1. dubna 2025 (aktualizováno 25. října 2025)
Úvod
Jozefovský beh - Memoriál Jána Konôpku
Příprava byla, upřímně, téměř nulová. První tréninkový běh jsem absolvoval jen pár dní před startem, doplněný o pár rekreačních běhů. Ale cíl byl jasný –
podpořit událost, ne soupeřit o medaile. Nešlo tedy o výkon, ale o návrat. O propojení se známým prostředím a možnost být součástí něčeho lokálního – navíc s rodinou.
A přece, když zazněl start, objevila se i jiskra soutěživosti. Deset kilometrů po zvlněném terénu, se strmými výběhy i seběhy, prověřilo nejen nohy, ale i hlavu. Paradoxně větší výzvou byly seběhy než výstupy –
zvládnout je technicky i fyzicky stálo nemálo sil.
Do cíle jsem doběhl s časem 47:21, což mě překvapilo a zároveň potěšilo – před startem jsem si skromně přál zvládnout trať pod 55 minut. Výsledek je tedy více než motivující.
Tento první běh sezóny mi připomněl, proč mám rád sport – nejen pro výkony, ale i pro pocity. Pro spojení s místem, se sebou, s komunitou, s rodinou a přáteli. A jsem vděčný, že sezónu jsem odstartoval právě doma.
Vím, že za rok se opět ukážu na startovní čáře. Tentokrát už s lepší kondičkou a s cílem překonat svůj čas.
Více podrobných informací o běžeckém výkonu na mém Strava profilu
Oficiální výsledky
NN Night Run Ostrava
Trať byla složená ze dvou 5kilometrových okruhů – po nábřeží Ostravice a přes Komenského sady. Neznám lepší místo na běh přímo ve městě. A mám to štěstí, že bydlím jen pár set metrů odtud. Nebyl důvod váhat – předpověď slibovala ideální počasí, stačilo se jen registrovat. Musím ale přiznat, že jsem čekal, že budu lépe připravený. Po náročném jarním rozběhu a zařazení běhů zpět do tréninku jsem už cítil únavu v nohách – ve svalech i v kloubech.
Poslední týden před závodem jsem prakticky neběhal. Proto jsem měl jediný cíl – v klidu si užít běh noční Ostravou, doběhnout pro medaili a mít z toho radost.
Na startovní čáru jsem se nakonec nepostavil sám, ale společně s novým kamarádem, kterého jsem poznal nedávno – na Social Unyte Runu v Ostravě. Bylo to příjemné překvapení a běh díky tomu dostal úplně jinou atmosféru.
Původní plán byl jasný – v klidu si to odběhnout, bez závodního stresu. Jenže hned po startu jsem cítil, že dnes na to mám. Rozhodl jsem se nasadit solidní tempo – cílem bylo udržet průměr 5'00"/km. A jak to u startu bývá, euforie udělala své a nohy se rozběhly rychleji, než bylo v plánu.
První okruh? Skvělý pocit, ideální tep, pohodové tempo a mentálně naprostá pohoda – i když tělo už občas hlásilo únavu. Druhý okruh byl samozřejmě o něco náročnější, ale spíš fyzicky. A když zbývaly poslední dva kilometry, rozhodl jsem se zatlačit a zrychlit – až na hranici 4'00"/km.
Miluju ten pocit, kdy srdce buší naplno, plíce nestíhají a celé tělo jede na doraz.
Poslední stovky metrů nebyly ideální pro sprint – kvůli ostrým zatáčkám a mírnému stoupání – ale do cíle jsem dorazil s maximálním nasazením a výsledným časem 50:15. Na desetikilometrové trati by to znamenalo průměr lehce nad plánovaných 5 minut,
ale hodinky ukázaly, že byla o 400 metrů delší – takže jsem nakonec doběhl s průměrným tempem 4'52"/km. Cíl tedy splněn.
Druhý závod sezóny hodnotím opravdu velmi pozitivně. Po lesních stezkách a kopcovitém profilu Jozefovského běhu přišel kontrast v podobě městského závodu – po rovině, osvětlenými ulicemi, v ruchu města a s atmosférou noční Ostravy.
A musím říct, že to mělo svoje kouzlo. Běžet po známých místech, kterými denně procházím, ale tentokrát se startovním číslem a s desítkami dalších běžců, byl silný zážitek. Světla, potlesk diváků, hudba – všechno dohromady vytvořilo nezapomenutelnou atmosféru. Skvělý začátek sezóny. Dva různé závody, dvě různé nálady, ale stejná radost z běhu. Věřím, že forma půjde nahoru a vše vyvrcholí 25. října – opět v Ostravě. Detailní údaje o výkonu najdeš na mém Strava profilu Oficiální výsledky závodu
RunCzech Mattoni 1/2Maraton Olomouc
Výsledek? Čas 2:15:52 je daleko od osobního maxima, ale tentokrát o čas vůbec nešlo. Fyzicky to bylo velmi náročné – tělo neposlouchalo, chyběla energie, každý kilometr v poslední třetině trati byl výzvou. Mentálně to však nebylo tak vyčerpávající, jak bych čekal. Právě naopak, hlava byla klidná a soustředěná.
Tento experiment mi ukázal, kde jsou moje limity a co všechno dokáže zvládnout mysl, když tělo už nemá z čeho brát. Olomouc pro mě tedy nebyl o výsledku, ale o zkušenosti a posunutí vlastních hranic. Součástí události však byly i nesmírně negativní momenty, jejichž popis není součástí této sekce, ale právě ty mi daly nejvíc.
Detailní údaje o výkonu najdeš na mém Strava profilu
Oficiální výsledky závodu
Emil Zátopek Ostrava Golden Marathon
Přesto jsem se postavil na startovní čáru. Znovu do prvních řad, bok po boku s těmi nejrychlejšími. Když však zazněl výstřel, můj závod trval přesně jeden okruh kolem stadionu. Zaběhl jsem symbolické kolo, zastavil a definitivně odstoupil z trati. Pro někoho možná prohra, pro mě ten největší projev síly. Byl to moment, kdy jsem se konečně dokázal postavit vlastnímu egu, říct „stačí“ a přestat trestat své tělo za to, co mi v životě chybělo.
Místo toho, abych se po odstoupení stáhl do samoty, zůstal jsem na místě jako dobrovolník a rozdával v cíli medaile. Sledovat extrémní bolest a vyčerpání běžců ve mně vyvolalo obrovský soucit, ale zároveň pocit hluboké úlevy. Mohl jsem tam být pro druhé a být součástí něčeho velkého bez toho, abych musel sám trpět. Byla to moje definitivní rozlučka s maratonem a vykročení do skutečného života, kde moje hodnota nezávisí na tom, kolik bolesti dokážu snést.
Oficiální výsledky








