Sociální psychologie je vědní obor, který zkoumá, jak je myšlení, cítění a chování jednotlivců ovlivněno skutečnou, představovanou nebo předpokládanou přítomností druhých lidí.
Zatímco psychologie osobnosti hledá příčiny chování uvnitř člověka (v jeho rysech), sociální psychologie se zaměřuje na moc situace a na to, jak silně dokáže sociální kontext změnit i ty nejstabilnější osobnostní vlastnosti.
Slavné sociální experimenty a vliv
Druhá polovina 20. století přinesla sérii přelomových (a z dnešního etického hlediska často kontroverzních) experimentů, které odhalily temnou i poddajnou stránku lidské povahy.
Solomon Asch1907–1996Konformita
Asch provedl klasický experiment s odhadováním délky čar. Zkoumal konformitu, tedy tendenci jedince měnit své názory a chování tak, aby ladily s názory a chováním většinové skupiny. Ukázalo se, že velká část lidí raději vědomě označí nesprávnou odpověď, než aby vyčnívala z davu a čelila sociálnímu tlaku.
Stanley Milgram1933–1984Poslušnost vůči autoritě
Milgramův experiment patří k nejznámějším v historii psychologie. Zkoumal ochotu uposlechnout příkaz autority k provedení činu, který je v rozporu s vlastním svědomím. Účastníci v roli "učitelů" měli dávat domnělé elektrošoky "žákům" za špatné odpovědi. Drtivá většina (přes 60 %) došla pod tlakem experimentátora až na smrtelnou hranici 450 voltů.
Philip Zimbardo*1933Vliv role a situace
Autor slavného Stanfordského vězeňského experimentu (1971). Náhodně rozdělil studenty do rolí "dozorců" a "vězňů" v simulovaném vězení. Experiment musel být po šesti dnech předčasně ukončen, protože dozorci začali vězně krutě týrat. Zimbardo tím dokázal tzv. Luciferův efekt – jak mocná sociální situace a přidělená role dokážou proměnit obyčejné dobré lidi ve zrůdy.
Skupiny, dav a sociální chování
Skupina není jen součet jejích členů. Člověk se ve skupině často chová zcela jinak, než jak by jednal jako izolovaný jednotlivec.
Gustave Le Bon1841–1931Psychologie davu
Francouzský sociolog, který popsal, že člověk v davu ztrácí svou racionalitu a individualitu (tzv. deindividuace). Dav se řídí primitivními emocemi, pudy a sugescí. Pocit anonymity v davu snižuje osobní zodpovědnost, což může vést až k agresivnímu a destruktivnímu chování.
Kurt Lewin1890–1947Teorie pole a řízení
Zakladatel moderní sociální psychologie. Jeho teorie pole tvrdí, že chování člověka je výsledkem interakce mezi ním samotným a jeho životním prostorem (sociálním polem). V experimentech s chlapeckými skupinami popsal tři základní styly řízení:
Autokratický (autoritativní)
Vedoucí rozhoduje sám, nepřipouští diskusi. Vede k vysokému výkonu, ale také k agresi a apatii skupiny.
Demokratický
Vedoucí se radí se skupinou, rozhodnutí jsou společná. Výkon je stabilní a skupina vykazuje největší spokojenost a tvořivost.
Liberální (laissez-faire)
Vedoucí do činnosti nezasahuje, nechává skupině volný průběh. Obvykle vede k chaosu, nejistotě a nejnižšímu výkonu.
Mimo teorie konkrétních autorů sociální psychologie definuje i další klíčové jevy chování ve skupině:
Efekt přihlížejícího (Bystander effect)
Jev, kdy přítomnost dalších lidí snižuje pravděpodobnost, že někdo pomůže oběti v nouzi. Je způsosoben tzv. difuzí (rozptýlením) odpovědnosti.
Sociální zahálení (Ringelmannův efekt)
Tendence lidí vynakládat méně úsilí při práci ve skupině (když se jejich individuální výkon ztrácí v celku), než když pracují sami.
Altruismus
Nezištné prosociální chování, kdy člověk pomáhá druhým i za cenu vlastních nákladů či rizika, aniž by očekával odměnu.
Sociální percepce (Vnímání druhých)
Způsob, jakým si tvoříme dojem o druhých lidech, je plný zkreslení, stereotypů a mentálních zkratek.
Chyby v sociálním vnímáníKognitivní zkreslení
Základní atribuční chyba
Silná tendence přisuzovat chování druhých lidí jejich vnitřním, osobnostním vlastnostem (je zlý, líný) a podceňovat vliv vnějších situačních faktorů (měl těžký den, je pod tlakem).
Haló efekt
Chyba, při které jeden výrazný rys (např. fyzická přitažlivost) zcela zastíní ostatní vlastnosti a ovlivní naše celkové hodnocení dané osoby.
Projekce
Připisování našich vlastních, často neuvědomovaných nebo negativních vlastností, úmyslů a pocitů jiným lidem.
Pygmalion efekt (Sebenaplňující se proroctví)
Jev, kdy naše (byť i nepodložené) očekávání vůči druhé osobě změní naše chování k ní natolik, že to tuto osobu přiměje chovat se tak, aby naše původní očekávání potvrdila.
Chytáky z testů
Pozor na tyto detaily:
Projekce: V testech se objevuje jako chyba sociální percepce, ale nezapomeňte, že je to primárně Freudův obranný mechanismus Ega.
Základní atribuční chyba: Vždy přeceňujeme vnitřní (dispoziční) vlastnosti na úkor vnějších (situačních) vlivů.
Postoje a Kognitivní disonance
Postoj je trvalá tendence reagovat určitým (kladným nebo záporným) způsobem na osoby, předměty nebo situace.
Struktura postojeSložky postoje
Otázka na strukturu postoje je absolutní klasikou u přijímaček. Postoj má vždy tři složky:
Kognitivní složka
To, co o objektu víme, naše racionální přesvědčení, myšlenky a informace.
Afektivní složka
To, co k objektu cítíme, naše emoce a sympatie/antipatie.
Konativní (behaviorální) složka
To, jak se vůči objektu reálně chováme nebo máme tendenci chovat (pohotovost k činu).
Leon Festinger1919–1989Kognitivní disonance
Festinger popsal jeden z nejvlivnějších fenoménů v psychologii. Kognitivní disonance je nepříjemný stav vnitřního napětí, který vzniká, když jsou naše postoje, přesvědčení a chování ve vzájemném rozporu (např. vím, že kouření zabíjí, ale přesto kouřím). Aby se člověk tohoto nepříjemného napětí zbavil, musí buď změnit své chování (přestat kouřit), nebo racionalizovat a upravit svůj postoj (přesvědčit sám sebe, že to tak škodlivé není).
Klíčové body
Experimenty: Asch prokázal sílu konformity, Milgram slepou poslušnost vůči autoritě a Zimbardo drastický vliv sociální role a situace.
Davy a skupiny: Le Bon definoval deindividuaci v davu. Lewin popsal tři styly řízení (autokratický, demokratický, liberální).
Jevy: Efekt přihlížejícího (difuze odpovědnosti) vysvětluje neochotu pomoci v přítomnosti druhých. Sociální zahálení popisuje pokles úsilí při skupinové práci.
Percepce: Základní atribuční chyba (přeceňování povahy, podceňování situace), Haló efekt a Pygmalion efekt patří mezi nejběžnější zkreslení.
Postoje: Skládají se z kognitivní, afektivní a konativní složky. Rozpor mezi nimi a chováním vede ke kognitivní disonanci (Festinger).
V rámci struktury postojů rozlišujeme tři složky. Pokud se podíváme na člověka, který má fóbii z pavouků, a zaznamenáme u něj to, že má tendenci před pavoukem okamžitě utíkat nebo ho rozšlápnout, jakou složku postoje tím popisujeme?
Správná odpověď: Konativní (neboli behaviorální) složku.Vysvětlení: Konativní složka postoje představuje naše reálné jednání nebo pohotovost k činu vůči danému objektu (zde tendence utéct nebo zaútočit). Naproti tomu pocit odporu nebo strachu by byl složkou afektivní, zatímco racionální přesvědčení, že pavouk může být jedovatý, by představovalo složku kognitivní.
Který slavný sociálně-psychologický experiment byl primárně zaměřen na zkoumání konformity pomocí porovnávání délky různě dlouhých úseček před skupinou zjevně nesprávně odpovídajících herců?
Správná odpověď: Aschův experiment (Solomon Asch).Vysvětlení: Solomon Asch zkoumal konformitu, tedy vliv tlaku většiny na názor jednotlivce. Milgramův experiment s elektrošoky zkoumal poslušnost vůči autoritě, zatímco Zimbardův experiment simulovaného vězení zkoumal vliv kontextu a převzetí sociální role.
