Metodologie je nauka o metodách, tedy o způsobech, jakými psychologie jako věda získává spolehlivé a platné poznatky o lidském prožívání a chování. Zahrnuje postupy od plánování výzkumu až po vyhodnocování dat a diagnostiku klientů.
Aby psychologie nezůstala jen u domněnek, musí svá tvrzení opírat o přísná vědecká pravidla. Metody obecně dělíme na výzkumné (jejichž cílem je objevit nové obecné zákonitosti fungování mysli) a diagnostické (jejichž cílem je zjistit vlastnosti či stav konkrétního jedince).
Základní metody psychologie
Psychologie využívá široké spektrum přístupů ke sběru dat, od pozorování až po dlouhodobé studie velkých skupin.
Introspekce
Sebepozorování. Metoda, při níž člověk zkoumá a popisuje své vlastní vnitřní prožitky, pocity a myšlenky.
Extrospekce
Pozorování chování druhých lidí zvenčí. Zaměřuje se na objektivně zachytitelné a měřitelné projevy.
Kazuistika (případová studie)
Detailní, hloubkové studium a popis jednoho konkrétního případu (jedince, rodiny nebo situace). Často se využívá v klinické praxi.
Longitudinální výzkum
Dlouhodobý výzkum, při kterém je stejná skupina lidí sledována a testována opakovaně v průběhu několika let (např. studium vývoje inteligence u dětí od 5 do 15 let).
Průřezový výzkum
Jednorázový výzkum, při kterém se současně testuje několik různých skupin lidí různého věku (např. porovnání paměti u dvacátníků, čtyřicátníků a šedesátníků v jeden moment).
Experiment a proměnné
Zatímco pozorování nám umožňuje chování pouze popsat, experiment je jedinou výzkumnou metodou, která dokáže prokázat kauzalitu (příčinnou souvislost mezi jevy). Výzkumník při něm aktivně manipuluje s podmínkami a sleduje, jaké to má důsledky.
Struktura experimentuProměnné
Každý experiment stojí na práci s proměnnými:
Nezávislá proměnná
Příčina. Proměnná, se kterou experimentátor záměrně manipuluje, aby zjistil její vliv.
Závislá proměnná
Následek. Proměnná, kterou výzkumník měří. Její hodnota je závislá na změnách nezávislé proměnné.
Intervenující proměnná
Rušivý faktor. Vnější vliv, který nebyl součástí plánu, ale mohl by zkreslit výsledky experimentu (např. únava, hluk, nálada účastníků).
Chyták z testů
Jak určit proměnné? Představte si experiment zkoumající vliv kofeinu na paměť studentů.
Nezávislá proměnná (příčina): Podaná dávka kofeinu (výzkumník určuje, kdo dostane kávu a kdo vodu).
Závislá proměnná (následek): Výkon v testu paměti (to, co nakonec měříme a počítáme).
Korelace vs. Kauzalita
Jedním z nejzávažnějších a nejčastějších pochybení ve vědě (i v běžném životě) je záměna vztahu dvou jevů za příčinnou souvislost.
Vztahy mezi jevyStatistika
Korelace
Statistický vztah mezi dvěma jevy. Ukazuje, že dva jevy se vyskytují společně nebo se mění ve stejném/opačném směru.
Kauzalita
Příčinná souvislost. Jeden jev prokazatelně a přímo vyvolává jev druhý.
Zlaté pravidlo metodologie
KORELACE NEZNAMENÁ KAUZALITU!
Pokud zjistíme, že dva jevy spolu korelují, neznamená to, že jeden způsobuje druhý. Klasický chyták z přijímaček: Statistika ukazuje silnou pozitivní korelaci mezi počtem prodaných zmrzlin a počtem utonutí. Způsobuje jedení zmrzliny utonutí? Nikoli! Obě tyto zdánlivě závislé proměnné jsou ve skutečnosti řízeny skrytou třetí (intervenující) proměnnou – horkým letním počasím, které lidi nutí kupovat zmrzlinu i chodit plavat.
Psychodiagnostické metody (Testy)
K měření individuálních rozdílů využívají psychologové speciálně konstruované psychodiagnostické testy.
Dělení psychologických testůPsychodiagnostika
Testy rozdělujeme do tří hlavních kategorií podle toho, co měří a jak jsou konstruovány:
1. Výkonové testy
Zjišťují schopnosti, vědomosti nebo inteligenci (např. IQ testy). Mají objektivně správné a špatné odpovědi. Lze u nich dosáhnout maximálního výkonu.
2. Testy osobnosti – Objektivní dotazníky
Měří povahové rysy, postoje a zájmy. Nemají 'správné' odpovědi, respondent obvykle hodnotí, nakolik s ním tvrzení souhlasí (např. dotazník Big Five, MMPI).
3. Testy osobnosti – Projektivní techniky
Předkládají respondentovi mnohoznačný (neurčitý) podnět. Předpokládá se, že klient do nejednoznačného materiálu 'promítne' (vyprojektuje) své vlastní nevědomé konflikty, strachy a touhy.
Pro projektivní techniky jsou nejznámější tyto dva testy:
Tematický apercepční test (TAT)
Projektivní test využívající obrázky nejednoznačných životních situací. Klient má za úkol k obrázku vymyslet příběh (co se stalo předtím, co se děje nyní, jak to dopadne).
Rorschachův test (ROR)
Nejznámější projektivní test využívající sérii karet s inkoustovými skvrnami. Úkolem klienta je říct, co v symetrických skvrnách vidí.
Základy statistiky a psychometrie
Aby byl psychologický test nebo výzkum považován za vědecký a spolehlivý, musí splňovat přísná psychometrická kritéria a opírat se o statistické zákonitosti.
Základní pojmy psychometrieKvalita měření
Gaussova křivka
Křivka normálního rozdělení (tzv. zvonovitá křivka). Graficky znázorňuje, že většina populace má průměrné hodnoty daného znaku (např. IQ) a extrémní hodnoty (géniové i mentálně retardovaní) jsou vzácné.
Validita (Platnost)
Ukazatel, zda test skutečně měří to, co deklaruje, že měří. (Např. pokud má test měřit matematické schopnosti, ale je psán tak složitým jazykem, že spíše testuje čtení s porozuměním, je jeho validita nízká).
Reliabilita (Spolehlivost/Přesnost)
Ukazatel, nakolik jsou výsledky testu konzistentní a nezávislé na náhodě. Vysoce reliabilní test by měl u stejného člověka při opakovaném měření ukazovat stejné (nebo velmi podobné) výsledky.
Klíčové body
Experiment: Jediná výzkumná metoda, která díky manipulaci s nezávislou proměnnou dokazuje příčinu a následek (kauzalitu).
Zlaté pravidlo: Samotná existence statistické korelace mezi dvěma jevy nedokazuje, že jeden způsobuje druhý.
Druhy testů: Diagnostické testy se dělí na výkonové (IQ testy, mají správné odpovědi) a osobnostní (dotazníky a projektivní techniky jako Rorschachův test).
Psychometrická kritéria: Každý dobrý test musí mít vysokou reliabilitu (měří konzistentně a spolehlivě) i validitu (měří skutečně ten jev, pro který byl vytvořen).
Normální rozdělení: Většina psychických vlastností v populaci (včetně inteligence) odpovídá Gaussově křivce.
V novinách vyšel článek s titulkem: 'Děti, které mají doma více knih, mají lepší známky ve škole. Kupování knih zlepšuje prospěch!' Jakého hrubého metodologického omylu se autor titulku dopustil?
Správná odpověď: Zaměnil korelaci za kauzalitu.Vysvětlení: To, že se velký počet knih a dobré známky vyskytují společně (korelují), neznamená, že knihy samy o sobě způsobují lepší známky. Pravděpodobně zde působí skrytá intervenující proměnná – například vyšší socioekonomický status a vzdělání rodičů, kteří dětem knihy kupují a zároveň je více podporují ve studiu.
Sestavili jste nový test pro měření míry úzkosti. Při ověřování testu jste zjistili, že pokud klient vyplní test v pondělí, vyjde mu extrémní úzkost, ale pokud ho ten samý klient vyplní ve středu, test ukáže, že je zcela klidný, i když se jeho reálný psychický stav nezměnil. Který základní psychometrický parametr vašemu testu chybí?
Správná odpověď: Reliabilita (spolehlivost).Vysvětlení: Reliabilita vyjadřuje přesnost a konzistenci měření v čase. Pokud stejný nástroj při měření stejné, neměnící se vlastnosti (za stejných podmínek) ukazuje pokaždé zcela odlišné výsledky, je test nespolehlivý (má nízkou reliabilitu) a nelze ho v praxi použít.
