Zrod vědecké psychologie a experimentální přístupy
3
Měření inteligence a psychometrie
4
Hlubinná psychologie – Klasická psychoanalýza a diagnostika
Freudovy modely psychiky
Pudová teorie a dynamika
Projevy nevědomí a metody psychoanalýzy
Obranné mechanismy Ega
Psychosexuální vývoj (5 stadií)
Projektivní testy (čerpající z hlubinného přístupu)
5
Otestuj se z této kapitoly
Zakladatelé, experimentální psychologie a paměť
Výzkum inteligence, psychometrie a měření
Hlubinná psychologie, klasická psychoanalýza a obranné mechanismy Ega
Specifické testy a metody - Projektivní testy
Neuropsychologie, anatomie a lokalizace funkcí mozku
Shrnutí celého bloku
Úvod do tématu
Zrod vědecké psychologie
Za formální počátek vědecké psychologie se považuje druhá polovina 19. století, konkrétně rok 1879, kdy německý lékař a filozof Wilhelm Wundt založil na univerzitě v Lipsku vůbec první laboratoř pro experimentální psychologii.
Tímto zlomovým momentem se psychologie definitivně vyčlenila jako samostatná empirická věda (oddělila se od filozofie a fyziologie). Začala využívat exaktní laboratorní metody k měření psychických jevů a položila tak základy pro vznik nejstaršího psychologického směru – tzv. elementové psychologie.
Zrod vědecké psychologie a experimentální přístupy
Wilhelm Wundt1832–1920Zakladatel psychologie
Založil vůbec první psychologickou experimentální laboratoř (Lipsko, 1879), čímž formálně vyčlenil psychologii jako samostatnou empirickou vědu (oddělenou od filozofie a fyziologie). Jeho přístup se nazývá elementová psychologie (potažmo strukturalismus) a z historického hlediska jde o vůbec nejstarší psychologický směr. Snažil se systematicky rozložit složité procesy vědomí na nejmenší možné elementy (počitky).
⤳
Analytická introspekce
Hlavní výzkumná metoda. Šlo o přísně kontrolované a trénované sebepozorování.
⤳
Apercepce
Wundtův klíčový pojem pro dynamický proces aktivního zaměření pozornosti a volního strukturování elementárních vjemů do jasného středu vědomí.
Testové chytáky: Introspekce a apercepce
Introspekce vs. chování: Komise v testech u Wundtovy metody často matou pojmem "chování". Lidé v jeho laboratoři ale nepozorovali cizí chování, nýbrž striktně zaznamenávali a reportovali vlastní vnímání a myšlení vyvolané laboratorními stimuly.
Apercepce vs. asimilace: V testech se u procesu aktivního zaměření pozornosti často jako chyták nabízí slovo asimilace, to ale patří k Piagetově vývojové teorii (začleňování informací do schémat).
Edward B. Titchener1867–1927Strukturalismus
Wundtův žák, který jeho učení přenesl do USA. Založil směr nazývaný strukturalismus – zaměřil se na to, „z čeho“ se skládá mysl (hledání elementární struktury vědomí), podobně jako chemie rozkládá látky na prvky.
Rozklad vědomí
Byl nejradikálnějším zastáncem metody rozkládání vědomí na tři základní elementy: počitky, představy a afekty.
Chyták z testů: Strukturalismus vs. Funkcionalismus
U přijímaček se často testuje rozdíl mezi těmito dvěma ranými školami. Strukturalismus (Wundt, Titchener) zkoumal STRUKTURU mysli (z čeho se skládá – elementy, počitky). Oproti tomu Funkcionalismus (W. James, J. Dewey) zkoumal FUNKCI mysli (k čemu psychické procesy slouží pro adaptaci člověka na prostředí).
Opozice vůči strukturalismuRané školy
Proti radikálnímu rozkládání mysli na elementy se brzy postavily další experimentální školy:
⤳
Oswald Külpe (1862–1915, Würzburgská škola)
Bývalý Wundtův žák. Pomocí systematické experimentální introspekce překvapivě zjistil existenci tzv. myšlení bez představ (imageless thought) – kognitivní děje jako posuzování, pochybování či vůle podle něj probíhají zcela bez smyslových představ či počitků (čímž se radikálně odklonil od senzualismu).
⤳
Narziß Ach (1871–1946, Würzburgská škola)
Zaměřil se na experimentální zkoumání vůle a myšlení. Zavedl pojem determinující tendence, který označuje nevědomé usměrnění našeho myšlení a vůle k vyřešení zadaného úkolu.
⤳
Franz Brentano (1838–1917, Psychologie aktu)
Tvrdil, že psychologii nemají zajímat statické obsahy vědomí (tedy to, co vidím), ale samotné duševní aktivity a procesy (samotný akt vidění). Zavedl klíčový pojem intencionalita (každý duševní jev/fenomén je vždy záměrně zaměřen na nějaký předmět).
Hermann Ebbinghaus1850–1909Výzkum paměti
Osamělý průkopník experimentálního zkoumání paměti (v roce 1885 publikoval přelomovou práci O paměti). Sám na sobě testoval procesy učení a zapomínání pomocí tzv. bezesmyslných C-V-C slabik (např. ZIK, TAF), aby z výzkumu zcela eliminoval vliv předchozích sémantických asociací. Objevil také tzv. úsporu při znovuučení.
Ebbinghausova křivka zapomínání
Graficky ukazuje, že nejstrmější ztráta a zapomenutí největší části naučeného materiálu (až přes polovinu) nastává bezprostředně v prvních hodinách po jeho naučení.
Paul Broca a Carl Wernicke1824–1880 a 1848–1905Neuropsychologie a lokalizace
Lékaři, kteří v 19. století potvrdili, že specifické jazykové a mentální funkce sídlí v konkrétních částech mozku. Tato centra jsou silně lateralizována a u drtivé většiny populace se nacházejí v levé mozkové hemisféře.
⤳
Brocovo centrum (levý frontální/čelní lalok)
Motorické centrum řeči. Zodpovídá za produkci a artikulaci řeči. Při jeho poškození vzniká expresivní (motorická) afázie – pacient rozumí, ale mluví pomalu, těžkopádně a s námahou.
⤳
Wernickeovo centrum (levý temporální/spánkový lalok)
Senzorické centrum řeči. Zodpovídá za identifikaci významu slov a porozumění řeči. Při jeho poškození vzniká receptivní (senzorická) afázie – pacient mluví plynule (slovní salát), ale nedává to smysl a nerozumí mluvenému slovu.
Chyták z testů: Mozkové laloky
V přijímačkách se téměř s jistotou setkáte s otázkou na přesnou polohu řečových center. Pamatujte si: Broca = frontální (čelní) lalok, Wernicke = temporální (spánkový) lalok. Obě se nacházejí v levé hemisféře!
Francis Galton1822–1911Diferenciální psychologie
Britský polyhistor (bratranec Ch. Darwina). Zajímal se o dědičnost inteligence a mimořádných duševních schopností (autor stěžejního díla Hereditary Genius). Stál u zrodu diferenciální psychologie.
⤳
Psychometrie a statistika
Jako první systematicky zavedl do psychologie používání dotazníků a statistických metod (inicioval využívání korelačního koeficientu k měření dědičnosti).
⤳
Eugenika
Kontroverzní obor a snaha o selektivní biologické „zušlechťování“ lidského genofondu řízeným rozmnožováním těch nejnadanějších.
Měření inteligence a psychometrie
Měření inteligence (psychometrie) bylo klíčové pro aplikaci psychologie v praxi, zpočátku zejména ve školství a armádě.
Průkopníci měření inteligenceTestování IQ
⤳
Alfred Binet a Théodore Simon (1905)
Ve Francii vytvořili vůbec první prakticky použitelný test inteligence. Test měl na žádost ministerstva identifikovat zaostávající děti v pařížských školách (první hromadné testování ve školství). Binet zavedl pouze pojem mentální věk, nikoliv IQ!
⤳
William Stern (1912)
Zavedl samotný pojem inteligenční kvocient (IQ). Vymyslel klasický vzorec: (Mentální věk / Chronologický věk) × 100.
⤳
R. M. Yerkes a Army Alpha (1917)
První skupinově administrované (hromadné) testy inteligence vyvinuté pro americkou armádu za 1. světové války (Army Alpha pro gramotné, Army Beta pro negramotné).
⤳
David Wechsler (1939)
Vytvořil moderní měření inteligence (test WAIS – Wechsler Adult Intelligence Scale pro dospělé a WISC – Wechsler Intelligence Scale for Children pro děti). Zavedl deviační IQ (založené na směrodatné odchylce 15 bodů) a celkový intelekt rozdělil na verbální a názorovou (performační) složku.
Výpočet IQ v přijímačkách
V testech tě může potkat praktický výpočet Sternova vzorce. Například: Pavel má ve 4 letech kognitivní schopnosti na úrovni 6 let. Jaké má IQ?
Výpočet: (6 / 4) × 100 = 1,5 × 100 = 150.
Dále si pamatuj, že průměrné IQ jakékoliv věkové skupiny (např. desetiletých dětí) je normované vždy přesně na hodnotu 100.
Struktura a modely inteligenceFaktorová analýza
⤳
Charles Spearman (1904, Dvoufaktorová teorie)
Pomocí faktorové analýzy zjistil, že výkony v různých testech spolu korelují. Zavedl tzv. g-faktor (všeobecná/obecná inteligence, která podmiňuje výkon ve všech úlohách) a specifické s-faktory pro konkrétní úlohy.
⤳
Louis L. Thurstone (1938)
V opozici vůči Spearmanovu jedinému g-faktoru navrhl teorii 7 primárních mentálních schopností (např. verbální porozumění, numerika, prostorová představivost).
⤳
Raymond B. Cattell (1971)
Faktorově rozdělil obecnou inteligenci na dvě odlišné složky: fluidní a krystalizovanou.
Fluidní inteligence (Cattell)
Vrozená a biologicky / geneticky determinovaná.
Nezávislá na učení a kulturním prostředí.
Kapacita rychlého uvažování a řešení nových logických problémů.
S rostoucím věkem (po dosažení dospělosti) biologicky klesá.
vs
Krystalizovaná inteligence (Cattell)
Získaná (výsledek vzdělání, výchovy a životních zkušeností).
Silně závislá na kultuře a prostředí.
Slovní zásoba, chápání sociálních situací a nabyté znalosti.
S rostoucím věkem roste nebo se udržuje i ve stáří.
Testové chytáky: Pojmy u inteligence
V testech se často objevuje falešný pojem q-faktor. Nic takového se v psychometrii inteligence nepoužívá (existuje pouze g-faktor a s-faktor)!
Wechslerův test (WAIS) dělí inteligenci na verbální a názorovou (v testech se občas používají v možnostech jiná slova, pamatuj si přesně spojení "názorová a verbální složka").
Hlubinná psychologie – Klasická psychoanalýza a diagnostika
Psychoanalýza
Směr a terapeutická metoda založená Sigmundem Freudem. Byla založena primárně jakožto věda o nevědomí. Zaměřuje se na zkoumání hlubokých, nevědomých pohnutek, potlačených emocí a pudů, které determinují naše prožívání. Psychoanalýza vidí člověka jako reaktivní bytost (Ego pouze reaguje na tlak pudů a společnosti).
Sigmund Freud1856–1939Otec psychoanalýzy
Vídeňský lékař (původní specializací neurolog), autor teorie nevědomí, snů a psychosexuálního vývoje. Prosazoval absolutní psychický determinismus – názor, že nic se neděje náhodou a duševní poruchy i běžné omyly vznikají z potlačených nevědomých konfliktů.
Sny jsou královskou cestou k porozumění nevědomým procesům mysli.
Citát— Sigmund Freud
Freudovy modely psychiky
Topografický model (Model ledovce)Úrovně psychiky
Starší Freudův model, který přirovnává lidskou mysl k ledovci a dělí ji na tři patra podle míry uvědomování:
⤳
Vědomí
To, co aktuálně prožíváme a vnímáme (špička ledovce nad hladinou).
⤳
Předvědomí
Informace a vzpomínky, které momentálně v mysli nemáme, ale můžeme je do vědomí záměrně vyvolat. Sídlí zde také tzv. cenzura, která brání průniku nevědomých obsahů na povrch.
⤳
Nevědomí
Nejrozsáhlejší a nejhlubší část psychiky (obrovská hmota pod hladinou). Obsahuje potlačené pudy a traumata.
Strukturální model osobnostiDynamika osobnosti
Novější model, který osobnost nedělí podle "hloubky", ale na tři vzájemně soupeřící a spolupracující instance:
⤳
Id (Ono)
Zcela nevědomá pudová složka. Řídí se principem slasti (okamžité uspokojení). Je to rezervoár veškeré psychické energie a nejméně ze všech instancí souvisí s vědomým prožíváním.
⤳
Ego (Já)
Racionální složka. Řídí se principem reality. Funguje jako manažer a zprostředkovává kompromis mezi iracionálním Id, morálním Superegem a vnějším světem.
⤳
Superego (Nadjá)
Morální instance (svědomí). Řídí se principem dokonalosti. Vzniká internalizací rodičovských norem. Jedince nejen trestá (úzkostí a pocity viny), ale také jej odměňuje (pocity hrdosti)!
Testový příklad: Konflikt Id vs. Superego
V testech se objevuje situace: Dítě si chce vzít cizí sladkost, na kterou má chuť, ale váhá, protože matka řekla, že krást se nemá. Jde o ukázkový konflikt Id a Superego. Id chce okamžitou slast (sladkost), Superego reprezentuje internalizovaný zákaz matky.
Pudová teorie a dynamika
Freud věřil, že chování funguje na principu hydraulického modelu uvolňování tenze (hromadící se potlačená energie si najde cestu ven jako neurotický symptom). Také zavedl princip nirvány, což je v psychoanalýze snaha organismu o dosažení úplného klidu a nulové tenze.
Pud života (Erós)
Zahrnuje sebezáchovné pudy a sexuální energii (Libido).
Směřuje k tvorbě, zachování rodu a lásce.
vs
Pud smrti (Thanatos)
Postulován Freudem až později (po 1. světové válce).
Temnější stránka (agresivita, destrukce).
Směřuje k zániku, anorganickému stavu a destrukci.
Projevy nevědomí a metody psychoanalýzy
Aby mohl Freud proniknout přes cenzuru Ega do nevědomí pacienta, využíval specifické techniky a analyzoval mimovolní projevy:
⤳
Volné asociace
Základní diagnostická metoda psychoanalýzy. Pacient na lehátku uvolněně říká vše, co ho právě napadne, bez jakékoliv racionální kontroly či cenzury.
⤳
Výklad snů
Podle Freuda královská cesta do nevědomí. Během spánku je cenzura oslabená (nikoliv vypnutá!). Hlavní funkcí snů je podle Freuda nevědomé splnění přání a snová symbolika má především sexuální obsah.
⤳
Chybné úkony (Parapraxie)
Zapomínání, přeřeknutí nebo přepsání. Nejde o náhodu, ale o kompromis mezi vědomým záměrem a potlačeným nevědomým motivem (úmysl, který se neprosadil).
Manifestní obsah snu
Zjevný příběh snu.
To, co se nám reálně zdá, co si pamatujeme a vyprávíme analytikovi.
vs
Latentní obsah snu
Skrytý / utajený význam snu.
Skutečná potlačená, zvířecí nebo traumatická přání, která snová práce zašifrovala do symbolů.
Obranné mechanismy Ega
Když Ego nezvládá tlak mezi Id a Superegem, prožívá úzkost. K jejímu zmírnění zapojuje nevědomé obranné mechanismy. Ačkoliv je popsal Sigmund Freud, jejich detailní systematizace a rozpracování je dílem jeho dcery, Anny Freudové (představitelky a spoluzakladatelky Ego-psychologie, autorky díla Ego a mechanismy obrany).
⤳
Vytěsnění (Represe)
Nejzákladnější obranný mechanismus. Nevědomé zatlačení nepřijatelných myšlenek, pudů nebo traumatických vzpomínek z vědomí hluboko do nevědomí.
⤳
Projekce
Vlastní nevědomé a nepřijatelné pocity nebo motivy připisujeme jiným lidem (např. agresivní člověk tvrdí, že všichni kolem jsou agresivní).
⤳
Sublimace
Považuje se za nejzralejší a 'nejzdravější' mechanismus. Nepřijatelná pudová energie je převedena do společensky vysoce ceněné činnosti (např. agresivita do kariéry chirurga, libido do umění a vědy).
⤳
Regrese
Návrat na nižší, dřívější stupeň psychického vývoje při silném stresu (např. starší dítě se po narození sourozence začne znovu pomočovat nebo žvatlat).
⤳
Reaktivní výtvor
Potlačený nepřijatelný motiv je navenek projeven jako jeho přesný, křečovitý a přehnaný opak (např. matka podvědomě odmítající své dítě ho začne úzkostlivě a přehnaně opečovávat).
⤳
Racionalizace
Hledání logicky znějících, ale falešných (nebo částečně pravdivých) omluv pro vlastní selhání.
⤳
Přesunutí
Přesměrování psychické energie a hněvu z ohrožujícího zdroje na bezpečnější, náhradní cíl (např. vztek na šéfa si jedinec vybije doma na partnerce).
Psychosexuální vývoj (5 stadií)
Klasická psychoanalýza tvrdí, že pro utváření dospělé osobnosti mají naprosto určující význam raná stadia vývoje (prvních 5 až 6 let života).
1
Orální stadium (0–1 rok)
Hlavní erotogenní zónou jsou ústa. Dítě dosahuje slasti sáním, kousáním a polykáním mateřského mléka. Fixace může vést k orálním zlozvykům (kouření, přejídání).
2
Anální stadium (1,5–3 roky)
Pozornost libida se přesouvá na konečník. Ústředním tématem je nácvik chození na nočník a zadržování/uvolňování stolice (první požadavek na sebekontrolu a utváření postoje k autoritě).
3
Falické stadium (3–6 let)
Zdrojem slasti se stávají genitálie. Objevuje se Oidipův komplex u chlapců (rivalita s otcem, vyřešen díky kastrační úzkosti) a Elektřin komplex u dívek (vyřešen přes závist penisu). Úspěšným vyřešením komplexu (identifikací s rodičem stejného pohlaví) se utváří Superego.
4
Období latence (6–12 let)
Sexuální pudy dřímají (ustrnutí libida). Energie se přesouvá do nesexuálních aktivit, budování sociálních vazeb a školy.
5
Genitální stadium (od puberty dál)
Probuzení zralé dospělé sexuality, která již není zaměřena narcisticky na vlastní tělo, ale altruisticky na heterosexuální partnery mimo primární rodinu.
Chytáky z testů: Freud a ženy, pojmy u vývoje
Freud a ženy: V testech se často objevuje otázka, co ženám podle Freuda chybí. Správná odpověď je morálka. Freud kontroverzně tvrdil, že jelikož dívky neprožívají děsivou kastrační úzkost, jejich Superego (svědomí) se nevyvine tak silně jako u chlapců.
Pojem Elektřin komplex (jako analogii k Oidipovu komplexu) nezavedl S. Freud, nýbrž C. G. Jung!
Projektivní testy (čerpající z hlubinného přístupu)
Psychoanalýza a koncept nevědomí silně ovlivnily psychodiagnostiku a vedly ke vzniku tzv. projektivních metod. Zkoumaná osoba v nich promítá (projektuje) své vlastní nevědomé motivy, potlačené konflikty a dynamiku osobnosti do záměrně mnohoznačných a nestrukturovaných podnětů.
⤳
Hermann Rorschach (1884-1922, ROR)
Švýcarský psychiatr, autor slavného Rorschachova testu inkoustových skvrn (1921). Test obsahuje přesně 10 standardizovaných tabulí se symetrickými skvrnami.
⤳
Henry A. Murray (1893-1988, TAT)
Spoluautor Tematického apercepčního testu (TAT). Klientům jsou předkládány mnohoznačné obrázky s lidskými postavami a jejich úkolem je k nim vymyslet dramatický příběh (čímž odhalují své psychogenní potřeby).
Shrnutí celého bloku
Zrod vědecké psychologie: Rok 1879, W. Wundt v Lipsku (elementová psychologie jakožto nejstarší směr vůbec, analytická introspekce). Strukturalismus (Titchener) vs. Würzburgská škola (Külpe – myšlení bez představ) a psychologie aktu (Brentano).
Měření inteligence: Binet a Simon (první test, pouze mentální věk), Stern (zavedení IQ a klasický vzorec), Wechsler (WAIS, deviační IQ, verbální a názorová složka), Spearman (g-faktor), Thurstone (7 schopností) a Cattell (fluidní a krystalizovaná inteligence).
Psychoanalýza (Freud): Topografický model (cenzura je umístěna v předvědomí), strukturální model (Id, Ego, Superego) a hydraulický model pudů (Erós a později přidaný destruktivní Thanatos).
Nevědomí a obrany: Nevědomí se projevuje přes volné asociace, výklad snů (manifestní vs. skrytý latentní obsah) a chybné úkony (parapraxie). Ego se chrání obrannými mechanismy, které detailně rozpracovala Anna Freudová v rámci Ego-psychologie (např. sublimace, reaktivní výtvor, regrese).
Psychosexuální vývoj: Orální, anální, falické (Oidipův komplex), latence, genitální stadium. Chyták: Ženám podle Freuda chybí morálka, protože neprožívají kastrační úzkost.
Diagnostika: Hlubinný přístup silně inspiroval projektivní testy jako ROR (Rorschachových 10 tabulí se skvrnami) a TAT (Murrayho obrázky s lidskými postavami).
Pacient po cévní mozkové příhodě mluví velmi plynule, ale jeho řeč nedává vůbec žádný smysl (tzv. slovní salát) a zároveň nerozumí mluvenému slovu. Které mozkové centrum a v jakém laloku bylo pravděpodobně poškozeno?
Správná odpověď: Wernickeovo centrum v levém spánkovém (temporálním) laloku.Vysvětlení: Jde o typickou receptivní (senzorickou) afázii. Wernickeovo centrum, které zodpovídá za porozumění řeči, sídlí v temporálním laloku. Naopak Brocovo (motorické) centrum, jehož poškození vede k těžkopádné a pomalé artikulaci, sídlí ve frontálním (čelním) laloku. Obě centra se nacházejí v levé mozkové hemisféře.
Jak se nazývá složka inteligence podle R. B. Cattella, která je vrozená, nezávislá na kulturním prostředí a vzdělání, a s přibývajícím věkem po dosažení dospělosti biologicky klesá?
Správná odpověď: Fluidní inteligence.Vysvětlení: Raymond B. Cattell rozdělil obecnou inteligenci na fluidní (biologická kapacita řešit nové logické problémy, klesá s věkem) a krystalizovanou (získaná výchovou, vzděláním a zkušenostmi; zahrnuje slovní zásobu a s věkem naopak roste nebo se udržuje i ve stáří).
Který obranný mechanismus Ega se projevuje tak, že je potlačený nepřijatelný motiv navenek vyjádřen jako jeho naprostý, křečovitý a přehnaný opak?
Správná odpověď: Reaktivní výtvor.Vysvětlení: Příkladem reaktivního výtvoru je situace, kdy matka podvědomě odmítá své nechtěné dítě, ale tento pocit je pro její Ego tak nepřijatelný, že ho potlačí a navenek se začne projevovat přehnanou, úzkostlivou péčí. Tuto systematizaci obran zpracovala Anna Freudová v rámci Ego-psychologie.
Otestuj se z této kapitoly
Zakladatelé, experimentální psychologie a paměť
Otázka 1 z 14ID: 10 · Zdroj: Filip Smolík
K představitelům funkcionalismu patří
Výzkum inteligence, psychometrie a měření
Otázka 1 z 21ID: 21 · Zdroj: psyx
Sigmund Freud zemřel v roce
Hlubinná psychologie, klasická psychoanalýza a obranné mechanismy Ega
Otázka 1 z 55ID: 1 · Zdroj: Ostravská univerzita
Představitelem behaviorismu je
Specifické testy a metody - Projektivní testy
Otázka 1 z 7ID: 41 · Zdroj: Filip Smolík
Hlavní zásluhou P. Pinela byla
Neuropsychologie, anatomie a lokalizace funkcí mozku
Otázka 1 z 8ID: 82 · Zdroj: Filip Smolík
Představitelem ruské reflexologie, který objevil nepodmíněné reflexy a napsal knihu 'Reflexy mozku', byl