Evolučná psychológia a etológia

Americký politolog, který pomocí teorie her a počítačového turnaje v iterovaném Vězňově dilematu prokázal, že nejúspěšnější strategií pro vznik spolupráce je jednoduchá půjčka za oplátku (Tit for Tat).

Významný teoretik a zakladatel první psychologické laboratoře v Kanadě, který propojil evoluční teorii s učením prostřednictvím takzvaného Baldwinova efektu.

Průkopník behaviorální genetiky a vedoucí Minnesotské studie dvojčat, který přinesl přelomové důkazy o masivním vlivu dědičnosti na inteligenci a rysy osobnosti.

Vlivný evoluční psycholog známý rozsáhlým mezikulturním výzkumem, který odhalil biologické a evoluční kořeny lidských preferencí při výběru partnera a žárlivosti.

Popsal mechanismus přirozeného výběru a do psychologie zasáhl tvrzením o evoluční kontinuitě mezi zvířaty a lidmi i zkoumáním univerzálního výrazu emocí.

Etolog a nositel Nobelovy ceny, který zasvětil kariéru studiu včel a objevil včelí taneček, kterým si hmyz s obrovskou přesností sděluje informace o potravě.

Jako první se pokusil systematicky měřit inteligenci, zavedl dotazníky, metodu slovních asociací, výzkum dvojčat a založil kontroverzní eugenické hnutí.

Psycholog, který experimentálně prokázal evoluční a biologické limity klasického podmiňování objevem averze k chuti (tzv. Garciův efekt), ke které stačí jediný pokus.

Sociální a morální psycholog, který ukázal, že lidská morálka je řízena spíše rychlými intuitivními a emočními reakcemi než racionálním úsudkem, a definoval šest univerzálních morálních základů společnosti.

Svými proslulými experimenty s opičími mláďaty a náhradními matkami prokázal naprostou nezbytnost fyzického kontaktního bezpečí pro zdravý psychický vývoj.

Předchůdce Darwina, který věřil, že adaptivní fyziologické změny, které organismus získá během svého života, se předávají na potomstvo, což částečně rezonuje s dnešní epigenetikou.

Německý fyziolog, který odmítl nutnost připisovat zvířatům vědomí zavedením konceptu tropismu jakožto vynuceného a mimovolního pohybu v reakci na vnější stimulaci.

Spoluzakladatel etologie a nobelista, který studiem vrozených vzorců chování ve volné přírodě objevil kritickou periodu vtiskování (imprintingu) u mláďat.

Americký neurovědec, který vytvořil evoluční a populární model Trojjediného mozku, jenž lidskou nervovou soustavu dělí na vrstvu plazí, paleosavčí a neosavčí.

Ekonom a demograf, jehož myšlenka o tom, že populace roste rychleji než zdroje potravy, poskytla Darwinovi klíčový vhled o nevyhnutelném boji o přežití.

Kognitivní vědec a lingvista, který zpopularizoval myšlenku jazyka jako evoluční adaptace a pomocí dat zkoumá historický pokles násilí ve společnosti na pozadí lidské přirozenosti.

Významný neurobiolog a primatolog, který fenomenálně syntetizuje poznatky z fungování mozku, genetiky a evoluce k vysvětlení toho, proč se my lidé chováme tak, jak se chováme, v dobrém i ve zlém.

Filozof, který na lidskou společnost aplikoval pojem přežití nejschopnějších a tvrdil, že inteligence roste s evoluční komplexitou nervové soustavy.

Nizozemský nobelista a otec etologie, který definoval čtyři základní biologické otázky nezbytné pro komplexní pochopení evolučního a funkčního chování zvířat.

Afroamerický zoolog, který učinil zásadní objevy v učení a chování hmyzu, čímž silně inspiroval J. B. Watsona k použití pojmu behaviorismus.

Britský přírodovědec, který zcela nezávisle na Darwinovi dospěl k téměř totožné teorii evoluce prostřednictvím přirozeného výběru.

Vůbec první žena, která získala Ph.D. z psychologie, a významná průkopnice výzkumu chování zvířat i motorické teorie vědomí.

Harvardský biolog, který aplikací evolučních a genetických principů na sociální chování všech živočichů odstartoval debatu o biologických základech lidských vlastností.

Odborník na srovnávací psychologii primátů, který během první světové války přesvědčil armádu k masovému testování rekrutů, čímž obrovsky zpopularizoval psychologii.