strategie zvládání problému. Naopak Obranné mechanismy ega (např. vytěsnění, projekce) fungují na NEVĚDOMÉ úrovni (původ v psychoanalýze).

2. Psychopatologie a Duševní poruchy

Základem pro přijímačky je orientace v obecných příznacích, diagnostických manuálech a hlavních diagnostických kategoriích.

Chyták z testů

MKN-10 vs. DSM-5 (Klasifikace nemocí): V testech se ptají, jaký systém se používá v ČR. MKN-10 (případně novější MKN-11): Mezinárodní klasifikace nemocí vydaná WHO. Oficiálně se používá v ČR a Evropě pro diagnostiku. DSM-5: Diagnostický a statistický manuál vydaný americkou APA (Americká psychiatrická asociace). Často z něj vycházejí učebnice (vč. Atkinsonové), ale v ČR není oficiální zdravotnickou normou.

Halucinace

Porucha VNÍMÁNÍ. Člověk má smyslový vjem (vidí, slyší, cítí) bez existence reálného vnějšího podnětu. Je o jeho realitě nezvratně přesvědčen.

Blud

Porucha MYŠLENÍ. Nevývratné, mylné přesvědčení (např. že je člověk sledován, nebo že je spasitel), které neodpovídá realitě.

Fobie

Iracionální, intenzivní a nepřiměřený strach z konkrétního objektu nebo situace (např. arachnofobie, klaustrofobie).

Chyták z testů

Rozdíl mezi halucinací a bludem: Klasický testový chyták. Pokud pacient "slyší hlasy, které mu říkají, že je vyvolený", jedná se o halucinaci (sluchovou). Pokud si pacient "pouze" nezvratně myslí, že ho sleduje tajná služba přes televizi (ale reálně nic nevidí ani neslyší), jde o blud (perzekuční).

2.1 Úzkostné poruchy a Poruchy nálady

Panická porucha

Náhlé, nečekané ataky masivní úzkosti doprovázené silnými tělesnými symptomy (bušení srdce, dušnost, pocit blížící se smrti).

Bipolární afektivní porucha

Porucha nálady charakterizovaná střídáním epizod mánie (extrémně zvýšená energie, nespavost, grandiozita) a hluboké deprese.

OCD (Obsedantně-kompulzivní porucha)

Úzkostná porucha, kde se pacient brání vtíravým myšlenkám opakováním nesmyslných rituálů.

Chyták z testů

Obsese vs. Kompulze u OCD: Tohle se v testech plete! Obsese = vtíravá, nechtěná MYŠLENKA, která vyvolává úzkost (např. "Mám na rukou smrtelné bakterie"). Kompulze = nutkavý ČIN (rituál), kterým se člověk snaží úzkost z obsese snížit (např. si 50x za sebou umyje ruce).

2.2 Schizofrenie

Schizofrenie je závažná psychotická porucha narušující kontakt s realitou, myšlení, vnímání i emoce. Autorem pojmu (rozštěp mysli) je Eugen Bleuler.

Chyták z testů

Pozitivní vs. Negativní symptomy schizofrenie: Častá otázka na MUNI i UPOL. Pozitivní symptomy ("Něco je navíc"): To, co zdravý člověk nemá (Halucinace, bludy, dezorganizovaná řeč). Bývají dobře léčitelné psychofarmaky. Negativní symptomy ("Něco chybí"): Ztráta normálních funkcí (Apatie - ztráta zájmu, Abulie - ztráta vůle, Alogie - ochuzení řeči, emoční oploštělost). Jsou hůře léčitelné.

2.3 Poruchy osobnosti a Dětská psychopatologie

Tyto diagnózy tvoří specifické kategorie a v testech se objevují jejich definiční znaky.

Hraniční porucha osobnosti (Borderline)

Emoční nestabilita, impulzivita, chronické pocity prázdnoty a 'černobílé' vidění světa (idealoziace vs. devalvace partnera). Časté je sebepoškozování.

Antisociální porucha osobnosti

Bezohlednost vůči právům druhých, nedostatek empatie a pocitu viny, neschopnost poučit se z trestu (dříve označováno jako psychopatie).

ADHD

Porucha s deficitem pozornosti a hyperaktivitou. Neurovývojová porucha projevující se nepozorností, impulzivitou a nadměrnou aktivitou.

Poruchy autistického spektra (PAS)

Neurovývojová porucha charakterizovaná deficity v sociální komunikaci a interakci, spolu s omezenými, repetitivními vzorci chování a zájmů.

3. Hlavní Psychoterapeutické směry

Sigmund Freud1856–1939

Psychoanalýza

• Psychoanalýza: Zaměřuje se na odhalování nevědomých konfliktů, často pocházejících z raného dětství.
• Klíčové metody: Metoda volných asociací (pacient říká cokoliv, co ho napadne), analýza snů a práce s přenosem (pacient přenáší emoce z důležitých osob svého života na terapeuta).

Aaron T. Beck & Albert Ellis2. polovina 20. stol.

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT)

• KBT: Vychází z předpokladu, že naše emoce a chování jsou určeny tím, jak situace kognitivně hodnotíme (jak o nich smýšlíme).
• Zaměřuje se na identifikaci a změnu kognitivních omylů (chybného myšlení) a nácvik nového, adaptivnějšího chování. Pracuje primárně v přítomnosti, neřeší hlubokou minulost.

Carl Rogers1902–1987

Humanistická psychoterapie

• PCA (Přístup zaměřený na člověka): Terapeut nedává rady a neinterpretuje. Věří ve vnitřní potenciál klienta k osobnímu růstu (sebeaktualizaci).
• Trojúhelník terapeutického vztahu: Pro úspěch terapie jsou nutné 3 podmínky ze strany terapeuta: 1. Bezpodmínečné přijetí (akceptace klienta bez soudu), 2. Empatie (porozumění) a 3. Kongruence (opravdovost, autentičnost terapeuta).

4. Biologická léčba (Psychofarmaka)

V přijímačkových testech (zejména na LF, ale i na FF) se objevují základy rozdělení léků působících na centrální nervovou soustavu.

Antidepresiva

Léky upravující patologicky sníženou náladu (depresi) a úzkostné poruchy (např. SSRI, které zvyšují hladinu serotoninu).

Anxiolytika

Léky primárně potlačující akutní úzkost, strach a napětí (např. benzodiazepiny). Mají vysoké riziko vzniku závislosti a nesmí se užívat dlouhodobě.

Antipsychotika (Neuroleptika)

Léky užívané k léčbě psychóz (např. schizofrenie). Potlačují pozitivní symptomy jako halucinace a bludy tlumením dopaminových receptorů.

Chyták z testů

Lithium (Chyták z farmakologie): Častá testová otázka zní: "K léčbě jaké poruchy se primárně užívají soli lithia?" Pamatuj si, že Lithium je tzv. thymoprofylaktikum (stabilizátor nálady) a je zlatým standardem pro léčbu Bipolární afektivní poruchy (zabraňuje výkyvům mezi mánií a depresí).