Zpět na výpisky

Klinická psychologie, psychopatologie a psychoterapie

Klinická psychologie
1
Úvod do tématu
2
Stres, coping a náročné životní situace
3
Psychopatologie a duševní poruchy
4
Psychoterapie a biologická léčba
Klinická psychologie a psychopatologie
Klinická psychologie se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí duševních poruch a psychických obtíží. Z jejího teoretického základu vychází psychopatologie, která zkoumá příčiny, projevy a klasifikaci abnormálního prožívání a chování.
Zatímco obecná psychologie studuje zdravou lidskou mysl, psychopatologie se zaměřuje na odchylky od normy. Cílem klinické praxe pak není jen nemoc popsat, ale pomocí psychoterapie a biologické léčby (psychofarmak) navrátit člověka do stavu biopsychosociální rovnováhy.
Pojem stres označuje stav nadměrné zátěže organismu, kdy jsou požadavky prostředí vyšší než aktuální adaptační kapacity jedince.
Hans Selye1907–1982Teorie stresu
Kanadský endokrinolog, který definoval stres jako nespecifickou fyziologickou reakci organismu na jakýkoliv nárok. Působení stresoru popsal prostřednictvím modelu Všeobecného adaptačního syndromu (GAS), který má tři fáze:
1. Poplachová fáze (Alarm)
Mobilizace organismu a spuštění evoluční reakce boj, nebo útěk (fight or flight). Dochází k rychlému vyplavení adrenalinu, zvýšení tepu a připravenosti k akci.
2. Fáze rezistence (Odpor)
Organismus se snaží adaptovat na přetrvávající stresor. Udržuje vysokou hladinu kortizolu a odolnost vůči původnímu stresoru stoupá, ale klesá odolnost vůči jiným zátěžím.
3. Fáze vyčerpání (Exhausce)
Pokud stres působí příliš dlouho a adaptační energie je vyčerpána, dochází k selhání orgánů, rozvoji psychosomatických onemocnění nebo dokonce ke smrti.
Selyeho křivka všeobecného adaptačního syndromu
Základní pojmy zátěžových situacíTerminologie
Eustres
Pozitivní stres. Přiměřená zátěž, která nás motivuje, nabuzuje a stimuluje k lepším výkonům (např. před důležitým sportovním závodem).
Distres
Negativní, nadměrný stres. Působí destruktivně, vyvolává úzkost a poškozuje zdraví (např. dlouhodobá šikana na pracovišti).
Coping
Zvládání. Vědomé a aktivní strategie, jak se vypořádat se stresem (např. řešení problému, hledání sociální opory).
Frustrace
Psychický stav zklamání a napětí, který vzniká, když je nám objektivně zabráněno v dosažení cíle nebo uspokojení potřeby (překážka na cestě).
Deprivace
Stav dlouhodobého nedostatku nebo neuspokojení základní biologické či psychické potřeby (např. spánková, citová nebo senzorická deprivace).
Chyták z testů
Coping vs. Obranné mechanismy: V přijímačkách se často testuje rozdíl mezi těmito pojmy. Coping je proces vědomý, cílený a orientovaný na řešení reality. Naproti tomu Freudovy obranné mechanismy (např. vytěsnění, projekce) fungují výhradně na nevědomé úrovni a realitu obvykle zkreslují, aby ochránily Ego před úzkostí.
Aby se lékaři a psychologové po celém světě domluvili, musí používat jednotný systém pro diagnostiku a pojmenování nemocí.
Chyták z testů
Klasifikační manuály: Pamatujte si, že existují dva hlavní systémy. Evropa a zbytek světa pod záštitou WHO (Světová zdravotnická organizace) využívá MKN (Mezinárodní klasifikace nemocí, aktuálně MKN-10 a přechází se na MKN-11). Naproti tomu USA a Americká psychiatrická asociace (APA) používají vlastní manuál DSM (Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch, aktuálně DSM-5).
Symptomy a poruchyDiagnostika
Před pochopením samotných nemocí je klíčové rozeznávat základní stavební kameny psychopatologie – příznaky (symptomy).
Halucinace
Falešný smyslový vjem, který vzniká bez existence reálného vnějšího podnětu. Pacient je přesvědčen o jeho realitě (např. slyší neexistující hlasy).
Blud
Nevyvratitelné, chorobně vzniklé přesvědčení (mylná myšlenka), kterému pacient věří i navzdory jasným logickým důkazům o opaku (např. blud, že ho sleduje tajná služba).
Fobie
Iracionální, nepřiměřený a intenzivní strach z konkrétních objektů, situací nebo činností (např. klaustrofobie, arachnofobie).
Chyták z testů
Halucinace vs. Blud: Toto je absolutní klasika v testech. Halucinace je porucha VNÍMÁNÍ (člověk vidí nebo slyší něco, co neexistuje). Blud je porucha MYŠLENÍ (člověk si racionálně konstruuje falešný příběh a věří mu). Nikdy tyto dvě kategorie nezaměňujte!
Přehled hlavních duševních poruchKlinické jednotky
Panická porucha
Opakované a nečekané záchvaty masivní úzkosti a hrůzy (panické ataky), doprovázené silnými tělesnými příznaky (bušení srdce, pocit dušení).
Bipolární afektivní porucha (BAP)
Závažná porucha nálady charakterizovaná střídáním extrémních fází: manické (euforie, rizikové chování, nespavost) a depresivní (hluboký smutek, letargie).
Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)
Porucha z okruhu úzkostných onemocnění, při které je pacient sužován vtíravými myšlenkami, které se snaží neutralizovat opakovanými rituály.
Schizofrenie
Nejtěžší duševní onemocnění patřící mezi psychózy. Dochází při ní k narušení kontaktu s realitou, rozpadu myšlení a osobnosti. Pozitivní symptomy představují něco navíc (bludy, halucinace). Negativní symptomy představují chybějící funkce (apatie, ztráta vůle).
Hraniční porucha osobnosti (Borderline)
Extrémní nestabilita v emocích, vztazích i vnímání sebe sama. Časté pocity prázdnoty a sklony k sebepoškozování.
Antisociální porucha osobnosti
Trvalé nerespektování práv druhých, absence empatie a pocitů viny, porušování zákonů (historicky označováno jako psychopatie).
ADHD (Porucha pozornosti s hyperaktivitou)
Neurovývojová porucha typická narušenou schopností udržet pozornost, impulzivitou a nadměrnou motorickou aktivitou.
PAS (Poruchy autistického spektra)
Pervazivní neurovývojové poruchy charakteristické deficity v sociální komunikaci a přítomností repetitivního (opakujícího se) chování a úzkých zájmů.
Chyták z testů
Rozdělení u OCD: V testech se vyžaduje přesné rozlišení. Obsese je vtíravá, nechtěná a úzkost vyvolávající myšlenka (např. "mám špinavé ruce, nakazím se"). Kompulze je nutkavý čin nebo rituál, který pacient vykoná pro snížení této úzkosti (např. stokrát si umyje ruce mýdlem).
Léčba duševních poruch nejčastěji kombinuje psychoterapii s podáváním léků.
Hlavní psychoterapeutické směryTerapie
Psychoanalýza a psychodynamická terapie (S. Freud)
Zaměřuje se na odkrývání nevědomých konfliktů z dětství. K metodám patří volné asociace, výklad snů a práce s přenosem (kdy pacient nevědomě přenáší na terapeuta emoce, které dříve cítil k rodičům).
Kognitivně-behaviorální terapie / KBT (A. T. Beck, A. Ellis)
Extrémně efektivní, krátkodobá terapie. Pracuje s předpokladem, že psychické problémy vznikají kvůli chybným a iracionálním přesvědčením (kognitivním omylům), které vedou k patologickému chování. Terapeut učí pacienta tyto myšlenky zachytit a změnit.
Přístup zaměřený na člověka / PCA (C. R. Rogers)
Humanistický směr. Terapeut není expertem, který dává rady, ale vytváří bezpečné prostředí skrze bezpodmínečné pozitivní přijetí, hlubokou empatii a vlastní kongruenci (autenticitu).
Bludný kruh Kognitivně-behaviorální terapie
Biologická léčba (Psychofarmakologie)Medikace
Léky působí primárně na chemickou rovnováhu neurotransmiterů v mozku.
Antidepresiva
Léky primárně určené k léčbě deprese a úzkostných poruch (zvyšují dostupnost serotoninu či noradrenalinu v mozku). Nemají okamžitý účinek, působí až po několika týdnech.
Anxiolytika
Léky na rychlé utlumení akutní úzkosti, strachu a napětí. Mají okamžitý nástup účinku, ale při dlouhodobém užívání hrozí vysoké riziko závislosti (např. benzodiazepiny).
Antipsychotika
Léky (neuroleptika) určené k léčbě psychotických stavů, jako je schizofrenie. Tlumí halucinace a bludy (působí primárně blokováním dopaminu).
Chyták z testů
Lithium: Pokud v testu uvidíte pojem "Lithium" (nebo soli lithia), jde o speciální kategorii léků zvaných stabilizátory nálady (tymoprofylaktika). Jsou využívány primárně jako hlavní farmakologická léčba Bipolární afektivní poruchy, protože brání extrémním výkyvům mezi mánií a depresí.
Klíčové body
  • Stres: Hans Selye popsal Všeobecný adaptační syndrom (GAS) zahrnující poplachovou fázi, rezistenci a vyčerpání.
  • Coping vs. Obrany: Coping je vědomé zvládání zátěže, zatímco Freudovy obranné mechanismy fungují nevědomě.
  • Symptomy: Halucinace je porucha vnímání bez podnětu; blud je porucha myšlení, u které chybí kritický náhled.
  • OCD a Schizofrenie: U OCD rozlišujeme obsese (myšlenky) a kompulze (rituály). U schizofrenie dělíme příznaky na pozitivní (např. halucinace) a negativní (např. apatie).
  • Léčba: KBT léčí kognitivní omyly, psychoanalýza hledá nevědomé konflikty. Z léků jsou nejdůležitější antidepresiva, anxiolytika (riziko závislosti) a antipsychotika.
Pacient v psychiatrické ambulanci je pevně a nevyvratitelně přesvědčen o tom, že do jeho zubní plomby umístila mimozemská civilizace vysílačku, kterou kontroluje jeho chování. Nepřesvědčí ho ani rentgenové snímky, které nic neukazují. Jak se tento psychopatologický symptom odborně nazývá?
Správná odpověď: Blud.Vysvětlení: Jde o klasický příklad bludu, což je závažná porucha myšlení. Pacient má mylné přesvědčení, které neodpovídá realitě, ale pro něj je absolutně pravdivé a nelze ho vyvrátit logickými argumenty. Nejde o halucinaci, protože pacient v tomto kontextu primárně nevnímá falešný podnět (např. neslyší hlasy), ale vytvořil si falešnou racionální konstrukci.
Zatímco se učíte na těžkou zkoušku, uvědomíte si, že je toho na vás moc a začínáte pociťovat úzkost. Vědomě si tedy vytvoříte podrobný časový plán, rozdělíte učivo na menší části a požádáte spolužáka, aby vám nejtěžší látku vysvětlil. Do jaké kategorie psychologických strategií toto chování spadá?
Správná odpověď: Coping (zvládání stresu).Vysvětlení: Vaše chování je vědomé, záměrné a aktivně orientované na řešení problému. Tento proces nazýváme copingem. Kdybyste místo toho problém vytěsnili a nevědomě začali tvrdit, že na zkoušce vlastně vůbec nezáleží (racionalizace), jednalo by se o nevědomé obranné mechanismy.