Úvod do učení a neasociativní formy

Článek definující učení jako relativně trvalou změnu chování v důsledku zkušenosti. Zaměří se na nejzákladnější, neasociativní formy učení (habituace a senzitizace) s odkazem na neurologický výzkum mořského plže Aplysia (E. Kandel).

učení

habituace

senzitizace

Klasické podmiňování: Mechanismy a dynamika

Příběh o tom, jak Ivan P. Pavlov objevil u psů asociativní učení. Detailní vysvětlení klíčových pojmů (nepodmíněný a podmíněný podnět/reakce). Popis akvizice (získání spojení), vyhasínání (extinkce) a spontánního obnovení.

klasické podmiňování

pavlov

extinkce

Nuance a aplikace klasického podmiňování

Jak reagujeme na podobné podněty (generalizace a diskriminace). Článek představí kognitivní revoluci v podmiňování (R. Rescorla – zvíře si tvoří očekávání) a na závěr aplikuje teorii na lidské emoce prostřednictvím Watsonova kontroverzního experimentu s "Malým Albertem" a vznikem fobií.

generalizace

diskriminace

malý albert

Operantní podmiňování: Od Thorndika ke Skinnerovi

Přechod k učení, kde chování operuje na prostředí. Thorndikeovy experimenty s kočkami a Zákon efektu. Na něj navazuje B. F. Skinner se svou operantní komorou. Vysvětlení principu utváření složitého chování pomocí postupné aproximace (shaping).

operantní podmiňování

skinner

thorndike

Nástroje a plány operantního podmiňování

Detailní rozbor posílení (pozitivního i negativního) a trestů. Článek vysvětlí, proč je posílení efektivnější než trest, a podrobně zmapuje různé rozvrhy posilování (poměrové vs. intervalové), které vysvětlují mimo jiné to, proč jsou výherní automaty tak návykové.

posílení

trest

rozvrhy posilování

Biologické limity učení

Návrat biologie do behaviorismu. Proč nemůžeme naučit jakékoliv zvíře cokoliv? Slavný experiment Johna Garcii s podmíněnou chuťovou averzí (evoluční připravenost vyhnout se jedům) a objev "instinktivního skluzu" (instinctive drift), kdy vrozené chování převálcuje to naučené.

biologické limity

chuťová averze

instinktivní skluz

Sociální a observační učení

Učíme se i bez přímé odměny nebo trestu. Albert Bandura a jeho přechod ke kognitivnímu přístupu (Teorie sociálního učení). Slavný experiment s panenkou Bobo dokazující učení agresivitě nápodobou. Zmínka o zrcadlových neuronech jakožto neurobiologickém základu empatie a imitace.

observační učení

bandura

sociální učení

Modely paměti: Senzorická a pracovní paměť

Počítačová metafora mysli a klasický informační model (Atkinson-Shiffrin). Článek probere okamžitou senzorickou paměť (ikonická a echoická) a přesune se k pracovní (krátkodobé) paměti. Vysvětlí omezenou kapacitu ("magické číslo 7") a sílu "chunkingu" (shlukování informací).

paměť

pracovní paměť

senzorická paměť

Dlouhodobá paměť: Kódování a reprezentace informací

Pohled do našeho celoživotního archivu. Rozdělení na explicitní (epizodická a sémantická) a implicitní (procedurální) paměť. Zaměření na kódování: vliv úrovní zpracování (plytké vs. hluboké sémantické kódování) a efektivita mnemotechnických pomůcek a organizace informací.

dlouhodobá paměť

explicitní paměť

implicitní paměť

Vybavování informací a proces zapomínání

Jak dostáváme informace zpět z paměti. Význam vybavovacích vodítek, efekt kontextu a stavu (state-dependent memory). Proč zapomínáme? Hermann Ebbinghaus a křivka zapomínání, fenomén proaktivní a retroaktivní interference (křížení starých a nových vzpomínek).

zapomínání

vybavování

interference

Konstruktivní povaha paměti a falešné vzpomínky

Paměť nefunguje jako videokamera, vzpomínky si při vybavování aktivně rekonstruujeme. Práce Elizabeth Loftusové a dezinformační efekt. Jak snadno vznikají falešné vzpomínky, fenomén amnézie zdroje (source monitoring) a limity očitých svědectví u soudů.

falešné vzpomínky

dezinformační efekt

rekonstrukce paměti

Neurobiologie paměti

Kde a jak vzpomínky fyzicky sídlí. Buněčná podstata paměti: Dlouhodobá potenciace (LTP) na synapsích. Funkce hipokampu při konsolidaci nových explicitních vzpomínek (slavný pacient H.M.) a role amygdaly a stresových hormonů při vrytí emocionálních (flashbulb) spomínek.

neurobiologie

hipokampus

dlouhodobá potenciace