Myšlení je nejvyšší forma poznávacího procesu, která směřuje k odhalování podstatných vlastností a vztahů mezi předměty a jevy. Emoce jsou pak subjektivní psychické stavy prožívání vztahu jedince k sobě samému i okolí, doprovázené fyziologickými změnami a motorickými projevy.
V psychologii se tyto dvě složky – kognitivní (myšlení) a afektivní (emoce) – neustále prolínají. Naše myšlenky ovlivňují to, jak se cítíme, a naše nálady zásadně formují způsob, jakým uvažujeme a rozhodujeme se.
Myšlení a tvořivost
Myšlení neprobíhá v izolaci, ale úzce souvisí s řečí a představivostí. Rozlišujeme různé strategie, jakými mozek přistupuje k problémům.
Konvergentní myšlení
Směřuje k jednomu správnému řešení
Typické pro matematiku a logické úlohy
Základ klasických inteligenčních testů
vs
Divergentní myšlení
Hledání více možných cest a alternativ
Základ tvořivosti a originality
Nenabízí jedinou správnou odpověď
Proces tvořivého myšleníKreativita
Tvořivost (kreativita) je schopnost vytvářet nové, originální a společensky užitečné produkty. Podle klasického pojetí probíhá ve čtyřech fázích:
1
Preparace (Příprava)
Shromažďování informací, studium problému a definování cílů. Člověk do hloubky analyzuje, co chce vyřešit.
2
Inkubace (Zrání)
Fáze zdánlivého klidu. Problém je odsunut do nevědomí, kde „zraje“. Často se věnujeme jiné činnosti, zatímco mozek pracuje na pozadí.
3
Iluminace (Osvícení)
Náhlý nápad, tzv. „Aha-zážitek“ (insight). Řešení se nečekaně vynoří do vědomí v hotové podobě.
4
Verifikace (Ověření)
Logické přezkoumání nápadu, jeho testování v praxi a případné úpravy pro reálné použití.
Benjamin Whorf1897–1941Lingvistika
Společně s Edwardem Sapirem formuloval hypotézu lingvistické relativity. Podle ní struktura jazyka, kterým mluvíme, zásadně ovlivňuje způsob, jakým vnímáme svět a jak o něm přemýšlíme. Pokud jazyk nemá název pro určitý koncept, je pro jeho mluvčího těžší jej uchopit.
Emoce a jejich teorie
Emoce nejsou jen „pocity“, ale komplexní procesy zahrnující kognitivní hodnocení, fyziologické vzrušení a výraz (expresi).
Hlavní teorie emocíPsychofyziologie
Historicky existují tři soupeřící pohledy na to, jak vzniká emoce:
James-Langeova teorie
Periferní teorie. Tvrdí, že tělesná reakce (bušení srdce, útěk) předchází emoci. „Jsme smutní, protože pláčeme.“
Cannon-Bardova teorie
Thalamická teorie. Tvrdí, že fyziologické vybuzení i emocionální prožitek vznikají současně díky stimulaci hypothalamu a thalamu.
Schachter-Singerova teorie
Dvoufaktorová teorie. K emoci je potřeba fyziologické vybuzení + kognitivní zhodnocení (nálepka). Mozek interpretuje, proč nám buší srdce, a podle toho určí emoci.
Chyták z testů
V testech se často objevuje otázka, zda je bolest emoce. Odpověď je NE. Bolest je senzorický prožitek (smyslový vjem) podobně jako teplo nebo tlak, nikoliv emoce, i když emoce (např. strach) může doprovázet.
Paul Ekman*1934Výraz emocí
Ekman dokázal, že výrazy tváře pro základní emoce jsou univerzální a vrozené napříč všemi kulturami. Popsal 6 základních emocí: strach, hněv, hnus, smutek, radost a překvapení. Později k nim přidal i pohrdání.
Motivace a další pojmy
Motivace je vnitřní proces, který dává lidskému chování energii a směr. Je úzce spjata s potřebami a cíli.
Homeostáza
Stav vnitřní rovnováhy organismu. Motivace často funguje jako mechanismus k obnovení této rovnováhy (např. hlad nás nutí jíst).
Parapraxe (Chybný úkon)
Tzv. freudovské přeřeknutí. Podle Sigmunda Freuda jde o projev nevědomých přání nebo konfliktů, které proniknou na povrch v nečekané chvíli.
Yerkes-Dodsonův zákonVýkon a motivace
Tento zákon popisuje vztah mezi úrovní aktivace (buzení) a výkonem. Vztah má podobu obrácené U-křivky. Pro dosažení maximálního výkonu je optimální střední úroveň aktivace. Příliš nízká motivace (apatie) i příliš vysoká motivace (panika, úzkost) výkon zhoršují.
Klíčové body
Myšlení: Rozlišujeme konvergentní (jedno řešení) a divergentní (kreativní) uvažování.
Tvořivost: Probíhá ve fázích preparace, inkubace, iluminace a verifikace.
Jazyk: Whorfova hypotéza říká, že jazyk ovlivňuje naše myšlenkové kategorie.
Emoce: James-Lange klade důraz na fyziologii, Cannon-Bard na mozek a Schachter-Singer na kognitivní interpretaci.
Ekman: Definoval 6 základních univerzálních emocí.
Výkon: Yerkes-Dodsonův zákon stanovuje, že pro nejlepší výkon je nutná střední míra nabuzení.
V rámci psychologie tvořivosti existuje fáze, kdy se vědomě problému nevěnujeme, ale řešení v našem nevědomí 'dozrává'. Jak se tato fáze odborně nazývá a co následuje bezprostředně po ní?
Správná odpověď: Inkubace a po ní následuje iluminace.Vysvětlení: Inkubace je druhá fáze, kdy problém odložíme „k ledu“. Bezprostředně po ní přichází fáze iluminace, tedy ono náhlé osvícení nebo Aha-zážitek, kdy nás napadne správné řešení.
Podle které teorie emocí pociťujeme strach jen proto, že jsme si uvědomili, že nám silně buší srdce a třesou se nám ruce v reakci na nebezpečný podnět?
Správná odpověď: James-Langeova teorie.Vysvětlení: James-Langeova teorie je založena na periferním principu, kdy tvrdí, že subjektivní prožitek emoce je až důsledkem uvědomění si fyziologické změny v těle. Tělo reaguje jako první, mozek emoci jen „odčítá“.
