Vývojová psychologie zkoumá změny psychiky od početí až po smrt[cite: 2404]. Zaměřuje se na interakci dědičnosti a prostředí a na to, jak se vyvíjí naše kognice, morálka a sociální vazby[cite: 4004, 4302, 4371].

1. Kognitivní vývoj

Jean Piaget1896–1980

Kognitivní vývoj

• Považoval děti za „zkoumající vědce“, kteří si aktivně vytvářejí schémata o světě[cite: 4016].
• Kognitivní vývoj probíhá ve 4 kvalitativně odlišných stadiích[cite: 4025].

1. Senzomotorické stadium (0–2 roky)

Dítě poznává svět smysly a pohybem. Klíčovým objevem je stálost objektu (vědomí, že předmět existuje, i když není v zorném poli)[cite: 4028, 4031].

2. Předoperační stadium (2–7 let)

Myšlení je egocentrické (dítě si neuvědomuje jiný úhel pohledu). Objevuje se symbolické myšlení. Dítě ještě nezvládá konzervaci[cite: 4050, 4054, 4063].

3. Stadium konkrétních operací (7–11 let)

Dítě zvládá logické operace s konkrétními předměty. Chápe konzervaci (např. objemu tekutiny) a zvratnost[cite: 4085].

4. Stadium formálních operací (od 12 let)

Dítě dokáže uvažovat v čistě abstraktních pojmech a systematicky testovat hypotézy[cite: 4099, 4104].

Chyták z testů

Chytáky z testů (Piaget):

• Předpojmové myšlení: Je součástí předoperačního stadia (symbolické stadium inteligence se označuje také jako předpojmové). Začíná asi v polovině 2. roku.
• Oddálená nápodoba: Objevuje se na konci senzomotorické inteligence.
• Konzervace a zvratnost: Objevuje se a je plně pochopena kolem 7. roku (nástup konkrétních operací).
• Logické hádanky: Úkoly typu „Všechny Feso jsou Daro...“ vyřeší dítě až ve stadiu formálních operací, které nastupuje na začátku puberty.

Lev S. Vygotskij1896–1934

Sociokulturní přístup

• Kognitivní vývoj je závislý na sociálním a kulturním prostředí (učení se od zkušenějších)[cite: 4236, 4241].
• Ústředním bodem kognitivního vývoje je osvojení řeči[cite: 4242].

Interiorizace

Zásadní pojem v psychologii Vygotského – zvnitřnění vnějších společenských a kulturních procesů do vlastní psychiky.

Zóna nejbližšího vývoje

Rozdíl mezi skutečnou úrovní dítěte (co zvládne samo) a potenciální úrovní (co dokáže s pomocí zkušenějšího jedince)[cite: 4240].

Chyták z testů

Piaget vs. Vygotskij v testech: Testy často naráží na hlavní rozdíl mezi oběma autory. Vygotského pojetí dětského vývoje se oproti Piagetovu mnohem více zabývá faktory prostředí a sociální interakcí.

2. Morální vývoj

Lawrence Kohlberg1927–1987

Morální vývoj

• Navázal na Piageta. Zkoumal morální usuzování pomocí morálních dilemat (např. o muži, který musí ukrást lék pro umírající ženu)[cite: 4327, 4329].

1. Předkonvenční úroveň

Dobré a špatné se posuzuje podle vnějších následků: orientace na vyhnutí se trestu nebo získání odměny[cite: 4333].

2. Konvenční úroveň

Dobré je to, co schvaluje okolí („být hodným dítětem“), a dodržování společenského řádu a zákonů[cite: 4335].

3. Postkonvenční (Principiální) úroveň

Jednání je hodnoceno z hlediska etických principů vyššího řádu a univerzálních hodnot (spravedlnost, lidský život), i proti zákonu[cite: 4337, 4338].

Chyták z testů

Kohlberg v přijímačkách:

• V testech se často objevuje slovíčko principiální úroveň, což je synonymum pro postkonvenční úroveň (Kohlbergova periodizace zahrnuje předkonvenční, konvenční a principiální úroveň).
• Procenta: Podle Kohlberga dosáhne postkonvenčního (principiálního) stadia morálního vývoje jen asi 25 % dospělých.
• Nižší typ principiální úrovně se projevuje chápáním morálky jako vnitřně přijaté společenské smlouvy.

3. Psychosociální a psychosexuální vývoj

Sigmund Freud1856–1939

Psychoanalýza (Vývoj libida)

• Rané dětství je hlavním faktorem utváření pozdější osobnosti.
• Vývoj probíhá přesunu sexuální energie (libida) na různé erotogenní zóny.

1. Orální stadium (0–1 rok)

Slast je spojena s ústy. Spadá do kojeneckého období.

2. Anální stadium (1–3 roky)

Zadržování a uvolňování stolice.

3. Falické stadium (3–5 let)

Zájem o genitálie. Chlapci řeší Oidipův komplex, dívky Elektřin komplex.

4. Období latence (od 5 let do puberty)

Pudové zklidnění, přesun zájmu na školu a vrstevníky.

5. Genitální stadium (od puberty)

Rozvoj zralé sexuality směřující k dospělosti.

Chyták z testů

Chytáky na Freuda: Pamatuj si přesné pořadí stadií: orální, anální, falické, latence a genitální. Testy se ptají na přesné zařazení věku (latence je od cca 5 let do puberty, anální stadium spadá do prvních let života).

Erik H. Erikson1902–1994

Psychosociální vývoj

• Formuloval „teorii osmi věků člověka“. Osobnost se vyvíjí celoživotně (od narození do smrti).
• Jedná se o tzv. epigenetická stadia – to v testech znamená, že nové stadium se rozvíjí na základě stadia předchozího.

1. Důvěra vs. nejistota (nedůvěra) (0–1 rok)

Základní konflikt prvního období života.

2. Autonomie vs. stud (1–3 roky)

Rozvoj nezávislosti (odpovídá Freudově anální fázi).

3. Iniciativa vs. pocit viny (3–6 let)

Odpovídá Freudovu falickému období.

4. Snaživost (píle) vs. méněcennost (6–12 let)

Nástup do školy, srovnávání s vrstevníky.

5. Identita vs. zmatení rolí (adolescence)

Klíčová krize utváření vlastního sebepojetí a budoucího směřování.

6. Intimita vs. izolace (mladší dospělost)

Hledání hlubokého partnerského vztahu.

7. Generativita vs. stagnace (střední dospělost)

Péče o další generaci a tvoření hodnot.

8. Integrita osobnosti vs. zoufalství (stáří)

Poslední vývojové stadium, zhodnocení smyslu prožitého života.

Chyták z testů

Erikson v testech (Co nesmíš splést): Dávej si obrovský pozor na křižovatky:

• Konflikt intimity a izolace se odehrává v mladé dospělosti (nikoli v adolescenci).
• V adolescenci adolescenti řeší konflikt identita versus zmatení rolí.
• Nezapomeň, že celoživotní pojetí vývoje je typické právě pro Eriksona (Freud končí vývoj genitálním stadiem v pubertě).

4. Rané sociální chování a citová vazba

John Bowlby & Mary Ainsworthová2. polovina 20. století

Teorie citové vazby (Attachment)

• J. Bowlby je autorem teorie vazby (attachmentu). Dokázal, že vztah dítěte a primárního pečovatele hraje kritickou roli pro psychický vývoj[cite: 4514].
• M. Ainsworthová vytvořila experiment Neznámá situace pro hodnocení typu připoutání u dětí[cite: 4516, 4517].

1. Jisté připoutání

Dítě naváže s vracející se matkou kontakt, nechá se utišit a spokojeně zkoumá okolí[cite: 4520, 4521].

2. Nejisté vyhýbavé připoutání

Dítě se po návratu matky vyhýbá interakci s ní, často ji ignoruje[cite: 4524, 4525].

3. Nejisté ambivalentní připoutání

Dítě dává po shledání s matkou najevo vzdor, vyhledává kontakt a současně se mu brání[cite: 4528, 4533].

4. Dezorganizované připoutání

Rozporuplné a zmatené chování dítěte (často u zanedbávaných dětí)[cite: 4535, 4536].

Chyták z testů

Pojmy z raného vývoje a autorství (Extrémně časté v testech):

• Anaklitická deprese: Těžký depresivní stav a chřadnutí kojence po odloučení od matky. Autorem tohoto pojmu je R. Spitz.
• Hospitalismus: Vývojová porucha vznikající následkem nedostatečné emocionální stimulace v raném věku (např. při dlouhém pobytu v nemocnicích).
• Zákony motorického vývoje dítěte: Významně je popsal A. Gesell.
• Svět kojence jako „kvetoucí, bzučící zmatek“: Tuto slavnou větu pronesl na konci 19. století psycholog William James[cite: 3881]. Dnes víme, že se mýlil, novorozenci mají funkční smyslové systémy[cite: 3882].
• Typy vazby v testech: Nezapomeň, že základy položila Mary Ainsworthová u dětí (experiment Neznámá situace), ale moderní psychologie tyto vzorce aplikuje i na dospělé vztahy. V testech se mohou objevit jak termíny pro děti (např. ambivalentní), tak jejich ekvivalenty pro dospělé.

5. Další pojmy pro přijímačky

Novorozenecké reflexy

Vrozené automatické reakce. Patří sem např. kráčecí, sací a úchopový reflex[cite: 3798].

Teorie mysli (Theory of Mind)

Schopnost chápat, že ostatní lidé mají své vlastní názory, myšlenky a touhy, které mohou být jiné než naše a odlišné od reality[cite: 4261, 4262]. Rozvíjí se kolem 4. roku[cite: 4280]. Závažné deficity v teorii mysli mají děti trpící autismem[cite: 4286].

Menarche

První menstruační perioda, důležitý fyzický milník v pubertě u dívek[cite: 3582].

Separační úzkost

Pocit tísně prožívaný dítětem (vrcholí mezi 14 a 18 měsíci) ve chvíli, kdy není nablízku rodič či pečovatel[cite: 4447, 4485].