Back to notes

BLOK 11: Metodologie a Výzkumné metody

Obecná psychologie
Tento blok je věnován vědeckému základu psychologie. Na přijímačkách se setkáš s otázkami na to, jaký je rozdíl mezi experimentem a pozorováním, jak se liší závislá a nezávislá proměnná, a s oblíbeným testovým chytákem: rozdílem mezi korelací a kauzalitou.
1. Základní metody psychologie
Metody sběru dat dělíme na výzkumné (získávání nových vědeckých poznatků) a diagnostické (zjišťování stavu konkrétního klienta).
Introspekce
Metoda sebepozorování. Zkoumání vlastních vnitřních psychických procesů (myšlenek, pocitů). Využíval ji zakladatel psychologie Wilhelm Wundt.
Extrospekce
Pozorování vnějšího, viditelného chování druhých lidí. Tuto metodu naopak prosazoval behaviorismus, protože introspekci považoval za nevědeckou.
Kazuistika
Případová studie. Detailní a dlouhodobé studium jednoho konkrétního případu (jednoho člověka nebo malé skupiny).
Longitudinální výzkum
Dlouhodobý výzkum, při kterém se stejná skupina lidí sleduje opakovaně po dobu několika let nebo i desetiletí.
Průřezový výzkum
Jednorázový výzkum, kdy se ve stejném čase porovnávají různé skupiny lidí (např. otestujeme 10leté, 20leté a 30leté najednou).
2. Experiment a Proměnné
Experiment je jediná výzkumná metoda, která dokazuje příčinu a následek (kauzalitu). Výzkumník při něm aktivně manipuluje s podmínkami a sleduje, co to udělá.
Nezávislá proměnná
To, co výzkumník záměrně mění nebo čím manipuluje (např. dávka léku, kterou pacientům podá).
Závislá proměnná
To, co výzkumník měří a co se mění jako NÁSLEDEK manipulace s nezávislou proměnnou (např. úroveň bolesti pacienta po podání léku).
Intervenující proměnná
Rušivý faktor, který může ovlivnit výsledek experimentu a výzkumník se ho snaží eliminovat (např. hluk v laboratoři, únava respondenta).
Chyták z testů
Přiřazovačka z testů (Proměnné): Zkoumáme, zda pití kávy (kofein) zlepšuje paměť před zkouškou.
  • Nezávislá proměnná: Množství vypité kávy (to určuje výzkumník).
  • Závislá proměnná: Počet zapamatovaných slov v testu (to se měří).
3. Korelace vs. Kauzalita (Nejčastější chyták!)
V testech se neustále objevují otázky na interpretaci dat. Je nutné chápat statistický pojem korelace.
Korelace
Statistický vztah (souvislost) mezi dvěma jevy. Měří se korelačním koeficientem od -1 (nepřímá úměra) do +1 (přímá úměra). Hodnota 0 znamená, že jevy spolu nijak nesouvisí.
Kauzalita
Příčinná souvislost. Jeden jev přímo ZPŮSOBUJE druhý jev.
Chyták z testů
Zlaté pravidlo metodologie: KORELACE NEZNAMENÁ KAUZALITU! To, že se dva jevy vyskytují často spolu, neznamená, že jeden způsobuje druhý. Typický testový příklad: Existuje vysoká korelace mezi prodejem zmrzliny a počtem utonutí. Znamená to, že zmrzlina způsobuje utonutí? Ne. Existuje zde skrytá třetí proměnná – horké letní počasí (lidé kupují zmrzlinu a zároveň se chodí koupat).
4. Psychodiagnostické metody (Testy)
Pokud psycholog potřebuje získat data o klientovi (např. u klinického vyšetření nebo přijímacího pohovoru), používá standardizované testy.
Dělení psychologických testů
Psychodiagnostika
  • Výkonové testy: Měří schopnosti, intelekt a dovednosti. Mají jasně "správné" a "špatné" odpovědi (např. inteligenční testy, testy pozornosti, didaktické testy).
  • Testy osobnosti (Objektivní): Dotazníky, kde klient odpovídá na otázky o sobě (Ano/Ne, nebo na škále). Nemají správné a špatné odpovědi, zjišťují vlastnosti a temperament (např. MMPI, Big Five).
  • Testy osobnosti (Projektivní): Klientovi je předložen nejednoznačný podnět (skvrna, nedokončený obrázek) a on má říct, co vidí. Předpokládá se, že do odpovědi "promítne" (vyprojektuje) své vlastní nevědomé konflikty a touhy.
Rorschachův test inkoustových skvrn (ROR)
Nejznámější projektivní test. Skládá se z 10 karet se symetrickými inkoustovými skvrnami.
Tematický apercepční test (TAT)
Projektivní test (autoři Murray a Morgan). Klient si prohlíží nejednoznačné obrázky lidí v různých situacích a má za úkol vymyslet k nim příběh (co se děje, co události předcházelo a jak to dopadne).
Příklad skvrny z Rorschachova testu
5. Základy statistiky
Gaussova křivka (Normální rozdělení)
Zvonovitá křivka, která ukazuje rozložení vlastností v populaci. Většina lidí (průměr) se nachází uprostřed křivky (např. IQ 100), zatímco extrémy (géniové i mentálně retardovaní) jsou na krajích a je jich nejméně.
Validita (Platnost)
Zda test měří skutečně to, co měřit má. (Pokud chci měřit inteligenci a dám klientovi test z dějepisu, test má nízkou validitu).
Reliabilita (Spolehlivost)
Přesnost měření. Zda test při opakovaném použití za stejných podmínek přinese stejné výsledky.