Humanistická psychologie (Potřeby, Sebeaktualizace a PCA)
Existencialismus, Logoterapie a Daseinsanalýza
Shrnutí celého bloku
Úvod do tématu
Třetí síla v psychologii
Metaforické označení pro humanistickou psychologii (a na ni navazující existenciální směry). Vznikla v polovině 20. století jako silná opozice vůči dvěma tehdy dominantním směrům: deterministické psychoanalýze (která viděla člověka jako oběť temných pudů z minulosti) a mechanickému behaviorismu (který redukoval člověka na pasivní stroj řízený reflexy S-R).
Třetí síla (za jejíhož duchovního otce a zakladatele je považován A. H. Maslow) přinesla do psychologii návrat k lidskosti. Klade obrovský důraz na svobodnou vůli, vědomí a fenomenologii (subjektivní prožívání „tady a teď“). Jejím hlavním cílem není pouze léčit duševní nemoci, ale především studovat zdravou osobnost a podporovat její osobní růst a seberealizaci.Tomuto proudu však historicky předcházel jiný důležitý evropský směr, který se rovněž tvrdě vymezoval vůči tehdejšímu redukcionismu (zejména vůči Wundtovu rozkládání vědomí na elementární počitky) a zaměřil se na celistvost lidského vnímání.
Citát— Základní teze gestaltismuTento německý směr stál v přímé opozici vůči Wundtovu elementarismu (strukturalismu), který se snažil vědomí rozkládat na drobné, izolované počitky. Gestaltisté (k nimž patří zakladatelský triumvirát Wertheimer, Köhler a Koffka) dokázali, že naše mysl přirozeně a proaktivně organizuje vnímání do smysluplných tvarů (gestaltů).
Testový chyták: Psychologie vs. Terapie
Pozor na záměnu v testech! Ačkoliv zde probíráme akademickou Gestalt psychologii (zkoumající vnímání a myšlení), existuje také existenciálně-humanistická Gestalt terapie. Tu však nezaložili tito teoretičtí výzkumníci, nýbrž Fritz Perls!
Max Wertheimer1880–1943Zakladatel Berlínské školy
Hlavní zakladatel tvarové psychologie. Odmítal izolované studium vjemů a zaměřil se na to, jak mysl organizuje podněty do celků.
Fí-fenomén (Phi-phenomenon)
Stroboskopický, zdánlivý pohyb. Iluze, která vzniká při rychlém střídání statických světelných podnětů (např. filmový pás nebo blikající žárovky). Dokazuje, že složení statických prvků vytváří úplně novou kvalitu (pohyb).
Zákony organizace vnímání
Mysl má tendenci spojovat prvky do tvarů (např. zákon blízkosti, podobnosti či uzavřenosti). Nejdůležitější je Zákon dobré figury / březosti (Prägnanz) – kognitivní aparát netoleruje chaos a vnímání směřuje k nejjednoduššímu a nejsymetričtějšímu možnému tvaru (vylepšuje si nedokonalosti).
Figura a pozadí
Základní princip vnímání. Část pole vystupuje do popředí (figura) a zbytek tvoří neostré okolí (pozadí). Typickým příkladem nestability tohoto jevu jsou tzv. reverzibilní figury (např. Neckerova krychle nebo Rubinova váza), kde se figura a pozadí v naší mysli samovolně střídají.
Izomorfismus
Klíčový předpoklad gestaltistů, že existuje strukturální (tvarová) shoda mezi naší fenomenální vědomou zkušeností (tvarem, který vidíme) a fyziologickými procesy v mozku.
Wolfgang Köhler1887–1967Učení vhledem
Spoluzakladatel hnutí, který se proslavil experimenty s opicemi a zkoumáním kognitivních procesů u zvířat.
Biografický chyták z testů!
V přijímačkách se často ptají na přesné detaily jeho experimentů. Své slavné výzkumy realizoval během první světové války se šimpanzem Sultánem na ostrově Tenerife!
Učení vhledem (Aha-efekt)
Náhlé pochopení situace a objevení řešení. Dochází k restrukturaci problémového pole – šimpanz zničehonic pochopí vztahy mezi předměty a složí ze dvou krátkých tyčí jednu dlouhou, aby dosáhl na banán. Stojí v přímé opozici vůči behavioristickému učení 'pokusem a omylem'.
Kurt Lewin1890–1947Teorie pole
Aplikoval fyzikální a gestaltistické principy na lidské chování v sociálním kontextu, čímž založil tzv. topologickou psychologii.
Teorie pole a životní prostor
Chování člověka není určeno jen izolovanými podněty, ale je výslednicí celkového psychologického pole (životního prostoru), ve kterém na jedince působí dynamické vnitřní i vnější síly.
Vektory a valence
Objekty v poli mají pozitivní nebo negativní valenci (hodnotu – přitažlivost/odpudivost) a působí na nás jako psychologické síly (vektory), čímž vytvářejí motivaci a vnitřní konflikty.
Bluma Zeigarniková1901–1988Efekt Zeigarnikové
Ruská psycholožka a Lewinova studentka, která zkoumala vliv motivace na paměť.
Efekt Zeigarnikové
Nedokončené nebo přerušené úkoly si pamatujeme mnohem lépe než ty úspěšně dokončené. Důvodem je přetrvávající kognitivní napětí (neuzavřený tvar) v mysli, které usnadňuje jejich pozdější vybavení.
Humanistická psychologie a fenomenologie
Humanismus (tzv. třetí síla v psychologii) věří v přirozenou dobrotu člověka. Tento směr programově odmítá hledání univerzálních, statistických zákonitostí chování. Místo toho využívá idiografický přístup – zaměřuje se na jedinečnost a neopakovatelnost konkrétního člověka a jeho osobní příběh. Dalším podstatným pojmem tohoto směru je „stávání se“ (becoming) – přesvědčení, že osobnost není nikdy definitivně hotová, ale neustále se vyvíjí a uskutečňuje svůj potenciál.
Testový chyták: Kdo vymyslel seberealizaci?
V přijímačkách jde o velmi častý chyták! Pojem „seberealizace“ (či sebeaktualizace) do psychologie nepřinesl A. H. Maslow (jak si mnozí myslí), ale americký neurolog a holistický psychiatr Kurt Goldstein. Maslow tento pojem od něj pouze převzal a zpopularizoval.
Abraham H. Maslow1908–1970Hierarchie potřeb
Duchovní otec humanistické psychologie. Na rozdíl od psychoanalytiků nestudoval lidi trpící neurózami, ale pomocí idiografické metody studoval především zdravé a plně se seberealizující jedince.
Čím člověk může být, tím také musí být.
Citát— Abraham H. Maslow
Co k Maslowovi do testů NEPATŘÍ?
V testech se rádi ptají na to, co Maslow do své teorie nezahrnul. Pamatujte, že do jeho pyramidy NEPATŘÍ potřeba moci (ta je typická pro A. Adlera) ani potřeba senzorické stimulace (ta spadá pod aktivační teorie). Z hlediska znaků zdravé osobnosti Maslow také tvrdil, že k ní patří laskavý smysl pro humor, který nikoho nezraňuje (nikoliv hostilní sarkasmus).
Maslowova hierarchie potřeb (od základny k vrcholu)
#
Úroveň potřeby
Typ
Fyziologické potřeby (jídlo, voda, spánek, teplo)
D-potřeba
2
Potřeba bezpečí a jistoty
D-potřeba
3
Potřeba sounáležitosti a lásky
D-potřeba
4
Potřeba úcty a uznání
D-potřeba
5
Seberealizace — rozvoj vlastního potenciálu
B-potřeba
Hierarchie potřeb (Pyramida)
Model lidské motivace fungující na principu pre-potence – potřeby nižšího řádu (fyziologické) musí být alespoň částečně (relativně dobře) uspokojeny, aby vůbec mohly jako motivátor nastoupit potřeby vyšší.
D-potřeby (Deficitní)
Slouží k odstranění vnitřního napětí a nedostatku (fyziologické, bezpečí, sounáležitost, úcta). Jejich uspokojením napětí dočasně zmizí.
B-potřeby (Růstové / Bytí)
Zahrnují samotnou seberealizaci. Tyto potřeby napětí nesnižují, ale naopak zvyšují (touha po dalším růstu) a jsou z principu trvale neuspokojitelné (člověk se může rozvíjet do nekonečna).
Vrcholný zážitek (Peak experience)
Vzácný moment intenzivního štěstí, extáze a hlubokého propojení se světem, který lidé zažívají při naplňování svého potenciálu.
Carl Ransom Rogers1902–1987Na klienta zaměřený přístup (PCA)
Věřil, že každý člověk má v sobě vrozenou aktualizační tendenci k růstu a je ve své podstatě dobrý a proaktivní. Své myšlenky a zkušenosti z terapie shrnul mimo jiné v důležité knize Způsob bytí. (Pozn. pro testy: Jeho prostřední jméno je skutečně Ransom, ačkoliv některá chybná zadání v přijímačkách uvádějí překlep "Ransdom").
Nejlepším odborníkem na konkrétního člověka je on sám.
Citát— Carl R. Rogers
Koncept Self (Já)
Základ osobnosti. Člověk má své reálné Já (takový, jaký objektivně vnímá, že je) a ideální Já (takový, jakým by chtěl být).
Kongruence vs. Inkongruence
Kongruence je zdravý stav duševní harmonie a shody mezi reálným a ideálním Já (a také opravdovost navenek). Inkongruence představuje propastný vnitřní rozpor (např. mezi prožitky a upraveným obrazem o sobě), který vede k úzkosti.
Q-třídění (Q-sort)
Specifická metodika (technika třídění karet do nucené distribuce), kterou Rogers a jeho kolegové vyvinuli na měření a výzkum konceptu Self a míry kongruence u klientů před a po terapii.
Terapeut jako facilitátor: Tři podmínky terapie
Pro úspěšnou terapii (i pro správnou výchovu dítěte) nejsou podle Rogerse důležité direktivní techniky nebo analýza snů, ale empatický postoj terapeuta. Terapeut funguje jako facilitátor (usnadňovatel), který musí splňovat 3 nezbytné podmínky:
⤳
Empatie
Schopnost aktivně se vcítit do vnitřního světa klienta a dívat se na svět z jeho perspektivy.
⤳
Kongruence
Terapeut musí být autentický, opravdový a transparentní, nehraje roli experta.
⤳
Bezpodmínečné pozitivní přijetí
Plná akceptace a respektování klienta bez ohledu na to, co klient říká, dělá nebo cítí.
Logoterapie a existencialismus
Tento směr (někdy řazený přímo pod hlavičku humanistické psychologie) se zabývá fenomenologickým prožíváním, ale ještě silněji zdůrazňuje otázky smyslu lidského bytí, konečnosti, úzkosti ze svobody a obrovské odpovědnosti za vlastní život. (Významným americkým zástupcem tohoto proudu byl např. Rollo May).
Viktor E. Frankl1905–1997Logoterapie
Rakouský psychiatr, který přežil hrůzy nacistických koncentračních táborů. Založil tzv. logoterapii, která je označována jako Třetí vídeňská škola psychoterapie (po Freudově psychoanalýze a Adlerově individuální psychologii). Své zkušenosti a úvahy popsal ve slavných knihách A přesto říci životu ano a Vůle ke smyslu.
Člověku může být vzato úplně vše, s výjimkou poslední lidské svobody – vybrat si svůj vlastní postoj k bezvýchodné situaci a najít v ní smysl.
Citát— Viktor E. FranklPodle Frankla může člověk objevit smysl života třemi způsoby: tvůrčím činem, hlubokým prožitkem (láska, umění, příroda) nebo statečným postojem k nezměnitelnému utrpení.
Vůle ke smyslu
Základní a nejhlubší motiv lidského chování (Franklova odpověď na Freudovu vůli ke slasti a Adlerovu vůli k moci). Pokud tento motiv není naplněn, vzniká existenciální vakuum (pocit vnitřní prázdnoty a beznaděje).
Noogenní a nedělní neuróza
Noogenní neuróza je psychická porucha pramenící nikoliv z pudů, ale přímo z frustrace existenciální potřeby nalézt smysl života. Specifickou formou je tzv. nedělní neuróza – projevuje se ve chvílích volna (o víkendu), kdy utichne pracovní shon a člověk je náhle konfrontován s prázdnotou vlastního života.
Tragická triáda
Neodmyslitelná součást lidské existence, která se skládá ze tří nevyhnutelných prvků: utrpení, viny a smrti. Testový chyták: Frankl věřil, že prožití této triády může (díky hledání smyslu) vést k mravnímu a duchovnímu ROZVOJI OSOBNOSTI, nikoliv nutně k depresím!
Paradoxní intence
Terapeutická technika pro léčbu fobií a úzkostí. Pacient má za úkol záměrně a s nadsázkou dělat to, čeho se nejvíce bojí. Příklad z testů: Terapeut nařídí pacientovi trpícímu nespavostí, aby večer ulehl do postele a „snažil se ze všech sil neusnout“. Úzkost z očekávání tím paradoxně zmizí.
Ludwig Binswanger a Medard BossDaseinsanalýza
Evropský existenciálně-fenomenologický psychoterapeutický směr, který vychází přímo z ontologické filozofie Martina Heideggera.
Pobyt (Dasein)
Zaměření na samotnou fenomenologickou existenci člověka a jeho nezaměnitelné a autentické „bytí-ve-světě“. Terapie analyzuje, jak se jedinec otevírá svým možnostem a jak se vyrovnává s konečností.
Pozor na záměnu: Gestalt psychologie vs. Gestalt terapie
Nezaměňujte si klasickou akademickou tvarovou psychologii (Wertheimer, Köhler, Koffka) s pozdější psychoterapeutickou školou! Fritz Perls nezaložil teoretický gestaltismus, ale v polovině 20. století vytvořil existenciálně-humanistickou Gestalt terapii, která se nesoustředí na zákony zrakového vnímání, ale na prožívání emocí v přítomném okamžiku („tady a teď“) a přijetí odpovědnosti za svůj život.
Shrnutí celého bloku
Gestaltismus (Berlínská škola): Celek je víc než součet částí. Wertheimer (fí-fenomén, Prägnanz, izomorfismus), Köhler (učení vhledem se šimpanzem Sultánem), Lewin (teorie pole, valence) a Zeigarniková (paměť a nedokončené úkoly).
Humanistická psychologie: Maslow (pyramida, D a B potřeby, princip pre-potence) a Rogers (na klienta zaměřený přístup, Self, kongruence, Q-třídění). Autorem pojmu seberealizace je K. Goldstein.
Existencialismus a logoterapie: V. E. Frankl a Třetí vídeňská škola. Klíčová je vůle ke smyslu (existenciální vakuum, noogenní neuróza, tragická triáda, paradoxní intence). Daseinsanalýza zkoumá „bytí-ve-světě“.
Kdo je skutečným autorem pojmu „seberealizace“, který později zpopularizoval Abraham Maslow?
Kurt Goldstein. Tento americký neurolog a psychiatr původně pojem použil k popisu vnitřní snahy organismu aktualizovat a naplnit své kapacity po poranění mozku.
Carl Rogers vyvinul pro měření konceptu Self a míry kongruence specifickou metodiku. Jak se tato metoda nazývá?
Q-třídění (Q-sort). Jde o techniku, při které klient třídí kartičky s výroky o sobě samém podle toho, jak dobře ho vystihují v současnosti (reálné Já) a jaký by chtěl být (ideální Já), z čehož se následně počítá míra kongruence.
Jaký je hlavní rozdíl mezi Maxem Wertheimerem a Fritzem Perlsem?
Max Wertheimer byl akademický psycholog a zakladatel teoretického gestaltismu (Berlínské školy), který zkoumal primárně zákony organizace vnímání. Fritz Perls byl psychoterapeut, který založil pozdější Gestalt terapii – humanisticko-existenciální směr zaměřený na emoční prožitek „tady a teď“.
Otestuj se z této kapitoly
Gestaltismus (Tvarová psychologie a Teorie pole)
Otázka 1 z 26ID: 32 · Zdroj: psyx
Fritz Pearls je přestavitelem
Humanistická psychologie (Potřeby, Sebeaktualizace a PCA)