Architects of Psychology: Biological Psychology and Modern Neuroscience | Michal Maslík

Architects of Psychology

Alois Alzheimer

Německý psychiatr a neuropatolog, který jako první popsal patologické změny v mozku způsobující presenilní demenci, která dnes nese jeho jméno.

alois alzheimer

alzheimerova choroba

Vladimir Michajlovič Bechtěrev

Pavlovův velký rival usilující o vytvoření striktně objektivní reflexologie, který se na rozdíl od Pavlova zaměřil primárně na zkoumání motorických sdružených reflexů.

vladimir michajlovič bechtěrev

sdružené reflexy

Charles Bell

Britský fyziolog, který jako první prokázal oddělení nervových drah zjištěním, že senzorické nervy vstupují do míchy zadními kořeny a motorické vystupují předními.

nervová soustava

Emil Du Bois-Reymond

Byl tím vědcem, který zbavil nervový vzruch (akční potenciál) mystiky a ukázal jej čistě jako objektivně měřitelný elektrický fyzikální jev.

emil du bois-reymond

elektrofyziologie

akční potenciál

Paul Broca

Francouzský lékař, který po pitvě afatického pacienta poskytl nezvratný klinický důkaz pro fyziologickou lokalizaci centra produkce řeči v levém čelním mozkovém laloku.

brocovo centrum

John Cacioppo

Spolu s Richardem Pettym zformuloval dominantní teorii přesvědčování (ELM), která mapuje kognitivní cesty, jimiž centrálně nebo periferně zpracováváme argumenty a měníme své postoje.

přesvědčování

Charles Darwin

Popsal mechanismus přirozeného výběru a do psychologie zasáhl tvrzením o evoluční kontinuitě mezi zvířaty a lidmi i zkoumáním univerzálního výrazu emocí.

přirozený výběr

Paul Ekman

Přední expert na psychologii emocí, který mezikulturním výzkumem exaktně potvrdil univerzálnost základních lidských emocí a objevil detekovatelný fenomén mikro-výrazů.

Hans Eysenck

Vybudoval osobnostní typologii na biologických základech a faktorovou analýzou identifikoval tři super-faktory: introverzi-extraverzi, neuroticismus a psychoticismus.

teorie osobnosti

David Ferrier

Vylepšil metody mozkové stimulace a vytvořil u opic velmi přesnou mapu motorických a senzorických center, čímž položil základy moderní neurochirurgii.

lokalizace funkcí

Pierre Flourens

Průkopník metody chirurgické extirpace, který radikálně vyvrátil lokalizační snahy frenologů tvrzením, že mozková kůra zvířat a lidí funguje jako jednotný propojený celek.

pierre flourens

Karl von Frisch

Etolog a nositel Nobelovy ceny, který zasvětil kariéru studiu včel a objevil včelí taneček, kterým si hmyz s obrovskou přesností sděluje informace o potravě.

karl von frisch

včelí taneček

Gustav Fritsch

Spolu s Eduardem Hitzigem prokázal přímou elektrickou stimulací mozku psů lokalizaci motorických funkcí na mozkové kůře.

motorická kůra

Phineas Gage

Železniční dělník, který přežil proražení čelních laloků železnou tyčí. Jeho následná dramatická změna charakteru poskytla historicky první důkazy o tom, že mozek přímo řídí osobnost a emoce.

poranění mozku

Franz Joseph Gall

Průkopník myšlenky o lokalizaci mentálních schopností do různých částí mozkové kůry a zakladatel frenologie, který zkoumal vztah mezi velikostí mozku a intelektem.

franz joseph gall

lokalizace funkcí

Michael Gazzaniga

Otec kognitivní neurovědy, který rozšířil výzkum pacientů s rozděleným mozkem a objevil v levé hemisféře modul takzvaného interpretru, jenž racionalizuje naše chování.

michael gazzaniga

kognitivní neurověda

Kurt Goldstein

Klinický neurovědec, který aplikoval Gestalt principy na fungování mozku, odmítl úzkou lokalizaci funkcí a prosazováním tendence k seberealizaci silně ovlivnil humanistickou psychologii.

Donald O. Hebb

Kanadský průkopník biopsychologie, který představil koncept buněčných shromáždění a definoval známé pravidlo učení, podle něhož se „společně pálící neurony propojují“.

hebbovo pravidlo

Hermann von Helmholtz

Jako první úspěšně změřil rychlost nervového vzruchu, navrhl trichromatickou teorii barevného vidění a zavedl koncept nevědomého usuzování ve vnímání.

hermann von helmholtz

rychlost vzruchu

barevné vidění

Ewald Hering

Významný fyziolog, který odmítl Helmholtzův přístup a díky existenci paobrazů prosadil teorii dokazující, že zrakové receptory v oku pracují ve dvojicích.

barevné vidění

oponentní teorie

Eduard Hitzig

Spolupracovník Gustava Fritsche, který pomohl poskytnout exaktní a nevyvratitelný fyziologický důkaz o lokalizaci motorických funkcí na mozkové kůře.

motorická kůra

lokalizace funkcí

Eric Kandel

Nositel Nobelovy ceny, jenž na mořském plži precizně dokázal, že učení fyzicky a chemicky přetváří neuronové spoje prostřednictvím mechanismu dlouhodobé potenciace (LTP).

Emil Kraepelin

Německý psychiatr z Wundtovy školy, který vytvořil celosvětově přijatý systém klinických diagnóz a jako jeden z prvních testoval účinky farmak na lidskou psychiku.

Alkmaión z Krotónu

Raný řecký lékař, který jako jeden z prvních prováděl pitvy a správně určil, že centrem vnímání, paměti a myšlení není srdce, ale mozek.

alkmaión z krotónu

Jean-Baptiste Lamarck

Předchůdce Darwina, který věřil, že adaptivní fyziologické změny, které organismus získá během svého života, se předávají na potomstvo, což částečně rezonuje s dnešní epigenetikou.

jean-baptiste lamarck

Karl Lashley

Ačkoliv celý život neúspěšně hledal fyzickou paměťovou stopu (engram) v mozku krys, vyvrátil představy o mozku jako telefonní ústředně formulováním zákonů mozkové činnosti.

ekvipotencialita

Joseph LeDoux

Neurovědec zkoumající biologické základy úzkosti, který dokázal klíčovou roli amygdaly a objevil v mozku dvě cesty pro rychlé i analytické zpracování hrozby.

Alexander Romanovič Luria

Ruský psycholog a spolupracovník Lva Vygotského, který detailně zmapoval fungování mozkových center a položil základy moderní neuropsychologie a kognitivní diagnostiky.

alexander luria

neuropsychologie

kognitivní funkce

Paul MacLean

Americký neurovědec, který vytvořil evoluční a populární model Trojjediného mozku, jenž lidskou nervovou soustavu dělí na vrstvu plazí, paleosavčí a neosavčí.

trojjediný mozek

limbický systém

François Magendie

Nezávisle na Charlesi Bellovi dospěl k anatomickému objevu o rozdělení senzorických a motorických nervů, což vstoupilo ve známost jako Bell-Magendieho zákon.

françois magendie

bell-magendieho zákon

Gabor Maté

Lékař a autor, který se zaměřuje na hluboké propojení mezi traumatem v raném dětství, chronickým stresem, rozvojem závislostí a psychosomatických i autoimunitních onemocnění.

Michael Meaney

Kanadský neurobiolog, jehož přelomové výzkumy v oblasti epigenetiky poskytly biologický exaktní důkaz o tom, jak raná mateřská péče chemicky modifikuje DNA a reakce na stres.

Henry Molaison (Pacient H.M.)

Pacient, který po chirurgickém odstranění hipokampu ztratil schopnost tvořit nové vědomé vzpomínky, čímž vědcům poskytl absolutně klíčové důkazy o lokalizaci a rozdělení lidské paměti.

Egas Moniz

Portugalský neurolog vyznamenaný Nobelovou cenou za vyvinutí drastického chirurgického zákroku zvaného prefrontální lobotomie, který se dříve masově užíval u psychotických pacientů.

Johannes Müller

Jeden z největších experimentálních fyziologů, který prokázal, že bez ohledu na způsob stimulace vyvolá konkrétní senzorický nerv vždy pouze pro něj charakteristický vjem.

johannes müller

specifické nervové energie

Ivan Petrovič Pavlov

Ruský fyziolog a nositel Nobelovy ceny, jehož objev psychických reflexů a detailní experimentální popis klasického podmiňování navždy změnil směřování moderní psychologie.

ivan petrovič pavlov

klasické podmiňování

Giacomo Rizzolatti

Italský neurofyziolog, jehož tým učinil převratný objev zrcadlových neuronů, čímž poskytl neurofyziologický základ pro porozumění empatii a sociálnímu učení.

giacomo rizzolatti

zrcadlové neurony

Oliver Sacks

Neurolog a mistr kazuistiky, který prostřednictvím svých literárně bohatých případových studií přibližoval veřejnosti bizarní a fascinující neurologické poruchy plně v kontextu lidskosti pacientů.

Robert Sapolsky

Významný neurobiolog a primatolog, který fenomenálně syntetizuje poznatky z fungování mozku, genetiky a evoluce k vysvětlení toho, proč se my lidé chováme tak, jak se chováme, v dobrém i ve zlém.

robert sapolsky

Ivan Michajlovič Sečenov

Snaha vysvětlit všechny psychické jevy pomocí fyziologie jej dovedla k objevu konceptu inhibice v mozku a tvrzení, že veškeré chování je čistě reflexivní povahy.

ivan michajlovič sečenov

ruská objektivní psychologie

Hans Selye

Zjistil, že organismus reaguje na jakýkoliv chronický stresor univerzální biologickou odpovědí, kterou nazval Obecný adaptační syndrom (GAS).

obecný adaptační syndrom

Roger Wolcott Sperry

Nobelista, který experimenty s pacienty s rozděleným mozkem (split-brain) způsobil revoluci v chápání lateralizace a specializace pravé a levé mozkové hemisféry.

roger wolcott sperry

rozdělený mozek

Johann Kaspar Spurzheim

Gallův student a kolega, který zpopularizoval frenologii a úspěšně ji šířil zejména ve Spojených státech jako praktický nástroj pro hodnocení charakteru a intelektu.

johann kaspar spurzheim

Niko Tinbergen

Nizozemský nobelista a otec etologie, který definoval čtyři základní biologické otázky nezbytné pro komplexní pochopení evolučního a funkčního chování zvířat.

tinbergenovy čtyři otázky

Carl Wernicke

Německý neurolog, který objevil mozkové centrum v levém spánkovém laloku (Wernickeovo centrum), jež je nezbytné pro porozumění mluvenému slovu.

wernickeovo centrum