Úvod do tématu

Osobnost

Osobnost v psychologii označuje relativně stabilní a jedinečný systém psychických vlastností a rysů jedince, které určují jeho osobité chování, myšlení a prožívání a formují jeho způsob adaptace na prostředí.

Zatímco obecná psychologie zkoumá procesy společné všem lidem (např. jak funguje paměť), psychologie osobnosti se ptá, v čem a proč se od sebe lidé liší. Zkoumá jak vrozené dispozice (temperament), tak vlastnosti získané během života (charakter, postoje).

Temperament a konstituční typologie

Temperament představuje vrozený, biologicky podmíněný základ osobnosti, který určuje dynamiku, sílu a tempo našeho prožívání a chování.

Ivan Petrovič Pavlov1849–1936Typologie nervové soustavy

Pavlov navázal na klasickou antickou typologii (Hippokrates, Galén), ale vysvětlil ji pomocí vlastností nervové soustavy. Zaměřil se na sílu, pohyblivost a vyrovnanost nervových procesů (vzruchu a útlumu). Z toho odvodil čtyři typy, které odpovídají klasikům: silný-nevyrovnaný (cholerik), silný-vyrovnaný-pohyblivý (sangvinik), silný-vyrovnaný-pomalý (flegmatik) a slabý (melancholik).

Hans Eysenck1916–1997PEN model

Eysenck vytvořil jeden z nejvlivnějších modelů osobnosti založený na faktorové analýze. Jeho model PEN zahrnuje tři hlavní dimenze:

1. Psychoticismus: Míra impulzivity, agresivity a nedostatku empatie vs. sebekontrola.
2. Extraverze / Introverze: Zaměřenost na vnější svět a společnost vs. zaměřenost do vlastního nitra.
3. Neuroticismus: Emoční labilita a sklon k úzkosti vs. emoční stabilita.

Chyták z testů

Kdo vymyslel introverzi? Pojmy introverze a extraverze poprvé zavedl a definoval Carl Gustav Jung. Eysenck tyto pojmy nevymyslel, pouze je jako první začlenil do svého měřitelného, psychometricky podloženého modelu!

Konstituční typologieTělesná stavba a osobnost

Někteří autoři hledali spojitost mezi tvarem těla a vlastnostmi osobnosti (dnes již překonané, ale historicky významné modely).

• Ernst Kretschmer: Popsal tři tělesné typy a k nim se vázající sklony k psychickým onemocněním – pyknik (sklon k maniodepresivitě), astenik (sklon ke schizofrenii) a atletik (sklon k epilepsii).
• William Sheldon: Americký psycholog, který definoval typy na základě embryonálního vývoje – endomorf (měkký, zaoblený), ektomorf (štíhlý, křehký) a mezomorf (svalnatý).

Rysy osobnosti a Inteligence

Rys osobnosti je trvalá vlastnost, která se projevuje konzistentním chováním v různých situacích.

Model Big Five (Pětifaktorový model)Struktura osobnosti

V současnosti nejuznávanější a nejvíce empiricky podložený model osobnostních rysů. Akronym OCEAN zástupuje pět širokých dimenzí:

Openness (Otevřenost vůči zkušenosti)

Intelektuální zvídavost, kreativita a ochota zkoušet nové věci.

Conscientiousness (Svědomitost)

Cílevědomost, spolehlivost, sebekontrola a smysl pro povinnost.

Extraversion (Extraverze)

Sociabilita, asertivita, energie a vyhledávání stimulace z okolí.

Agreeableness (Přívětivost)

Důvěřivost, altruismus, ochota pomáhat a kooperovat s ostatními.

Neuroticism (Neuroticismus)

Emoční nestabilita, sklon k prožívání negativních emocí jako úzkost nebo smutek.

Raymond Cattell1905–1998Složky inteligence

Kromě vytvoření 16-faktorového modelu osobnosti (16PF) se Cattell proslavil rozdělením všeobecné inteligence na dvě složky:

1. Fluidní inteligence: Biologicky vrozená, nezávislá na kultuře a vzdělání. Schopnost řešit nové problémy a abstraktně myslet. S přibývajícím věkem přirozeně klesá.
2. Krystalická inteligence: Získaná během života učením a zkušenostmi (slovní zásoba, faktické znalosti). S přibývajícím věkem a zkušenostmi naopak stoupá.

Chyták z testů

Tvrzení „Inteligence stářím neúprosně klesá“ je v přijímačkových testech považováno za nepřesné/chybné. Klesá pouze fluidní složka inteligence, krystalická složka může růst až do pozdního věku.

Vývoj chápání inteligenceMěření IQ

William Stern

Jako první navrhl rovnici pro výpočet inteligenčního kvocientu (IQ): mentální věk dělený chronologickým věkem, to celé krát 100.

Howard Gardner

Zpochybnil jednotné IQ a navrhl teorii mnohočetné inteligence (např. hudební, prostorová, interpersonální, logicko-matematická).

Dynamika osobnosti a Psychoanalýza

Z hlediska dynamiky osobnost představuje systém sil, které určují naše chování. Klasická psychoanalýza přistupuje k dynamice jako k neustálému konfliktu.

Sigmund FreudStrukturální modelPsychoanalýza

Freud rozdělil osobnost na tři instance: Id (pudy, princip slasti), Ego (racionální já, princip reality) a Superego (morálka, svědomí, princip dokonalosti). Ego neustále čelí tlakům z Id i Superega a pro svou ochranu před úzkostí nevědomě využívá tzv. obranné mechanismy.

Regrese

Návrat na nižší, vývojově ranější stadium chování tváří v tvář stresu (např. dospělý člověk se rozpláče a fňuká, když je pod tlakem).

Projekce

Připisování vlastních nepřijatelných pocitů nebo přání jiným lidem (např. agresivní člověk tvrdí, že ho všichni ostatní ohrožují a provokují).

Sublimace

Přeměna nepřijatelného pudu (agrese nebo sexu) do společensky akceptovatelné, tvůrčí činnosti (např. agresivita přetavená do profesionálního sportu).

Chyták z testů

Projekce je obranný mechanismus Ega, NIKOLIV myšlenková operace! V testech se často snaží studenty zmást a zařadit projekci mezi logické procesy nebo chyby vnímání. Nezapomeňte, že jde o nevědomou psychoanalytickou obranu.

Humanistický a kognitivní přístup

Zatímco psychoanalýza vidí osobnost jako bitevní pole pudů, humanismus a kognitivní psychologie zdůrazňují svobodnou vůli, seberealizaci a způsob, jakým interpretujeme svět.

Abraham Maslow1908–1970Humanistická psychologie

Tvůrce hierarchie potřeb. Tvrdil, že jedinec musí nejprve naplnit nižší nedostatkové potřeby (fyziologické, bezpečí, láska, úcta), aby mohl dosáhnout nejvyšší růstové potřeby – seberealizace (naplnění vlastního potenciálu).

Carl Rogers1902–1987Fenomenologický přístup

Zdůrazňoval, že zdravá osobnost vyžaduje stav zvaný kongruence (shoda mezi naším reálným a ideálním self) a zakoušení bezpodmínečného pozitivního přijetí od okolí.

Julian Rotter1916–2014Teorie sociálního učení

Zavedl koncept Locus of Control (Místo kontroly), který popisuje, jak lidé připisují kontrolu nad svým životem.

Vnitřní locus of control

Člověk věří, že svůj život a úspěchy řídí sám vlastním úsilím.

Vnější locus of control

Přesvědčení, že život řídí osud, náhoda nebo vlivní druzí lidé.

Martin Seligman*1942Pozitivní psychologie

Objevil fenomén naučené bezmocnosti – stav, kdy se organismus po opakované zkušenosti s nezvladatelným stresem přestane snažit uniknout i ve chvíli, kdy už je řešení dostupné. Tento koncept se často spojuje se vznikem deprese.

Klíčové body

• Temperament: I. P. Pavlov vycházel z vlastností nervové soustavy (síla, vyrovnanost, pohyblivost). Eysenck vytvořil model PEN a zpopularizoval pojmy introverze a extraverze, které zavedl C. G. Jung.
• Rysy osobnosti: V současnosti je nejuznávanější model Big Five (OCEAN: Otevřenost, Svědomitost, Extraverze, Přívětivost, Neuroticismus).
• Inteligence: R. Cattell ji rozdělil na vrozenou (fluidní), která s věkem klesá, a získanou (krystalickou), která naopak roste s množstvím zkušeností a vědomostí.
• Obranné mechanismy: Podle Freuda je využívá Ego na ochranu před úzkostí. Patří sem např. projekce, regrese či sublimace.
• Humanistický pohled: A. Maslow vytvořil pyramidu potřeb vrcholící seberealizací. J. Rotter zavedl pojem Locus of Control zkoumající těžiště kontroly nad životem.

Během stárnutí dochází v lidské inteligenci ke specifickým změnám, které popsal R. Cattell. Která z následujících definic správně popisuje složku inteligence, jež s přibývajícím věkem a učením stoupá?

Správná odpověď: Krystalická inteligenceVysvětlení: Krystalická inteligence je ta složka, která odráží kumulaci životních zkušeností, faktických znalostí, vzdělanosti a nabyté slovní zásoby. Na rozdíl od vrozené, fluidní inteligence (logické abstraktní myšlení a flexibilita), která s věkem klesá, krystalická inteligence se může v průběhu života neustále zvyšovat.

Představte si žáka, který získá pětku z matematiky a okamžitě prohlásí: 'Ten učitel mě nenávidí a navíc byl test záměrně nespravedlivý!' Pokud bychom tento jev popisovali v rámci kognitivní teorie osobnosti podle Juliana Rottera, jaký koncept tento žák demonstruje?

Správná odpověď: Vnější locus of control (vnější místo kontroly)Vysvětlení: Julian Rotter zavedl pojem Locus of control. Jedinec s vnějším locus of control připisuje odpovědnost za své úspěchy či neúspěchy faktorům mimo sebe – vlivným druhým (učitel, systém) nebo náhodě a osudu. Naopak člověk s vnitřním locus of control by hledal příčinu u sebe (např. „málo jsem se učil“).