Kognitivní psychologie, transpersonální směr a vývojové teorie
Dějiny psychologie a významní autoři
1
Úvod do tématu
2
Kognitivní revoluce a zpracování informací
3
Vývojová psychologie: Kognitivní a morální vývoj
4
Vývojová psychologie: Osobnostní vývoj a citová vazba
5
Další významní autoři a moderní/aplikované obory
6
Otestuj se z této kapitoly
Kognitivní psychologie, učení a konekcionismus
Vývojová psychologie I: Kognice a morálka
Vývojová psychologie II: Osobnost, vazba a deprivace
Ostatní (Transpersonální, pozitivní psychologie a osobnosti)
Shrnutí celého bloku
Úvod do tématu
Po nadvládě behaviorismu, který omezil psychologii pouze na studium vnějších reakcí (S-R), a hlubinné psychologii, která se nořila do temných vod nevědomí, přichází v 50. a 60. letech 20. století tzv. kognitivní revoluce. Tento obrat (považovaný za jednu z nejzásadnějších změn paradigmatu) vrací do centra vědeckého zájmu opět vědomou mysl a procesy poznávání.
Kognitivní psychologie
Psychologický směr vznikající jako přímá reakce na redukcionistický behaviorismus. Odmítá zkoumat člověka jako pouhý „stroj na reflexy“ a vrací se ke studiu složitých vnitřních mentálních procesů (paměť, pozornost, myšlení, řeč). Lidskou mysl přitom přirovnává k počítači – využívá metaforu zpracování informací (mysl přijímá, kóduje, ukládá a vybavuje data).
Kognitivní revoluce a zpracování informací
Ulric Neisser a J. S. BrunerPrůkopníci kognitivismu
Ulric Neisser
Často označován za „otce kognitivní psychologie“. V roce 1967 vydal stejnojmennou knihu (Kognitivní psychologie), která směr formálně definovala a dala mu jméno.
Jerome S. Bruner
Společně s G. A. Millerem založil na Harvardu slavné Centrum pro kognitivní studia, čímž institucionálně ukotvil kognitivní obrat.
George A. Kelly1905–1967Teorie osobních konstruktů
Americký psycholog, který položil základy kognitivní psychologie osobnosti. Tvrdil, že člověk si zcela individuálně konstruuje vlastní realitu (konstruktivismus).
Každý člověk je svým vlastním způsobem vědec.
Citát— George A. Kelly
Testový chyták: Člověk jako naivní vědec
V testech se často objevuje otázka na to, kdo nahlíží na člověka prizmatem metafory „vědce“. Kelly tvrdil, že jedinec není jen pasivní obětí pudů či prostředí. Naopak, podobně jako skutečný vědec se snaží světu porozumět, předvídat události a aktivně testovat své hypotézy v praxi pomocí sítě osobních konstruktů (bipolárních měřítek, např. hodný–zlý).
REP test (Role Construct Repertory Test)
Specifická diagnostická metoda, kterou Kelly vyvinul k odhalení individuálního, idiografického způsobu, jakým konkrétní jedinec kognitivně strukturuje svůj sociální svět.
Karl H. Pribram a TOTE modelNeuropsychologie a kybernetika
Pribram je známý svým holografickým modelem mozku (tvrdil, že paměť není uložena v jednom lokálním místě, ale je distribuována po celém mozku podobně jako v hologramu). Společně s G. Millerem a E. Galanterem vytvořili průlomový kybernetický model myšlení.
Model TOTE (Test-Operate-Test-Exit)
Základní zpětnovazební kybernetická smyčka, která nahradila behaviorální schéma S-R. Člověk (nebo systém) situaci nejprve otestuje vůči cíli, pak koná (operate), znovu testuje (vyhodnocuje výsledek), a pokud je cíl splněn, akci úspěšně ukončí (exit).
KonekcionismusModerní kognitivní věda
Moderní směr kognitivní psychologie, který modeluje lidskou mysl analogicky k biologickému mozku na základě umělých neuronových sítí.
Pojmy z testů: Jak se síť učí?
V přijímačkách se často ptají na specifické pojmy z konekcionismu. Pamatujte si, že informace zde není uložena v žádném izolovaném symbolu (jde o subsymbolickou reprezentaci) a proces učení spočívá výhradně ve změně „váhy spoje“ mezi jednotlivými uzly sítě!
Paralelní distribuované zpracování (PDP)
Informace se nezpracovávají krok za krokem (sériově), ale paralelně napříč obrovským množstvím vzájemně propojených jednoduchých uzlů (neuronů).
Vývojová psychologie: Kognitivní a morální vývoj
Jean Piaget1896–1980Kognitivní vývoj
Švýcarský psycholog a biolog, který popsal vývoj dětského myšlení pomocí procesů asimilace (začlenění nové zkušenosti do stávajícího kognitivního schématu) a akomodace (změna a přizpůsobení schématu nové zkušenosti). Navrhl 4 stadia kognitivního vývoje.
1
Senzomotorické stadium (0–2 roky)
Dítě poznává svět výhradně pohybem a smysly. Klíčový vývojový milník: pochopení stálosti objektu — vědomí, že věc existuje i tehdy, když ji nevidím, a vytvoření její mentální reprezentace.
2
Předoperační stadium (2–7 let)
Dominuje kognitivní egocentrismus (dítě nedokáže zaujmout perspektivu jiného člověka) a symbolická hra (hraní si na učitele apod.). Kvůli tzv. centraci (ulpívání na jednom rysu) dítě nedokáže pochopit konzervaci (zákon zachování objemu) — klasický chyták s přesypáváním korálků do užší sklenice, kde dítě tvrdí, že je jich najednou více.
3
Stadium konkrétních operací (7–11 let)
Kognitivní zlom! Dítě konečně chápe konzervaci (přelití vody nemění objem), zvládá logickou reverzibilitu a rozvíjí schopnost inkluze prvků do množiny.
4
Stadium formálních operací (11+ let)
Rozvíjí se abstraktní a hypotetické myšlení — schopnost uvažovat o situacích, které reálně neexistují.
Heteronomní morálka: Piagetův termín pro ranou dětskou morálku striktně řízenou vnější autoritou a strachem z trestu (přejímání norem od okolí bez vlastního morálního úsudku).
Lev S. Vygotskij1896–1934Kulturně-historická teorie
Sovětský psycholog, autor proslulého spisu Myšlení a řeč. Zatímco Piaget kladl důraz spíše na vnitřní biologické zrání dítěte, Vygotskij tvrdil, že myšlení je výhradně sociálního původu.
Testový chyták: Důraz na prostředí
V přijímačkách se často ptají na hlavní rozdíl oproti Piagetovi: Vygotskij klade primární důraz na faktory prostředí (společnost a kulturu) a na řeč. Bez sociální interakce s dospělými by se u dítěte vyšší psychické (kognitivní) funkce vůbec nevyvinuly.
Zóna nejbližšího vývoje (ZPD)
Rozdíl mezi tím, co dítě dokáže vyřešit aktuálně samo, a potenciální úrovní, jíž dokáže dosáhnout s pomocí (tzv. lešením - scaffolding) dospělého nebo zkušenějšího vrstevníka. Učení by mělo vždy cílit právě do této zóny.
Interiorizace (zvnitřnění)
Klíčový proces vývoje u Vygotského. Každá psychická funkce se objevuje nejprve na sociální rovině (v komunikaci s okolím) a teprve poté je interiorizována do individuálního myšlení dítěte (např. hlasitá řeč se změní ve vnitřní myšlení).
Lawrence Kohlberg1927–1987Morální vývoj
Navázal na Piageta a vytvořil propracovanou teorii vývoje morálního usuzování, kterou zkoumal pomocí slavných morálních dilemat (např. Heinzovo dilema o krádeži drahého léku pro umírající manželku). Rozlišil tři hlavní úrovně (každá má dvě dílčí stadia):
1
1. Prekonvenční úroveň
Morálka a hodnocení činů jsou určovány výhradně na základě vnějších důsledků – tedy vyhnutím se trestu nebo získáním odměny.
2
2. Konvenční úroveň
Morálka se řídí snahou vyhovět očekáváním okolí ("být hodným dítětem"), zachovat společenský řád a respektovat autoritu / zákon. (Poznámka pro testy: Na toto stadium a roli 'autority' se zkušební komise ptají vůbec nejčastěji!)
3
3. Postkonvenční úroveň
Morálka je nezávislá na vnější autoritě a je založena na hlubokých, univerzálních etických principech, spravedlnosti a vlastním vnitřním svědomí.
Vývojová psychologie: Osobnostní vývoj a citová vazba
Erik H. Erikson1902–1994Psychosociální vývoj
Rozdělil vývoj člověka do 8 věků (stadií), přičemž v každém musí jedinec vyřešit specifický psychosociální konflikt, jehož úspěšné zvládnutí vede k získání nové ctnosti.
Celoživotní vývoj: Zásadní odlišnost od Freuda (jehož psychosexuální vývoj končil pubertou). Eriksonův model pokračuje přes dospělost až do pozdního stáří.
Epigenetický princip: Vývoj má pevně daný biologický plán. V testech se vyžaduje definice: "nové stadium se rozvíjí na základě stadia předchozího" (nelze je přeskakovat).
1. stadium (kojenec): Konflikt Základní důvěra vs. nedůvěra.
Adolescence: Konflikt Identita vs. zmatení rolí. Jedinec zde prožívá tzv. psychosociální moratorium (prostor poskytnutý společností k bezpečnému experimentování s rolemi, hodnotami a k hledání vlastní identity).
Mladá dospělost (20–30 let): Konflikt Intimita vs. izolace (schopnost navázat hluboký partnerský vztah).
Střední dospělost: Konflikt Generativita vs. stagnace (péče o další generaci, tvůrčí přínos společnosti).
Pozdní dospělost (stáří): Poslední konflikt se nazývá Integrita ega vs. zoufalství (smíření se s uplynulým životem).
John Bowlby a Mary AinsworthováTeorie citové vazby
Zásadně ovlivnili chápání raného emočního vývoje a vztahu mezi matkou a dítětem. V testech se často objevuje časový údaj: specifické pouto k matce a s ním spojená separační úzkost se objevuje kolem 8. měsíce věku!
Teorie citové vazby (Attachment)
Bowlbyho evoluční teorie o tom, že si děti vytvářejí silné, biologicky podmíněné pouto k primární pečující osobě, což je klíčové pro přežití i psychiku. Bowlby popsal 3 stadia reakce dítěte na dlouhodobé odloučení od matky: 1. Protest (hlasitý pláč), 2. Zoufalství (apatie), 3. Odpoutání (ztráta emoční vazby a povrchní přijetí náhradní péče).
Experiment Neznámá situace (Strange Situation)
Metoda Mary Ainsworthové, díky které identifikovala různé typy citové vazby (bezpečná, vyhýbavá, ambivalentní) na základě reakce dítěte na odchod a návrat matky.
Obrovský testový chyták: Ambivalentní vazba
V přijímačkách se detailně ptají na úzkostně-ambivalentní typ vazby. Vzniká tehdy, když je matka nekonzistentní („někdy dostupná a jindy nedostupná“). Dítě se po jejím návratu chová rozporuplně: na jednu stranu touží po útěše a sápe se po ní, ale současně ji vztekle odstrkuje a trestá (hněv) za to, že ho opustila.
Zdeněk Matějček a René SpitzVýzkum deprivace a hospitalismu
Výzkum negativních dopadů institucionální péče na děti zanechal v psychologii (i té československé) obrovskou stopu.
Zdeněk Matějček (a Josef Langmeier)
Světově nejuznávanější český dětský psycholog. Proslavil se průkopnickým výzkumem dětské psychické deprivace v institucionální péči, což vedlo k reformám dětských domovů a podpoře náhradní rodinné péče.
René Spitz
Zkoumal děti v sirotčincích a zavedl do psychologie termín hospitalismus (zničující a nevratné poškození psychického i fyzického vývoje dítěte vlivem neosobní ústavní péče) a tzv. anaklitická deprese.
Testový chyták: Deprivace vs. Frustrace
Zkušební komise si potrpí na slovíčka! Deprivace (strádání) je chronický stav vznikající v důsledku dlouhodobého neuspokojování základních psychických a emočních potřeb (např. absence mateřské lásky). Naproti tomu frustrace je pouze akutní, krátkodobý stav (zmaření pohnutky těsně před dosažením cíle – např. píchlé kolo na výletě).
Další významní autoři a moderní/aplikované obory
Tato sekce obsahuje jména a pojmy, které se na přijímačkách z psychologie pravidelně objevují v „přiřazovacích“ nebo všeobecných otázkách a nevyplatí se je podcenit.
Stanislav Grof*1931Transpersonální psychologie
Česko-americký psychiatr, zakladatel transpersonální psychologie (často označované jako tzv. čtvrtá síla v psychologii – po psychoanalýze, behaviorismu a humanismu).
Výzkum změněných stavů vědomí
Zabýval se prožitky, které přesahují běžné hranice ega, času a prostoru (mystické a spirituální zážitky, perinatální matrice). Původně k tomuto zkoumání využíval psychedelika (LSD).
Holotropní dýchání
Terapeutická metoda navození holotropních (změněných) stavů vědomí pomocí zrychleného dýchání a evokativní hudby. Metodu vyvinul se svou manželkou Christinou jako náhradu v reakci na plošný zákaz experimentů s LSD.
Martin Seligman*1942Pozitivní psychologie
Jeden ze zakladatelů pozitivní psychologie (směřující pozornost od psychopatologie ke zkoumání štěstí, lidských předností a smysluplného života). V testech se ale objevuje zejména díky svému ranému experimentálnímu výzkumu.
Obrovský testový chyták: Zvířata u Seligmana
Zkušební komise se velmi rády ptají, na jakých zvířatech Seligman zkoumal fenomén naučené bezmocnosti. Pamatujte, že to bylo na psech (které zavíral do tzv. shuttle boxu a dával jim nevyhnutelné elektrické šoky)! Nenechte se nachytat: holubi patří Skinnerovi, kočky Thorndikovi a krysy Tolmanovi.
Naučená bezmocnost (learned helplessness)
Stav rezignace a apatie, který vzniká po dlouhodobém vystavení nekontrolovatelným nepříjemným podnětům (traumatům). Jedinec získá generalizované přesvědčení, že jeho chování nemá na výsledek žádný vliv, a vzdá snahu o únik, i když už je únik objektivně možný (významný model pro vznik klinické deprese).
Gordon W. Allport1897–1967Psychologie osobnosti
Tvůrce rysové teorie osobnosti a zastánce eklekticismu (čerpání z vícero směrů) i idiografického přístupu (zkoumání jedinečnosti konkrétního člověka). Ideově se nakonec sám přihlásil k humanistické psychologii. Je autorem stěžejní knihy Povaha předsudku.
Proprium
Allportův pojem pro „Já“ (Self) – to, co člověk vnímá jako ústřední, důvěrné a důležité pro svou osobní identitu.
Funkční autonomie motivů
Myšlenka, že dospělé chování (motivy) získává nezávislost na původním motivačním zdroji, ze kterého vyrostlo (např. dětská chudoba). Činnost, která dříve sloužila jako prostředek k přežití, se stává cílem sama o sobě (např. bohatý člověk loví dál pro sport, i když hlad dávno nemá).
Další osobnosti a pojmy do testůSdružená karta
Eric Berne
Psychiatr a tvůrce Transakční analýzy (zkoumá interpersonální komunikaci optikou tří stavů ega: Rodič, Dospělý a Dítě). Je autorem světového bestselleru Jak si lidé hrají.
William McDougall
Průkopník tvz. hormické psychologie. Považoval účelné jednání (hormé) za základní znak bytí a vypracoval vlivnou taxonomii 14 vrozených lidských instinktů (ke každému patřila specifická emoce).
W. I. Thomas a F. Znaniecki
Sociologové, autoři slavného díla Polský sedlák v Evropě a v Americe. Jako první systematicky zavedli do sociální psychologie a sociologie klíčový koncept – postoj.
Ludwig von Bertalanffy
Biolog a tvůrce Obecné teorie systémů. Odmítl redukcionismus a prosazoval holistické paradigma, podle kterého složité systémy nelze pochopit pouhým rozřezáním na izolované části (silně tím ovlivnil např. rodinnou systémovou terapii).
Shrnutí celého bloku
Kognitivní psychologie: Reakce na behaviorismus (metafora počítače). Neisser a Bruner (zakladatelé), Kelly (člověk jako vědec, REP test), Pribram (holografický model, TOTE), Konekcionismus (učení změnou vah spojů v umělé neuronové síti).
Vývojová psychologie (kognice a morálka): Piaget (asimilace/akomodace, kognitivní egocentrismus), Vygotskij (sociální původ myšlení, zóna nejbližšího vývoje, interiorizace) a Kohlberg (3 úrovně morálky – často testovaná konvenční úroveň a respekt k autoritě).
Vývojová psychologie (osobnost a vazba): Erikson (8 krizí po celý život, epigenetický princip), Bowlby a Ainsworthová (teorie citové vazby, úzkostně-ambivalentní vazba), Matějček (český výzkum psychické deprivace).
Moderní a aplikované směry: Grof (transpersonální psychologie, holotropní dýchání), Seligman (pozitivní psychologie, naučená bezmocnost u psů), Allport (idiografický přístup, proprium), Berne (Transakční analýza).
V experimentech Martina Seligmana, které vedly k popsání fenoménu naučené bezmocnosti, byla testována konkrétní zvířata vystavená nevyhnutelným elektrickým šokům. O jaká zvířata šlo?
Správná odpověď: O psy.Vysvětlení: Toto je oblíbený chyták z přijímaček! Holubi patří ke Skinnerovi (operantní podmiňování), kočky k Thorndikovi (instrumentální učení v problémových skříňkách), krysy k Tolmanovi (kognitivní mapy) a psi k Seligmanovi (naučená bezmocnost) a Pavlovovi (klasické podmiňování).
Jak Kohlberg nazývá úroveň morálního vývoje, ve které se jedinec chová správně primárně proto, aby vyhověl očekávání okolí, zachoval společenský řád a respektoval zákon či autoritu?
Správná odpověď: Konvenční úroveň.Vysvětlení: Prekonvenční úroveň se řídí strachem z trestu nebo vidinou odměny. Konvenční úroveň (která v testech padá nejčastěji) se řídí společenským řádem a autoritou. Postkonvenční úroveň se pak řídí vlastním svědomím a univerzálními etickými principy.
Který celosvětově uznávaný český psycholog se proslavil průkopnickým výzkumem dětské psychické deprivace v institucionální péči?
Správná odpověď: Zdeněk Matějček.Vysvětlení: Spolu s Josefem Langmeierem systematicky upozornili na zničující a nevratné škody, které na dětech zanechává ústavní výchova bez stabilní mateřské (pečující) osoby, čímž zásadně přispěli k podpoře pěstounské a náhradní rodinné péče.
Který psycholog přišel s metaforou „člověka jako vědce“, který si neustále tvoří a testuje hypotézy o svém sociálním světě pomocí tzv. osobních konstruktů?
Správná odpověď: George A. Kelly.Vysvětlení: Jeho Teorie osobních konstruktů byla na svou dobu velmi průlomová a předznamenala kognitivní psychologii osobnosti. K diagnostice toho, jak lidé kognitivně strukturují svůj svět, vyvinul tzv. REP test (Role Construct Repertory Test).
Otestuj se z této kapitoly
Kognitivní psychologie, učení a konekcionismus
Otázka 1 z 19ID: 59 · Zdroj: Filip Smolík
Který z uvedených badatelů je představitelem kognitivní psychologie?
Vývojová psychologie I: Kognice a morálka
Otázka 1 z 22ID: 263 · Zdroj: Filip Smolík
Stadii morálního vývoje člověka se zabýval
Vývojová psychologie II: Osobnost, vazba a deprivace
Otázka 1 z 16ID: 239 · Zdroj: SCIO - ZSV
Ve které z následujících možnosti jsou k jednotlivým autorům (1 až 5) správně přiřazeny klíčové pojmy (A až E), se kterými operují ve svých teoriích? 1) Erik Erikson, 2) Jean Piaget, 3) Erich Fromm, 4) Alfred Adler, 5) Sigmund Freud. Pojmy: A) superego, princip slasti, oidipovský komplex; B) sebeláska, receptivní orientace, psychologie náboženství; C) komplex méněcennosti, kompenzace, sourozenecké vztahy; D) psychosociální krize, konflikt, ctnost; E) asimilace, kognitivní vývoj, schémata.
Ostatní (Transpersonální, pozitivní psychologie a osobnosti)
Otázka 1 z 13ID: 30 · Zdroj: Ostravská univerzita
Zakladatelem transpersonální psychologie je psychoterapeut českého původu
Shrnutí celého bloku
Otázka 1 z 70ID: 30 · Zdroj: Ostravská univerzita
Zakladatelem transpersonální psychologie je psychoterapeut českého původu