Pierre Abélard

Středověký francouzský filozof a teolog, známý pro svůj nekompromisní dialektický přístup a konceptualismus, kterým se snažil překonat spor o univerzálie.

pierre abélard

scholastika

konceptualismus

Alfred Adler

Odmítl biologický determinismus a tvrdil, že lidé se rodí s pocity méněcennosti, které se snaží kompenzovat touhou po moci a dokonalosti.

alfred adler

individuální psychologie

komplex méněcennosti

Theodor Adorno

Představitel Frankfurtské školy, který ve svém vlivném empirickém výzkumu identifikoval syndrom autoritářské osobnosti (měřený F-škálou) jako hlavní psychologický kořen fašismu a předsudků.

theodor adorno

autoritářská osobnost

frankfurtská škola

Mary Ainsworthová

Významná vývojová psycholožka, která vytvořila laboratorní postup Neznámá situace k měření a rozdělení kvality citové vazby u batolat.

mary ainsworthová

citová vazba

neznámá situace

Svatý Tomáš Akvinský

Nejvýznamnější středověký scholastik, který spojil Aristotelovu filozofii s křesťanskou teologií a systematicky propojil rozumové empirické poznání s vírou.

svatý tomáš akvinský

scholastika

aristotelismus

Filón Alexandrijský

Novoplatonik, který odsoudil smyslovou zkušenost těla jako zdroj zla a zdůraznil význam vnitřní duchovní introspekce.

filón alexandrijský

novoplatonismus

teologie

Floyd Allport

Jeden ze zakladatelů experimentální sociální psychologie, který svou učebnicí pomohl etablovat obor jako vědeckou disciplínu a rozšířil koncept sociální facilitace.

floyd allport

sociální psychologie

sociální facilitace

Gordon Allport

Zahájil lexikální přístup k mapování osobnostních rysů a svou proslulou hypotézou kontaktu položil základní kámen výzkumu snižování předsudků ve společnosti.

gordon allport

psychologie osobnosti

rysy osobnosti

Alois Alzheimer

Německý psychiatr a neuropatolog, který jako první popsal patologické změny v mozku způsobující presenilní demenci, která dnes nese jeho jméno.

alois alzheimer

alzheimerova choroba

demence

James Rowland Angell

Zformoval chicagskou školu do fungující psychologické školy a jasně definoval funkcionalismus jako psychologii mentálních operací, zaměřenou na adaptaci na prostředí.

james rowland angell

funkcionalismus

chicagská škola

Hannah Arendtová

Významná politická filozofka, která analyzovala fenomén totalitarismu a proslavila se konceptem banality zla při reflexi procesu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem.

hannah arendtová

banalita zla

totalitarismus

Aristoteles

První filozof, který systematicky zkoumal témata jako paměť, učení, emoce a spánek, čímž vytvořil historicky první základy empirismu a fyziologické psychologie.

aristoteles

empirismus

paměť

Solomon Asch

Autor klasických experimentů s délkou čar dokazujících obrovskou sílu skupinové konformity, který se věnoval také vnímání osob a vlivu prvního dojmu na celek.

solomon asch

konformita

první dojem

Svatý Augustin

Raný křesťanský teolog a filozof, který propojil Platónovo učení s křesťanstvím a zdůrazňoval význam introspekce, svobodné vůle a vnitřního zkoumání duše k dosažení Boha.

svatý augustin

introspekce

teologie

Marcus Aurelius

Římský císař a stoický filozof, jehož Hovory k sobě zdůrazňují racionální zvládání emocí, přijetí nevyhnutelného a budování nezdolné vnitřní psychické odolnosti.

marcus aurelius

stoicismus

hovory k sobě

Averroes

Jeden z klíčových islámských učenců, kteří během evropského temného středověku uchovali, přeložili a modifikovali Aristotelovo učení.

averroes

islámská filozofie

aristotelismus

Avicenna

Významný islámský učenec, který systematizoval Aristotelovo učení a medicínu, čímž hluboce ovlivnil vývoj evropské filozofie a chápání lidské mysli.

avicenna

islámská filozofie

medicína

Robert Axelrod

Americký politolog, který pomocí teorie her a počítačového turnaje v iterovaném Vězňově dilematu prokázal, že nejúspěšnější strategií pro vznik spolupráce je jednoduchá půjčka za oplátku (Tit for Tat).

robert axelrod

evoluce spolupráce

teorie her

Francis Bacon

Filozof, který varoval před vrozenými lidskými zkresleními, takzvanými idoly, jež nám brání vidět svět a přírodu objektivně.

francis bacon

induktivní metoda

idoly

Alexander Bain

K zákonům asociace přidal fyziologický základ, vysvětlil principy volního chování a založil vůbec první psychologický časopis Mind.

alexander bain

asocianismus

fyziologie

James Mark Baldwin

Významný teoretik a zakladatel první psychologické laboratoře v Kanadě, který propojil evoluční teorii s učením prostřednictvím takzvaného Baldwinova efektu.

james mark baldwin

vývojová psychologie

baldwinův efekt

Albert Bandura

Průkopník sociobehaviorismu, který dokázal, že se učíme pozorováním druhých, a zformuloval koncept recipročního determinismu a zástupného posilování.

albert bandura

sociální učení

bobo doll

John Bargh

Sérií klasických experimentů s primingem dokázal, že drtivá většina našeho každodenního sociálního chování je řízena automaticky a spouštěna zcela mimo naše vědomé záměry.

john bargh

priming

nevědomá kognice

Sir Frederic Bartlett

Britský psycholog a průkopník kognitivního přístupu, který ve své knize Remembering prokázal, že paměť není jako videokamera, ale má aktivní a konstruktivní povahu založenou na mentálních schématech.

sir frederic bartlett

paměť

schéma

Daniel Batson

Sociální psycholog, který důmyslnými experimenty potvrdil svou empaticko-altruistickou hypotézu a dokázal schopnost lidí pomáhat zcela nezištně.

daniel batson

altruismus

empatie

Roy Baumeister

Vlivný sociální psycholog, který se zapsal do historie výzkumem sebekontroly, konceptem „vyčerpání ega“ (ego depletion) a zkoumáním základní lidské potřeby někam patřit (need to belong).

roy baumeister

vyčerpání ega

sebekontrola

Diana Baumrindová

Vývojová psycholožka, která identifikovala a zevrubně popsala základní styly rodičovské výchovy (autoritářský, autoritativní a benevolentní) a jejich vliv na vývoj dětí.

diana baumrindová

styly výchovy

rodičovství

Simone de Beauvoir

Francouzská filozofka, jejíž dílo Druhé pohlaví analyzovalo sociální konstrukci ženství a stalo se jedním ze základních kamenů feministické psychologie a existencialismu.

simone de beauvoir

druhé pohlaví

feminismus

Aaron Beck

Psychiatr, který způsobil převrat v psychoterapii odklonem od Freudovy psychoanalýzy a vytvořením kognitivní terapie zaměřené na změnu negativního myšlení.

aaron beck

kognitivní terapie

deprese

Ernest Becker

Americký kulturní antropolog, jehož kniha Popření smrti argumentuje, že většina lidského chování je vedena nevědomým strachem ze smrtelnosti a snahou o symbolickou nesmrtelnost.

ernest becker

popření smrti

existenciální úzkost

Vladimir Michajlovič Bechtěrev

Pavlovův velký rival usilující o vytvoření striktně objektivní reflexologie, který se na rozdíl od Pavlova zaměřil primárně na zkoumání motorických sdružených reflexů.

vladimir michajlovič bechtěrev

reflexologie

sdružené reflexy

Charles Bell

Britský fyziolog, který jako první prokázal oddělení nervových drah zjištěním, že senzorické nervy vstupují do míchy zadními kořeny a motorické vystupují předními.

charles bell

nervová soustava

fyziologie

Jeremy Bentham

Anglický filozof a reformátor, který založil utilitarismus – etickou teorii hodnotící činy podle maximalizace štěstí, a navrhl psychologicky vlivný koncept vězení zvaného Panoptikon.

jeremy bentham

utilitarismus

panoptikon

George Berkeley

Irský biskup a radikální empirik, podle kterého fyzická realita existuje jen proto, že je vnímána, a který významně přispěl k pochopení vizuálního vnímání hloubky.

george berkeley

empirismus

mentalismus

Alfred Binet

Francouzský psycholog, který společně se Simonem vytvořil první použitelný test inteligence k identifikaci dětí vyžadujících speciální péči a zavedl koncept mentálního věku.

alfred binet

inteligence

iq testy

Ludwig Binswanger

Švýcarský psychiatr, který pod vlivem Heideggera integroval fenomenologii do klinické praxe a jako první vytvořil zkoumání světonázoru metodou zvanou Daseinanalýza.

ludwig binswanger

daseinanalýza

existenciální psychologie

Eugen Bleuler

Švýcarský psychiatr, který zavedl termín „schizofrenie“ k popisu rozštěpení mysli u pacientů a dokázal, že na rozdíl od Kraepelinova přesvědčení nejde vždy o nevratný úpadek.

eugen bleuler

schizofrenie

psychiatrie

Emil Du Bois-Reymond

Byl tím vědcem, který zbavil nervový vzruch (akční potenciál) mystiky a ukázal jej čistě jako objektivně měřitelný elektrický fyzikální jev.

emil du bois-reymond

elektrofyziologie

akční potenciál

Gustave Le Bon

Francouzský sociální psycholog, který se proslavil svou analýzou chování davů, v nichž podle něj jedinci ztrácejí racionalitu a podléhají primitivním, nakažlivým emocím a sugesci.

gustave le bon

psychologie davu

deindividuace

Medard Boss

Švýcarský psychiatr a hlavní popularizátor Daseinanalýzy, který se zasadil o přesvědčení, že ryze objektivní a medicínský přístup k duševním nemocem je terapeuticky neúplný.

medard boss

daseinanalýza

existenciální psychologie

Thomas Bouchard

Průkopník behaviorální genetiky a vedoucí Minnesotské studie dvojčat, který přinesl přelomové důkazy o masivním vlivu dědičnosti na inteligenci a rysy osobnosti.

thomas bouchard

behaviorální genetika

výzkum dvojčat

John Bowlby

Britský psychiatr, který opustil freudiánskou pudovou teorii a prokázal biologickou naprogramovanost dětí k vyhledávání blízkosti pečovatele za účelem nalezení pocitu bezpečí.

john bowlby

citová vazba

attachment

Franz Clemens Brentano

Filozof a psycholog, který prosazoval psychologii aktu, zdůrazňoval intencionalitu (zaměřenost) vědomí a stal se klíčovým předchůdcem fenomenologie i Gestalt psychologie.

franz clemens brentano

psychologie aktu

intencionalita

Josef Breuer

Uznávaný vídeňský lékař, který u Anny O. objevil léčivý účinek katarze (uvolnění emocí při rozpomenutí se na trauma) a s Freudem vydal přelomové Studie o hysterii.

josef breuer

anna o.

katarze

Paul Broca

Francouzský lékař, který po pitvě afatického pacienta poskytl nezvratný klinický důkaz pro fyziologickou lokalizaci centra produkce řeči v levém čelním mozkovém laloku.

paul broca

brocovo centrum

mozek

Brené Brown

Výzkumnice a autorka, která se celosvětově proslavila studiem odvahy, zranitelnosti, studu a empatie, čímž zásadně ovlivnila moderní pohled na autenticitu a mezilidské spojení.

brené brown

zranitelnost

stud

Jerome Bruner

Významně přispěl k výzkumu kognitivního vývoje a učení, ale později kritizoval čistě mechanistický pohled na lidskou mysl a volal po zkoumání osobního významu a narativní psychologii.

jerome bruner

kognitivní revoluce

narativní psychologie

Kobe Bryant

Legendární basketbalista, jehož nekompromisní filozofie neustálého sebezlepšování (známá jako Mamba Mentality) se stala fenoménem ve sportovní psychologii pro ilustraci extrémní psychické odolnosti a fokusu.

kobe bryant

mamba mentality

sportovní psychologie

Martin Buber

Židovský filozof, jehož koncept vztahu Já a Ty zdůrazňuje absolutní autentičnost a hloubku mezilidského setkání na rozdíl od pouhého objektivizujícího vztahu Já a Ono.

martin buber

já a ty

dialogická filozofie

Cyril Burt

Britský psycholog známý svými studiemi dvojčat, u kterých se později zjistilo, že svá data s největší pravděpodobností zfalšoval, což vyvolalo jednu z největších etických afér v historii psychometriky.

cyril burt

vědecký podvod

výzkum dvojčat

David Buss

Vlivný evoluční psycholog známý rozsáhlým mezikulturním výzkumem, který odhalil biologické a evoluční kořeny lidských preferencí při výběru partnera a žárlivosti.

david buss

evoluční psychologie

strategie páření

Charlotte Bühlerová

Zakládající členka Asociace humanistických psychologů, která propojila vývojovou psychologii s humanistickým důrazem na celoživotní růst a tvořivost.

charlotte bühlerová

humanistická psychologie

vývojová psychologie

John Cacioppo

Spolu s Richardem Pettym zformuloval dominantní teorii přesvědčování (ELM), která mapuje kognitivní cesty, jimiž centrálně nebo periferně zpracováváme argumenty a měníme své postoje.

john cacioppo

elm

přesvědčování

Mary Whiton Calkins

První žena v čele Americké psychologické asociace, která se proslavila technikou párových asociací a vytvořením vlastní vlivné psychologie self.

mary whiton calkins

psychologie self

paměť

Albert Camus

Francouzský spisovatel a filozof, který prozkoumal koncept absurdity lidského života a zdůrazňoval nezbytnost revolty vůči nesmyslnosti existence.

albert camus

existencialismus

absurdita

Harvey Carr

Angellův nástupce, pod jehož vedením dosáhl funkcionalismus vrcholu, přičemž ústředním bodem jeho psychologie byl adaptivní akt zaměřený na uspokojení motivu.

harvey carr

funkcionalismus

adaptivní akt

James McKeen Cattell

Neúnavný organizátor silně inspirovaný Galtonem, který do USA přinesl mentální testy a pomohl etablovat psychologii jako respektovanou vědu s obrovským praktickým dosahem.

james mckeen cattell

mentální testy

psychometrika

Raymond Cattell

Zásadně obohatil psychometriku rozdělením g-faktoru na fluidní a krystalizovanou inteligenci a vyvinutím osobnostního dotazníku o šestnácti základních zdrojových rysech.

raymond cattell

dotazník 16 pf

fluidní inteligence

Robert Cialdini

Nejuznávanější světový expert na psychologii vlivu a přesvědčování, který definoval základní a univerzální principy vyhovění, jako jsou reciprocita, sociální schválení, autorita či vzácnost.

robert cialdini

přesvědčování

vliv

Kenneth Bancroft Clark

Spolu s manželkou Mamie Phipps Clarkovou provedl slavné experimenty s panenkami, které prokázaly psychologickou škodlivost rasové segregace a přispěly k jejímu zrušení u Nejvyššího soudu USA.

kenneth bancroft clark

rasová segregace

experiment s panenkami

Mamie Phipps Clarková

Významná psycholožka, která se zaměřila na rozvoj rasového vědomí u dětí. Její výzkumy s panenkami odhalily internalizaci předsudků a zásadně ovlivnily boj za občanská práva.

mamie phipps clarková

výzkum s panenkami

rasová identita

Auguste Comte

Odmítl introspektivní psychologii jako nevědeckou a tvrdil, že věda by se měla omezit výhradně na to, co je veřejně a objektivně pozorovatelné.

auguste comte

pozitivismus

sociologie

Étienne Bonnot de Condillac

Ve svém slavném myšlenkovém experimentu se sochou demonstroval, že všechny kognitivní a emocionální funkce lze odvodit z pouhého vnímání a paměti.

étienne bonnot de condillac

senzualismus

vnímání

Paul Costa

Spolu s Robertem McCraem stojí za vytvořením současného vědeckého standardu osobnosti – pětifaktorového modelu Big Five neboli OCEAN.

paul costa

big five

ocean

Mihaly Csikszentmihalyi

Spoluzakladatel hnutí pozitivní psychologie, který definoval a zkoumal stav flow (plynutí) – fenomén hlubokého ponoru a optimálního prožívání při smysluplné činnosti.

mihaly csikszentmihalyi

flow

pozitivní psychologie

14. dalajláma (Tändzin Gjamccho)

Duchovní vůdce Tibetu, jehož dialogy se západními vědci a psychology významně přispěly k integraci buddhistických konceptů všímavosti (mindfulness) a soucitu do moderní psychoterapie a neurovědy.

dalajláma

buddhismus

mindfulness

John Darley

Lataného hlavní spolupracovník, se kterým definoval koncept pluralitní ignorance a podílel se na vytvoření rozhodovacího stromu pro pomoc v nouzi.

john darley

pluralitní ignorance

pomáhající chování

Charles Darwin

Popsal mechanismus přirozeného výběru a do psychologie zasáhl tvrzením o evoluční kontinuitě mezi zvířaty a lidmi i zkoumáním univerzálního výrazu emocí.

charles darwin

evoluce

přirozený výběr

René Descartes

Filozofický génius, který radikálně oddělil nehmotnou mysl od mechanického těla, definoval koncept reflexu a nastartoval zkoumání zvířat coby pouhých fyziologických strojů.

rené descartes

dualismus

reflex

John Dewey

Kritizoval umělé rozdělování chování na izolované stimuly a reakce a tvrdil, že chování tvoří koordinovaný systém zaměřený na přežití a adaptaci organismu.

john dewey

funkcionalismus

reflexní oblouk

Démokritos

Radikální materialista, který lidskou mysl a chování vysvětloval čistě deterministicky jako pohyb a uspořádání neviditelných atomů.

démokritos

atomismus

materialismus

Ed Diener

Průkopník pozitivní psychologie, často přezdívaný „Dr. Štěstí“, který vytvořil vědecké metody pro měření subjektivní pohody a definoval klíčové faktory ovlivňující lidskou spokojenost se životem.

ed diener

pozitivní psychologie

štěstí

Dorothea Dixová

Neúnavná americká reformátorka, jejíž čtyřicetileté úsilí vedlo k vybudování desítek nových a specializovaných léčeben pro duševně nemocné napříč USA a Evropou.

dorothea dixová

reforma péče

psychiatrické léčebny

Franciscus Cornelius Donders

Holandský fyziolog, který jako první zavedl mentální chronometrii a s využitím reakčních časů objektivně změřil časovou náročnost kognitivních procesů.

franciscus cornelius donders

mentální chronometrie

reakční čas

Fjodor Dostojevskij

Ruský spisovatel a mistr psychologického románu, jehož brilantní sondy do temných, iracionálních a paradoxních hlubin lidské duše silně ovlivnily psychoanalýzu i existencialismus.

fjodor dostojevskij

psychologický román

existencialismus

Émile Durkheim

Jeden ze zakladatelů moderní sociologie, který proslul svým metodologickým přístupem ke studiu objektivních sociálních faktů a klasickým výzkumem sebevražd a anomie.

émile durkheim

sociologie

anomie

Alice Eagly

Průkopnice ve výzkumu pohlaví a vůdcovství, která tvrdí, že psychologické rozdíly mezi muži a ženami vyplývají z historických a kulturních sociálních rolí.

alice eagly

teorie sociálních rolí

gender

Hermann Ebbinghaus

Samotářský génius, který vyvrátil tvrzení, že vyšší funkce nelze zkoumat experimentálně, a pomocí nesmyslných slabik zformuloval první křivku zapomínání.

hermann ebbinghaus

paměť

křivka zapomínání

Christian von Ehrenfels

Filozof a přímý předchůdce Gestalt psychologie, který zavedl termín „tvarové kvality“ pro nové vlastnosti celku, které v izolovaných prvcích neexistují.

christian von ehrenfels

gestalt

tvarové kvality

Adolf Eichmann

Nacistický funkcionář, jehož soudní proces inspiroval Hannah Arendtovou k formulování konceptu „banality zla“ a Stanleyho Milgrama k jeho slavným experimentům s poslušností vůči autoritě.

adolf eichmann

banalita zla

poslušnost

Paul Ekman

Přední expert na psychologii emocí, který mezikulturním výzkumem exaktně potvrdil univerzálnost základních lidských emocí a objevil detekovatelný fenomén mikro-výrazů.

paul ekman

emoce

mikro-výrazy

Albert Ellis

Neortodoxní tvůrce REBT, který s pacienty přímo a aktivně konfrontoval jejich iracionální přesvědčení a nabádal k reálné změně a akci.

albert ellis

rebt

psychoterapie

Empedokles

Vytvořil historicky první ucelenou teorii vnímání pomocí drobných kopií objektů (eidola) a tvrdil, že lidská psychika i tělo se skládají ze čtyř základních přírodních elementů.

empedokles

čtyři elementy

eidola

Epiktétos

Antický stoický filozof, jehož přesvědčení, že nás netrápí věci samotné, ale naše úsudky o nich, se stalo přímým filozofickým východiskem moderní kognitivně-behaviorální terapie.

epiktétos

stoicismus

kognitivní terapie

Epikúros

Starověký řecký filozof, který definoval nejvyšší životní cíl jako dosažení štěstí skrze umírněný hédonismus – maximalizaci slasti, jež spočívá v absenci fyzické bolesti a především v dosažení naprostého duševního klidu bez úzkosti (ataraxie).

epikúros

hédonismus

ataraxie

Desiderius Erasmus

Odpůrce dogmat, fanatismu a pověr, který prosazoval existenci svobodné vůle a věřil v důležitost lidských pocitů.

desiderius erasmus

renesance

svobodná vůle

Erik Erikson

Rozšířil psychoanalytickou teorii o celoživotní vývoj a sociální faktory, přičemž vytvořil model osmi fází psychosociálního vývoje, z nichž každá je definována specifickou krizí, jako je hledání identity.

erik erikson

psychosociální vývoj

krize identity

Hans Eysenck

Vybudoval osobnostní typologii na biologických základech a faktorovou analýzou identifikoval tři super-faktory: introverzi-extraverzi, neuroticismus a psychoticismus.

hans eysenck

teorie osobnosti

extraverze

Gustav Theodor Fechner

Snaha vyřešit problém vztahu mysli a těla jej vedla k definování exaktního Fechnerova zákona a k publikaci Základů psychofyziky v roce 1860.

gustav theodor fechner

psychofyzika

fechnerův zákon

David Ferrier

Vylepšil metody mozkové stimulace a vytvořil u opic velmi přesnou mapu motorických a senzorických center, čímž položil základy moderní neurochirurgii.

david ferrier

mozek

lokalizace funkcí

Leon Festinger

Lewinův student, který se proslavil odhalením napětí vznikajícího z rozporu mezi chováním a postoji a zformulováním vlivné Teorie sociálního srovnávání.

leon festinger

kognitivní disonance

sociální srovnávání

Susan Fiske

Odbornice na sociální kognici, která formulovala koncept ambivalentního sexismu a vytvořila Stereotype Content Model hodnotící skupiny na osách vřelosti a kompetence.

susan fiske

ambivalentní sexismus

stereotypy

Pierre Flourens

Průkopník metody chirurgické extirpace, který radikálně vyvrátil lokalizační snahy frenologů tvrzením, že mozková kůra zvířat a lidí funguje jako jednotný propojený celek.

pierre flourens

ablace

mozek

Viktor Frankl

Rakouský psychiatr, který na základě vlastních zkušeností z koncentračních táborů založil logoterapii zaměřenou na schopnost lidí nacházet hluboký smysl i v utrpení.

viktor frankl

logoterapie

smysl života

Sigmund Freud

Titán psychologie, který vytvořil model Id, Ego a Superego, popsal psychosexuální stadia vývoje a jako hlavní metodu zkoumání nevědomí využíval volné asociace a analýzu snů.

sigmund freud

psychoanalýza

nevědomí

Anna Freudová

Pokračovatelka v otcových stopách, která upravila psychoanalýzu pro děti a položením důrazu na adaptaci ega na realitu založila ego-psychologii.

anna freudová

ego-psychologie

dětská psychoanalýza

Karl von Frisch

Etolog a nositel Nobelovy ceny, který zasvětil kariéru studiu včel a objevil včelí taneček, kterým si hmyz s obrovskou přesností sděluje informace o potravě.

karl von frisch

včelí taneček

etologie

Gustav Fritsch

Spolu s Eduardem Hitzigem prokázal přímou elektrickou stimulací mozku psů lokalizaci motorických funkcí na mozkové kůře.

gustav fritsch

motorická kůra

fyziologie

Erich Fromm

Psychoanalytik a sociolog, který se soustředil na sociální a kulturní příčiny lidského chování a zkoumal, jak úzkost ze svobody vede lidi ke konformitě či autoritářským režimům.

erich fromm

strach ze svobody

psychoanalýza

Phineas Gage

Železniční dělník, který přežil proražení čelních laloků železnou tyčí. Jeho následná dramatická změna charakteru poskytla historicky první důkazy o tom, že mozek přímo řídí osobnost a emoce.

phineas gage

čelní laloky

poranění mozku

Galén

Římský lékař, který rozšířil původní Hippokratovu teorii tělesných tekutin do rané teorie osobnosti s vymezením čtyř základních temperamentů.

galén

temperamenty

antická medicína

Galileo Galilei

Zásadní postava vědecké revoluce, která prosadila experimentální a matematický přístup k přírodě a trvala na objektivním pozorování nezávislém na církevní autoritě.

galileo galilei

vědecká revoluce

objektivita

Franz Joseph Gall

Průkopník myšlenky o lokalizaci mentálních schopností do různých částí mozkové kůry a zakladatel frenologie, který zkoumal vztah mezi velikostí mozku a intelektem.

franz joseph gall

frenologie

lokalizace funkcí

Sir Francis Galton

Jako první se pokusil systematicky měřit inteligenci, zavedl dotazníky, metodu slovních asociací, výzkum dvojčat a založil kontroverzní eugenické hnutí.

sir francis galton

psychometrika

inteligence

John Garcia

Psycholog, který experimentálně prokázal evoluční a biologické limity klasického podmiňování objevem averze k chuti (tzv. Garciův efekt), ke které stačí jediný pokus.

john garcia

garciův efekt

podmíněná averze

Howard Gardner

Zpochybnil monopol klasických IQ testů zaměřených jen na akademické dovednosti svou teorií mnohačetných inteligencí, sahajících od lingvistické až po tělesně-kinestetickou.

howard gardner

mnohačetné inteligence

kognitivní psychologie

Pierre Gassendi

Hlasitý kritik karteziánského dualismu tvrdící, že postulovat nehmotnou duši je zbytečné, jelikož veškeré mentální procesy beze zbytku vysvětluje funkce fyzického mozku.

pierre gassendi

materialismus

kritika dualismu

Siddhártha Gautama (Buddha)

Zakladatel buddhismu, jehož hluboký vhled do podstaty lidského utrpení (zakořeněného v touze a lpění) a praxe všímavosti se o staletí později staly pevnou součástí moderních psychoterapeutických směrů.

buddha

buddhismus

utrpení

Michael Gazzaniga

Otec kognitivní neurovědy, který rozšířil výzkum pacientů s rozděleným mozkem a objevil v levé hemisféře modul takzvaného interpretru, jenž racionalizuje naše chování.

michael gazzaniga

kognitivní neurověda

split-brain

Henry Herbert Goddard

Přeložil Binetův test do angličtiny a jako extrémní nativista prosazoval eugeniku a nechvalně proslul aplikací IQ testů na imigranty přijíždějící do USA.

henry herbert goddard

eugenika

iq testy

Johann Wolfgang von Goethe

Génius literatury i vědy, který vnímal lidský život jako boj protichůdných sil a prosazoval studium ucelených lidských zkušeností (fenomenologie), čímž přímo ovlivnil Freuda i Junga.

johann wolfgang von goethe

romantismus

fenomenologie

Kurt Goldstein

Klinický neurovědec, který aplikoval Gestalt principy na fungování mozku, odmítl úzkou lokalizaci funkcí a prosazováním tendence k seberealizaci silně ovlivnil humanistickou psychologii.

kurt goldstein

holismus

neurověda

Daniel Goleman

Psycholog a vědecký novinář, který svou knihou zpopularizoval koncept emoční inteligence (EQ) a ukázal, že pro životní úspěch a duševní zdraví jsou emoční a sociální dovednosti často důležitější než kognitivní IQ.

daniel goleman

emoční inteligence

Stanislav Grof

Český psychiatr a spoluzakladatel transpersonální psychologie, který prozkoumal změněné stavy vědomí pomocí psychedelik a později vyvinul metodu holotropního dýchání pro terapeutickou praxi.

stanislav grof

transpersonální psychologie

holotropní dýchání

Edwin Ray Guthrie

Neobehaviorista, podle něhož k učení dochází okamžitě (během jednoho pokusu) a pouze na základě časového překrytí (kontiguity) podnětu a reakce.

edwin ray guthrie

zákon kontiguity

behaviorismus

Jonathan Haidt

Sociální a morální psycholog, který ukázal, že lidská morálka je řízena spíše rychlými intuitivními a emočními reakcemi než racionálním úsudkem, a definoval šest univerzálních morálních základů společnosti.

jonathan haidt

morální psychologie

morální základy

Granville Stanley Hall

Založil první psychologickou laboratoř i časopis v USA, inicioval vznik Americké psychologické asociace a proslavil se svou rekapitulační teorií vývoje.

granville stanley hall

apa

vývojová psychologie

Harry Harlow

Svými proslulými experimenty s opičími mláďaty a náhradními matkami prokázal naprostou nezbytnost fyzického kontaktního bezpečí pro zdravý psychický vývoj.

harry harlow

kontaktní bezpečí

vývojová psychologie

David Hartley

Jako první filozof se pokusil systematicky vysvětlit zákony mentálních asociací fyziologicky, konkrétně prostřednictvím své teorie nervových vibrací.

david hartley

asocianismus

nervové vibrace

Heinz Hartmann

Rakouský psychiatr, který prohlásil, že Ego se nevyvíjí pouze z Id, ale má své vlastní vrozené a na konfliktech nezávislé funkce sloužící k adaptaci na prostředí.

heinz hartmann

ego-psychologie

adaptace

Donald O. Hebb

Kanadský průkopník biopsychologie, který představil koncept buněčných shromáždění a definoval známé pravidlo učení, podle něhož se „společně pálící neurony propojují“.

donald o. hebb

biopsychologie

hebbovo pravidlo

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Autor konceptu Absolutního ducha a dialektického procesu teze-antiteze-syntéza, jehož úvahy hluboce ovlivnily pozdější sociální i humanistickou psychologii.

georg wilhelm friedrich hegel

dialektika

absolutní duch

Martin Heidegger

Žák Edmunda Husserla, který aplikoval fenomenologii na zkoumání lidské existence, zavedl pojem Dasein (bytí-ve-světě) a zdůrazňoval význam žití autentického života.

martin heidegger

dasein

existencialismus

Fritz Heider

Do sociální psychologie přinesl teorii atribuce, jež zkoumá, jak si lidé naivně vysvětlují příčiny chování ostatních, a vytvořil teorii kognitivní rovnováhy.

fritz heider

teorie atribuce

kognitivní rovnováha

Hermann von Helmholtz

Jako první úspěšně změřil rychlost nervového vzruchu, navrhl trichromatickou teorii barevného vidění a zavedl koncept nevědomého usuzování ve vnímání.

hermann von helmholtz

rychlost vzruchu

barevné vidění

Claude-Adrien Helvétius

Filozof, který aplikoval empirismus a senzualismus na vzdělávání a tvrdil, že kontrolou prostředí lze plně formovat lidskou mysl.

claude-adrien helvétius

senzualismus

empirismus

Mary Henleová

Významná historička, jejíž celoživotní práce byla naprosto klíčová pro přesnou dokumentaci původních myšlenek Gestalt hnutí a jejich obranu proti dezinterpretacím.

mary henleová

gestalt

historie psychologie

Johann Friedrich Herbart

Zavedl koncept apercepční masy a psychické mechaniky, popsal dynamický konflikt idejí bojujících o vstup do vědomí a jako první se pokusil psychologii matematizovat.

johann friedrich herbart

apercepční masa

psychická mechanika

Ewald Hering

Významný fyziolog, který odmítl Helmholtzův přístup a díky existenci paobrazů prosadil teorii dokazující, že zrakové receptory v oku pracují ve dvojicích.

ewald hering

barevné vidění

oponentní teorie

Hippokrates

Otec medicíny, který nevysvětloval mentální stavy a nemoci vlivem démonů, ale nerovnováhou čtyř základních tělesných tekutin (humorů).

hippokrates

antická medicína

humory

Adolf Hitler

Nacistický diktátor, jehož schopnost zfanatizovat davy a vytvořit totalitní režim se stala hlavním impulsem pro poválečný výzkum autoritářské osobnosti, konformity a skupinového myšlení.

adolf hitler

autoritářská osobnost

totalitarismus

Eduard Hitzig

Spolupracovník Gustava Fritsche, který pomohl poskytnout exaktní a nevyvratitelný fyziologický důkaz o lokalizaci motorických funkcí na mozkové kůře.

eduard hitzig

motorická kůra

lokalizace funkcí

Thomas Hobbes

Zakladatel britského empirismu, jenž vnímal člověka jako stroj poháněný hedonismem a veškeré myšlení redukoval na pouhý pohyb atomů v mozku.

thomas hobbes

empirismus

hedonismus

Leta Stetter Hollingworthová

Empirickými daty vyvrátila mýty o intelektuální inferioritě žen a stala se důležitou průkopnicí ve zkoumání a speciálním vzdělávání mimořádně nadaných dětí.

leta stetter hollingworthová

psychologie žen

nadané děti

Karen Horneyová

Psychoanalytička, která ostře odmítla Freudův biologický determinismus a tvrdila, že neurózy nepocházejí ze sexuálních konfliktů, ale z pocitu osamělosti a bezmoci ve světě.

karen horneyová

základní úzkost

psychoanalýza

Clark Leonard Hull

Neobehaviorista, který pomocí hypoteticko-deduktivní metody vytvořil složitou teorii učení založenou na síle zvyku a redukci biologických pudů.

clark leonard hull

behaviorismus

teorie učení

David Hume

Skeptik, který redukoval lidskou identitu i kauzalitu na zvyk mysli a tvrdil, že veškeré lidské chování je řízeno vášněmi, nikoli rozumem.

david hume

skepticismus

asocianismus

Edmund Husserl

Filozof, který založil fenomenologii jako metodu přímého zkoumání vědomé zkušenosti a intencionality bez předběžných teoretických předpokladů či předsudků.

edmund husserl

fenomenologie

intencionalita

Jean-Martin Charcot

Nejslavnější evropský neurolog své doby, který pomocí hypnózy zlegitimizoval zkoumání hysterie jako skutečné duševní nemoci a svými přednáškami zásadně ovlivnil mladého Freuda.

jean-martin charcot

hysterie

hypnóza

Noam Chomsky

Geniální lingvista, který kritikou behaviorismu urychlil kognitivní revoluci a postuloval existenci vrozeného mechanismu pro osvojení jazyka a univerzální gramatiky.

noam chomsky

lingvistika

univerzální gramatika

William James

Obrovský inspirátor funkcionalismu, který ve svém díle zavedl proslulý pojem proud vědomí a mimořádně silně zdůrazňoval pragmatismus psychologických myšlenek a důsledků.

william james

funkcionalismus

proud vědomí

Pierre Janet

Charcotův nástupce, který vysvětlil hysterii pomocí odštěpených traumatických vzpomínek, čímž objevil fenomén disociace a silně předznamenal Freudův koncept nevědomí.

pierre janet

disociace

hysterie

Irving Janis

Aplikoval poznatky o konformitě na historická politická fiaska a definoval fenomén Groupthink, kdy touha po harmonii ve skupině zcela převálcuje kritické myšlení.

irving janis

groupthink

skupinová dynamika

Karl Jaspers

Německý psychiatr a existenciální filozof, který vnesl fenomenologii do psychopatologie a proslul konceptem takzvaných mezních situací, jež člověka konfrontují s jeho existencí.

karl jaspers

mezní situace

existencialismus

Joseph Jastrow

První profesor psychologie na University of Wisconsin a neúnavný popularizátor oboru, který vytvořil standard pro reportování dat jakožto základ dnešního APA stylu.

joseph jastrow

popularizace psychologie

apa styl

Jim Jones

Vůdce sekty Chrám lidu, který v roce 1978 zmanipuloval přes 900 svých následovníků k masové vraždě a sebevraždě v Jonestownu, což představuje extrémní případ sociálního vlivu a vymývání mozků.

jim jones

jonestown

sekty

Mary Cover Jonesová

Studentka J. B. Watsona, která jako první vědecky dokázala, že naučený strach lze odstranit systematickou desenzibilizací, čímž položila základ behaviorální terapii.

mary cover jonesová

behaviorální terapie

malý peter

Carl Gustav Jung

Freudův korunní princ, který se s ním rozešel a obohatil psychologii o koncept kolektivního nevědomí, archetypů a typologii introverze s extraverzí.

carl gustav jung

analytická psychologie

kolektivní nevědomí

Daniel Kahneman

Spolu s Amosem Tverskym odhalil, že lidé při rozhodování v nejistotě spoléhají na mentální zkratky, čímž zboural představu o dokonalé racionalitě.

daniel kahneman

rozhodování

heuristiky

Eric Kandel

Nositel Nobelovy ceny, jenž na mořském plži precizně dokázal, že učení fyzicky a chemicky přetváří neuronové spoje prostřednictvím mechanismu dlouhodobé potenciace (LTP).

eric kandel

paměť

učení

Immanuel Kant

Titán filozofie, který zachránil rozum před empiriky zavedením a priori kategorií myšlení, jež naše mysl vrozeně vnucuje surovým smyslovým datům.

immanuel kant

kategorie myšlení

racionalismus

George Kelly

Navrhl koncept konstruktivního alternativismu, podle kterého fungujeme jako vědci a neustále si tvoříme i přerámováváme vlastní hypotézy a konstrukty o světě.

george kelly

osobní konstrukty

konstruktivní alternativismus

Søren Kierkegaard

První moderní existencialista a dánský teolog, který hluboce analyzoval úzkost pramenící ze svobody a odmítl chladný racionalismus tvrzením, že subjektivita je pravda.

søren kierkegaard

existencialismus

úzkost

Martin Luther King Jr.

Vůdce amerického hnutí za občanská práva, jehož fenomenální úspěch s využitím nenásilného odporu představuje ukázkový příklad pozitivního sociálního vlivu a psychologie přesvědčování vytrvalé menšiny.

martin luther king jr.

občanská práva

nenásilný odpor

Melanie Kleinová

Průkopnice dětské psychoanalýzy, která zavedla terapii hrou a zdůrazňovala extrémní kognitivní a emocionální důležitost raného pre-oidipovského vztahu dítěte s matkou.

melanie kleinová

dětská psychoanalýza

terapie hrou

Kurt Koffka

Rozšířil Gestalt myšlenky do USA, aplikoval je na dětskou psychologii a vytvořil zásadní rozdíl mezi geografickým a behaviorálním (subjektivním) prostředím.

kurt koffka

gestalt

vnímání

Lawrence Kohlberg

Americký psycholog, který předkládáním morálních dilemat zjistil, že lidské morální uvažování se kognitivně vyvíjí ve třech základních úrovních.

lawrence kohlberg

morální vývoj

morální dilema

Konfucius

Staročínský filozof, jehož učení klade nesmírný důraz na morálku, rodinnou loajalitu, respekt k autoritám a sociální harmonii, což hluboce formovalo východní chápání psychologie a společnosti.

konfucius

konfucianismus

etika

Mikuláš Koperník

Renesanční astronom, jehož heliocentrický model zasadil ránu geocentrickému ptolemaiovskému systému a odstartoval novověkou vědeckou a filozofickou revoluci.

mikuláš koperník

heliocentrismus

astronomie

Emil Kraepelin

Německý psychiatr z Wundtovy školy, který vytvořil celosvětově přijatý systém klinických diagnóz a jako jeden z prvních testoval účinky farmak na lidskou psychiku.

emil kraepelin

psychiatrie

diagnostika

Richard von Krafft-Ebing

Německo-rakouský psychiatr a autor přelomového díla Psychopathia Sexualis, kterým položil vědecké základy moderní sexuologie a systematicky popsal a klasifikoval sexuální deviace, včetně sadismu a masochismu.

richard von krafft-ebing

sexuologie

psychopathia sexualis

Alkmaión z Krotónu

Raný řecký lékař, který jako jeden z prvních prováděl pitvy a správně určil, že centrem vnímání, paměti a myšlení není srdce, ale mozek.

alkmaión z krotónu

mozek

antika

Thomas Kuhn

Filozof vědy, který zavedl pojem paradigma a ukázal, že věda se nevyvíjí lineárně, ale prostřednictvím náhlých vědeckých revolucí, což zásadně ovlivnilo chápání vývoje psychologických směrů.

thomas kuhn

paradigma

vědecká revoluce

Wolfgang Köhler

Spoluzakladatel Gestalt psychologie, který výzkumem šimpanzů na Tenerife prokázal učení náhlým vhledem a propojil psychologii s fyzikou principem psychofyzického izomorfismu.

wolfgang köhler

gestalt

učení vhledem

Oswald Külpe

Zakladatel Würzburgské školy, jenž posunul hranice experimentální introspekce a se svým týmem empiricky prokázal překvapivou existenci takzvaného myšlení bez vizuálních představ.

oswald külpe

würzburgská škola

myšlení bez představ

Jean-Baptiste Lamarck

Předchůdce Darwina, který věřil, že adaptivní fyziologické změny, které organismus získá během svého života, se předávají na potomstvo, což částečně rezonuje s dnešní epigenetikou.

jean-baptiste lamarck

lamarckismus

evoluce

Karl Lashley

Ačkoliv celý život neúspěšně hledal fyzickou paměťovou stopu (engram) v mozku krys, vyvrátil představy o mozku jako telefonní ústředně formulováním zákonů mozkové činnosti.

karl lashley

engram

ekvipotencialita

Bibb Latané

Spolu s Johnem Darleym provedl převratný výzkum pomáhajícího chování, odhalil efekt přihlížejícího, fenomén difuze odpovědnosti a sociální zahálení.

bibb latané

efekt přihlížejícího

difuze odpovědnosti

Julien de La Mettrie

Radikální materialista tvrdící, že mezi lidmi a zvířaty je pouze kvantitativní rozdíl v komplexitě mozku, jak detailně popsal ve svém díle Člověk stroj.

julien de la mettrie

člověk stroj

materialismus

Joseph LeDoux

Neurovědec zkoumající biologické základy úzkosti, který dokázal klíčovou roli amygdaly a objevil v mozku dvě cesty pro rychlé i analytické zpracování hrozby.

joseph ledoux

amygdala

strach

Gottfried Wilhelm Leibniz

Zavedl do psychologie koncept prahu vědomí a jako první rozlišoval mezi vědomým vnímáním a podvědomými drobnými percepcemi.

gottfried wilhelm leibniz

monádologie

práh vědomí

Kurt Lewin

Nekorunovaný otec moderní sociální psychologie, který rozšířil Gestalt o Teorii pole a jako první systematicky a experimentálně zkoumal konflikty a skupinovou dynamiku.

kurt lewin

teorie pole

skupinová dynamika

Marsha Linehanová

Inovativně spojila západní techniky změny chování s východním radikálním sebepřijetím do formy terapie vyvinuté speciálně pro léčbu hraniční poruchy osobnosti.

marsha linehanová

dbt

hraniční porucha osobnosti

John Locke

Filozof, který popřel existenci vrozených idejí, označil mysl novorozence za nepopsanou desku a rozlišil mezi primárními a sekundárními kvalitami objektů.

john locke

tabula rasa

empirismus

Jacques Loeb

Německý fyziolog, který odmítl nutnost připisovat zvířatům vědomí zavedením konceptu tropismu jakožto vynuceného a mimovolního pohybu v reakci na vnější stimulaci.

jacques loeb

tropismus

chování zvířat

Elizabeth Loftusová

Nejvýznamnější současná badatelka v oblasti paměti, která svými experimenty prokázala konstruktivní a omylnou povahu vzpomínek, odhalila dezinformační efekt a zpochybnila spolehlivost očitých svědectví.

elizabeth loftusová

paměť

falešné vzpomínky

Konrad Lorenz

Spoluzakladatel etologie a nobelista, který studiem vrozených vzorců chování ve volné přírodě objevil kritickou periodu vtiskování (imprintingu) u mláďat.

konrad lorenz

imprinting

etologie

Alexander Romanovič Luria

Ruský psycholog a spolupracovník Lva Vygotského, který detailně zmapoval fungování mozkových center a položil základy moderní neuropsychologie a kognitivní diagnostiky.

alexander luria

neuropsychologie

kognitivní funkce

Martin Luther

Zásadní postava reformace, která popírala existenci svobodné vůle, trvala na osobním náboženství a zpochybnila autoritu Aristotela i papeže.

martin luther

reformace

svobodná vůle

Paul MacLean

Americký neurovědec, který vytvořil evoluční a populární model Trojjediného mozku, jenž lidskou nervovou soustavu dělí na vrstvu plazí, paleosavčí a neosavčí.

paul maclean

trojjediný mozek

limbický systém

François Magendie

Nezávisle na Charlesi Bellovi dospěl k anatomickému objevu o rozdělení senzorických a motorických nervů, což vstoupilo ve známost jako Bell-Magendieho zákon.

françois magendie

fyziologie

bell-magendieho zákon

Ernst Mach

Fyzik a filozof, který postuloval existenci prostorových a časových tvarů nezávislých na jednotlivých elementech, čímž položil základ Gestalt psychologii.

ernst mach

prostorové a časové tvary

filozofie

Niccolò Machiavelli

Renesanční diplomat a autor Vladaře, jehož chladně pragmatický pohled na moc a manipulaci dal vzniknout stejnojmennému psychologickému rysu v rámci Temné triády (machiavellismus).

niccolò machiavelli

machiavellismus

vladař

Maimonides

Významný židovský rabín, filozof a lékař, který usiloval o syntézu aristotelské racionální logiky s náboženskou vírou a podrobně se zabýval otázkami psychického a fyzického zdraví.

maimonides

židovská filozofie

aristotelismus

Thomas Malthus

Ekonom a demograf, jehož myšlenka o tom, že populace roste rychleji než zdroje potravy, poskytla Darwinovi klíčový vhled o nevyhnutelném boji o přežití.

thomas malthus

demografie

boj o přežití

Karl Marx

Filozof a ekonom, jehož analýza třídního boje a především psychologický koncept odcizení člověka od jeho práce a vlastní podstaty silně ovlivnily sociologii i neofreudiánskou psychoanalýzu.

karl marx

marxismus

odcizení

Abraham Maslow

Otec humanistické psychologie, který vytvořil slavnou hierarchii potřeb zakončenou potřebou seberealizace a zaměřil se na zkoumání zdravých a výjimečných osobností.

abraham maslow

humanistická psychologie

hierarchie potřeb

Gabor Maté

Lékař a autor, který se zaměřuje na hluboké propojení mezi traumatem v raném dětství, chronickým stresem, rozvojem závislostí a psychosomatických i autoimunitních onemocnění.

gabor maté

trauma

závislost

Rollo May

Přinesl evropský existencialismus do USA, prozkoumal takzvané lidské dilema a rozlišoval mezi normální a neurotickou úzkostí vyplývající z tíhy lidské svobody.

rollo may

existenciální psychologie

úzkost

Robert McCrae

Společně s Paulem Costou zformuloval současný vědecký standard měření osobnosti, takzvaný model Velké pětky (Big Five), který redukuje rysy do pěti dimenzí.

robert mccrae

big five

ocean

William McDougall

Jeden z prvních teoretiků behaviorismu, který však v rámci své hormické psychologie zdůrazňoval, že chování zvířat i lidí je vždy účelové a poháněné vrozenými instinkty.

william mcdougall

hormická psychologie

instinkty

Michael Meaney

Kanadský neurobiolog, jehož přelomové výzkumy v oblasti epigenetiky poskytly biologický exaktní důkaz o tom, jak raná mateřská péče chemicky modifikuje DNA a reakce na stres.

michael meaney

epigenetika

neurobiologie

Maurice Merleau-Ponty

Představitel francouzské existenciální fenomenologie, který ostře kritizoval behaviorismus a navrhl detailní alternativu zaměřenou na fenomenologii vnímání a strukturu chování.

maurice merleau-ponty

fenomenologie

existencialismus

Franz Anton Mesmer

Rakouský lékař, který svými technikami navozování krize předznamenal objev hypnózy a demonstroval obrovskou sílu sugesce při léčbě psychosomatických problémů.

franz anton mesmer

animální magnetismus

hypnóza

Thales z Milétu

První filozof, který odmítl nadpřirozená vysvětlení a zahájil kritickou tradici hledání přírody, čímž položil naprosté základy pro budoucí vědu.

thales z milétu

filozofie

počátky vědy

Stanley Milgram

Autor šokujících experimentů z Yaleovy univerzity s elektrickými šoky, kterými prokázal, k jak extrémní poslušnosti vůči autoritě jsou schopni běžní lidé.

stanley milgram

poslušnost

autorita

James Mill

Dovedl asocianismus do extrému tvrzením, že mysl je zcela pasivní a složité myšlenky jsou pouze mechanickým součtem jednoduchých izolovaných počitků.

james mill

asocianismus

mentální mechanika

John Stuart Mill

Zachránil psychologii před hrubým mechanicismem svého otce konceptem mentální chemie a navrhl vytvoření nové vědy o lidském charakteru zvané etologie.

john stuart mill

mentální chemie

etologie

George Miller

Jeden z hlavních hybatelů kognitivní revoluce, který dokázal, že kapacita naší krátkodobé paměti je omezena zhruba na sedm izolovaných položek či chunků.

george miller

kognitivní revoluce

krátkodobá paměť

Giovanni Pico della Mirandola

Renesanční učenec, který argumentoval, že lidé mají díky své racionalitě zcela jedinečnou schopnost se svobodně měnit a vybírat si svůj vlastní životní styl.

giovanni pico della mirandola

renesance

svobodná vůle

Henry Molaison (Pacient H.M.)

Pacient, který po chirurgickém odstranění hipokampu ztratil schopnost tvořit nové vědomé vzpomínky, čímž vědcům poskytl absolutně klíčové důkazy o lokalizaci a rozdělení lidské paměti.

henry molaison

pacient h.m.

paměť

Egas Moniz

Portugalský neurolog vyznamenaný Nobelovou cenou za vyvinutí drastického chirurgického zákroku zvaného prefrontální lobotomie, který se dříve masově užíval u psychotických pacientů.

egas moniz

lobotomie

neurologie

Michel de Montaigne

Představitel extrémního renesančního skepticismu, který radikálně zpochybňoval možnost dosažení objektivního vědeckého poznání a spolehlivých vědomostí.

michel de montaigne

skepticismus

filozofie

Serge Moscovici

Ohradil se proti americké posedlosti konformitou vytvořením teorie vlivu menšiny a ukázal, že absolutně konzistentní menšina dokáže přesvědčit většinu.

serge moscovici

vliv menšiny

sociální reprezentace

Georg Elias Müller

Povýšil psychofyziku a výzkum paměti na preciznější úroveň, mimo jiné díky svému vynálezu paměťového bubnu pro automatizované předkládání podnětů.

georg elias müller

psychofyzika

paměť

Johannes Müller

Jeden z největších experimentálních fyziologů, který prokázal, že bez ohledu na způsob stimulace vyvolá konkrétní senzorický nerv vždy pouze pro něj charakteristický vjem.

johannes müller

specifické nervové energie

fyziologie

Hugo Münsterberg

Wundtův žák, který opustil čistou experimentální vědu a jako první začal psychologii systematicky aplikovat do soudních síní, průmyslu, managementu a psychoterapie.

hugo münsterberg

aplikovaná psychologie

forenzní psychologie

Ježíš z Nazareta

Centrální postava křesťanství, jejíž učení o lásce, odpuštění a vnitřní morálce radikálně zformovalo hodnotový, sociální a filozofický systém západní civilizace.

ježíš z nazareta

křesťanství

etika

Ulric Neisser

Autor knihy Cognitive Psychology, která sjednotila a pojmenovala kognitivní revoluci, jenž později ostře volal po ekologické platnosti zkoumání lidské mysli.

ulric neisser

kognitivní psychologie

ekologická platnost

Isaac Newton

Geniální fyzik a matematik, jehož zákony pohybu a gravitace zavedly mechanistický a deterministický pohled na svět, který silně ovlivnil objektivní a behaviorální psychologii.

isaac newton

mechanicismus

fyzika

Friedrich Wilhelm Nietzsche

Geniální filozof, který místo pouhé vůle k přežití postavil jako hlavní motiv vůli k moci, prozkoumal koncept nadčlověka a anticipoval mnohé z hlubinné psychologie.

friedrich wilhelm nietzsche

vůle k moci

existencialismus

William z Ockhamu

Středověký nominalista, jenž svou logickou břitvou nasměroval chápání zpět k přímé zkušenosti tvrzením, že pojmy jako mysl nebo duše jsou jen umělé verbální nálepky.

william z ockhamu

ockhamova břitva

nominalismus

George Orwell

Britský spisovatel a novinář, jehož román 1984 dokonale zachytil psychologické mechanismy totalitní kontroly, manipulace s jazykem a ztráty individuální identity.

george orwell

totalitarismus

1984

Svatý Pavel

Apoštol a klíčový teolog raného křesťanství, který svými dopisy výrazně formoval západní pojetí radikálního dualismu mezi duchem (spásou) a tělem (hříchem).

svatý pavel

křesťanství

teologie

Ivan Petrovič Pavlov

Ruský fyziolog a nositel Nobelovy ceny, jehož objev psychických reflexů a detailní experimentální popis klasického podmiňování navždy změnil směřování moderní psychologie.

ivan petrovič pavlov

klasické podmiňování

reflexy

Karl Pearson

Galtonův životopisec a geniální matematik, který převedl myšlenku korelace do exaktního vzorce pro výpočet korelačního koeficientu.

karl pearson

korelační koeficient

statistika

Jordan Peterson

Klinický psycholog, jehož práce integruje evoluční psychologii, jungiánskou psychoanalýzu a mytologii k analýze lidských systémů přesvědčení, utrpení a hledání osobní odpovědnosti.

jordan peterson

smysl

mytologie

Francesco Petrarca

Často je označován za otce renesance; útočil na scholastiku a prosazoval myšlenku obrovského lidského potenciálu, který by měl člověk naplno využít.

francesco petrarca

renesance

humanismus

Richard Petty

Spolu s Johnem Cacioppem vytvořil model ELM, který přesně mapuje kognitivní cesty, jimiž v nás argumenty centrálně nebo periferně vyvolávají změnu postojů.

richard petty

elm

přesvědčování

Jean Piaget

Švýcarský biolog a psycholog, který způsobil revoluci v chápání dětského intelektu popsáním čtyř kvalitativních stadií kognitivního vývoje a zavedením pojmů asimilace či akomodace.

jean piaget

kognitivní vývoj

asimilace a akomodace

Philippe Pinel

Francouzský lékař symbolizující obrat k humánní psychiatrii, který nechal sejmout okovy duševně nemocným v pařížských azylech a začal prosazovat klidnou morální léčbu.

philippe pinel

morální léčba

reforma psychiatrie

Steven Pinker

Kognitivní vědec a lingvista, který zpopularizoval myšlenku jazyka jako evoluční adaptace a pomocí dat zkoumá historický pokles násilí ve společnosti na pozadí lidské přirozenosti.

steven pinker

evoluční psychologie

kognitivní věda

Platón

Sokratův žák a zastánce nativismu, který ve svém podobenství o jeskyni tvrdil, že smysly nás klamou a k pravému vrozenému poznání duše dospívá výhradně rozumovou introspekcí.

platón

nativismus

racionalismus

Plotínos

Novoplatónský filozof, jehož hierarchické uspořádání světa a silný důraz na vnitřní, subjektivní duchovní zkušenosti významně připravily půdu pro budoucí křesťanskou psychologii.

plotínos

novoplatonismus

duše

Karl Popper

Rakousko-britský filozof, který definoval vědeckou metodu prostřednictvím principu falsifikace a kritizoval psychoanalýzu i marxismus s tím, že nesplňují kritéria skutečné vědy, ale jde o pseudovědy.

karl popper

filozofie vědy

falsifikace

Prótagorás

Přední řecký sofista a relativista, který tvrdil, že objektivní pravda neexistuje a že vnímání reality je vždy čistě subjektivní pro každého jednotlivce.

prótagorás

sofisté

relativismus

Marquis de Puységur

Mesmerův žák, který uvedl pacienty do klidného transu (somnambulismu) a objevil v něm dodnes využívané fenomény jako posthypnotickou amnézii a sugesci.

marquis de puységur

umělý somnambulismus

hypnóza

Pythagoras

Matematik a filozof, který do západního myšlení vnesl první jasný dualismus mezi tělem (hmotou) a duší (abstraktním světem) a zformuloval první psychofyzikální zákon.

pythagoras

dualismus

matematika

John Rawls

Americký politický filozof, jehož myšlenkový experiment se závojem nevědomosti zásadně ovlivnil moderní chápání sociální spravedlnosti, morálního rozhodování a férovosti.

john rawls

teorie spravedlnosti

závoj nevědomosti

Thomas Reid

Zakladatel skotské školy zdravého rozumu, který se postavil proti Humovu skepticismu a obhajoval přímý realismus a psychologii vrozených mentálních fakult.

thomas reid

zdravý rozum

přímý realismus

Giacomo Rizzolatti

Italský neurofyziolog, jehož tým učinil převratný objev zrcadlových neuronů, čímž poskytl neurofyziologický základ pro porozumění empatii a sociálnímu učení.

giacomo rizzolatti

zrcadlové neurony

empatie

Carl Rogers

Tvůrce nesmírně vlivné humanistické terapie, který klíč k rozvoji a aktualizační tendenci člověka spatřoval v bezpodmínečném pozitivním přijetí a empatii.

carl rogers

na klienta zaměřená terapie

bezpodmínečné přijetí

Hermann Rorschach

Švýcarský psychiatr a psychoanalytik, který vyvinul slavný Rorschachův test inkoustových skvrn, jenž se stal jedním z nejznámějších projektivních nástrojů pro diagnostiku struktury osobnosti a zkoumání nevědomých procesů.

hermann rorschach

rorschachův test

projektivní testy

Julian Rotter

Zdůrazňoval roli subjektivního očekávání v učení a nejvíce se proslavil rozlišením lidí na ty s interním a externím místem kontroly nad svým osudem.

julian rotter

locus of control

místo kontroly

Jean-Jacques Rousseau

Otec romantismu, který věřil, že lidská přirozenost je vrozeně dobrá a že společnost a přílišný racionalismus člověka pouze korumpují a kazí.

jean-jacques rousseau

romantismus

ušlechtilý divoch

Edgar Rubin

Dánský psycholog, jehož detailní analýza oddělení figury a pozadí v našem vnímání poskytla jeden ze základních pilířů pro Gestalt psychologii.

edgar rubin

figura a pozadí

vnímání

Benjamin Rush

Signatář americké Deklarace nezávislosti, který na svou dobu prosazoval humánní léčbu, ačkoliv duševní nemoci léčil převážně somatickými metodami jako pouštěním žilou.

benjamin rush

psychiatrie

somatický model

Oliver Sacks

Neurolog a mistr kazuistiky, který prostřednictvím svých literárně bohatých případových studií přibližoval veřejnosti bizarní a fascinující neurologické poruchy plně v kontextu lidskosti pacientů.

oliver sacks

neurologie

kazuistiky

Robert Sapolsky

Významný neurobiolog a primatolog, který fenomenálně syntetizuje poznatky z fungování mozku, genetiky a evoluce k vysvětlení toho, proč se my lidé chováme tak, jak se chováme, v dobrém i ve zlém.

robert sapolsky

neurobiologie

stres

Jean-Paul Sartre

Francouzský filozof, který prohlásil, že existence předchází esenci, a zdůrazňoval absolutní lidskou svobodu spojenou s nevyhnutelnou existenciální úzkostí a zodpovědností.

jean-paul sartre

existencialismus

svoboda

Walter Dill Scott

Otec průmyslové a organizační psychologie, který jako první aplikoval psychologii na reklamu a za první světové války vedl masivní hodnocení vojenských rekrutů.

walter dill scott

průmyslová psychologie

reklama

John Searle

Filozof zpochybňující silnou umělou inteligenci argumentem, že počítačové programy mohou sice simulovat syntax, ale nikdy skutečně nechápou význam.

john searle

čínský pokoj

umělá inteligence

Ivan Michajlovič Sečenov

Snaha vysvětlit všechny psychické jevy pomocí fyziologie jej dovedla k objevu konceptu inhibice v mozku a tvrzení, že veškeré chování je čistě reflexivní povahy.

ivan michajlovič sečenov

ruská objektivní psychologie

inhibice

Martin Seligman

Hlavní iniciátor hnutí pozitivní psychologie, který dříve popsal mechanismus naučené bezmocnosti a následně přesunul pozornost oboru ke studiu autentického štěstí a lidského rozkvětu.

martin seligman

pozitivní psychologie

naučená bezmocnost

Hans Selye

Zjistil, že organismus reaguje na jakýkoliv chronický stresor univerzální biologickou odpovědí, kterou nazval Obecný adaptační syndrom (GAS).

hans selye

stres

obecný adaptační syndrom

Seneca

Významný římský filozof a státník, který detailně zkoumal destruktivní povahu hněvu a iracionálních vášní a prosazoval jejich ovládání pomocí stoického učení.

seneca

stoicismus

hněv

William Shakespeare

Anglický dramatik, jehož dokonalý vhled do celé šíře lidských emocí, nevědomých motivů a ambicí formoval západní chápání lidské psychiky dávno před vznikem psychologie.

william shakespeare

emoce

psychologie postavy

Muzafer Sherif

Sociální psycholog, který odhalil dynamiku vzniku sociálních norem pomocí autokinetického efektu a v experimentu Robber's Cave dokázal sílu společných nadřazených cílů.

muzafer sherif

teorie realistického konfliktu

robbers cave

Oskar Schindler

Německý továrník, který během holokaustu zachránil přes tisíc Židů, čímž se stal v sociální psychologii jedním z nejvíce analyzovaných příkladů skutečného altruismu a prosociálního chování.

oskar schindler

altruismus

holokaust

Arthur Schopenhauer

Definoval primární lidský motiv jako iracionální vůli k životu, která nás odsuzuje k utrpení, čímž výrazně anticipoval Freudovo nevědomí.

arthur schopenhauer

pesimismus

vůle k životu

Theodore Simon

Lékař a psychiatr, který úzce spolupracoval s Alfredem Binetem a podílel se na vytvoření slavné Binet-Simonovy inteligenční škály z roku 1905.

theodore simon

binet-simonova škála

inteligence

Burrhus Frederic Skinner

Zakladatel operantního podmiňování, který odmítl teoretizování o vnitřních stavech a zkoumal plány posilování a metody tvarování chování ve své operantní komoře.

burrhus frederic skinner

operantní podmiňování

behaviorismus

Adam Smith

Skotský filozof a ekonom, který kromě položení základů moderní ekonomie hluboce zkoumal lidskou sympatii a morální psychologii ve svém díle Teorie mravních citů.

adam smith

ekonomie

morální city

Sókratés

Jeden z nejvýznamnějších antických filozofů, který neustálým kladením otázek (sokratovskou metodou) nutil své žáky ke kritickému myšlení a hledání objektivní pravdy a ctnosti.

sókratés

antika

sokratovská metoda

Charles Spearman

Vynálezce faktorové analýzy, který zjistil korelaci různých kognitivních schopností a postuloval existenci obecné, vrozené inteligence, kterou nazval g-faktor.

charles spearman

inteligence

g-faktor

Herbert Spencer

Filozof, který na lidskou společnost aplikoval pojem přežití nejschopnějších a tvrdil, že inteligence roste s evoluční komplexitou nervové soustavy.

herbert spencer

sociální darwinismus

přežití nejschopnějších

Roger Wolcott Sperry

Nobelista, který experimenty s pacienty s rozděleným mozkem (split-brain) způsobil revoluci v chápání lateralizace a specializace pravé a levé mozkové hemisféry.

roger wolcott sperry

rozdělený mozek

lateralizace

Baruch Spinoza

Racionalista a determinista, který odmítl Descartův dualismus a tvrdil, že mysl a tělo jsou dvě strany téže mince a všechny emoce podléhají přísným přírodním zákonům.

baruch spinoza

racionalismus

determinismus

Johann Kaspar Spurzheim

Gallův student a kolega, který zpopularizoval frenologii a úspěšně ji šířil zejména ve Spojených státech jako praktický nástroj pro hodnocení charakteru a intelektu.

johann kaspar spurzheim

frenologie

charakter

Claude Steele

Významný psycholog, který identifikoval hrozbu stereotypu a prokázal, jak vědomí existence negativního stereotypu o vlastní skupině zhoršuje testový výkon.

claude steele

hrozba stereotypu

sociální psychologie

William Stern

Německý psycholog, který zásadně vylepšil Binetův způsob hodnocení inteligence tím, že navrhl vydělit mentální věk chronologickým věkem dítěte, čímž stvořil pojem IQ.

william stern

inteligenční kvocient

Robert Sternberg

Obohatil psychologii o triarchickou teorii inteligence, ve které kromě tradiční analytické složky zdůraznil i důležitost inteligence kreativní a praktické.

robert sternberg

triarchická teorie inteligence

kreativita

Robert Louis Stevenson

Skotský spisovatel, který ve svém díle Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda geniálně zachytil psychologický koncept rozštěpení osobnosti a temného Stínu.

robert louis stevenson

rozštěpení osobnosti

stín

Carl Stumpf

Wundtův rival, který oponoval rozkládání vědomí na elementy, prosazoval fenomenologii celistvých zážitků a stal se klíčovým předchůdcem Gestalt psychologie.

carl stumpf

fenomenologie

psychologie hudby

Harry Stack Sullivan

Americký neofreudián, který přesunul pozornost od biologických pudů k síti mezilidských vztahů a zdůraznil, že osobnost nelze oddělit od sociálních situací.

harry stack sullivan

interpersonální psychiatrie

neofreudiáni

Francis Cecil Sumner

První Afroameričan, který získal Ph.D. v oboru psychologie. Výrazně se zasloužil o rozvoj psychologického oddělení na Howardově univerzitě a prosazoval spravedlivý přístup ke vzdělání.

francis cecil sumner

historie psychologie

černošská psychologie

Thomas Szasz

Hlavní hlas antipsychiatrického hnutí šokující svět tvrzením, že duševní nemoci neexistují a psychiatrické diagnózy jsou jen nebezpečné nálepky pro problémy v žití.

thomas szasz

mýtus duševní nemoci

antipsychiatrie

Král Šalamoun

Biblická postava, tradičně považovaná za autora textů jako Kniha Přísloví či Kazatel, jež obsahují jedny z nejstarších hlubokých existenciálních a morálních úvah o marnosti a smyslu lidského počínání.

král šalamoun

biblická moudrost

existencialismus

Henri Tajfel

Původem polský Žid, jehož snaha pochopit diskriminaci vyústila ve zrození Teorie sociální identity a objev favorizování vlastní skupiny v paradigmatu minimální skupiny.

henri tajfel

teorie sociální identity

minimální skupina

Lewis Madison Terman

Upravil Binetův test inteligence pro americké prostředí a rozsáhlou longitudinální studií nadaných dětí úspěšně vyvrátil mýtus o slabosti spojené s genialitou.

lewis madison terman

stanford-binetův test

Richard Thaler

Nositel Nobelovy ceny, který propojil psychologii s ekonomií a proslavil se konceptem „šťouchů“ (nudge) – jemných změn v architektuře výběru, které usnadňují lidem lepší rozhodování bez zákazů a příkazů.

richard thaler

behaviorální ekonomie

nudge

Edward Lee Thorndike

Pomocí „problémových boxů“ popsal postupné učení zvířat pokusem a omylem a zformulováním Zákona efektu předznamenal nástup operantního podmiňování.

edward lee thorndike

zákon efektu

učení

Louis Leon Thurstone

Oponent Spearmanova g-faktoru, který pomocí vylepšené faktorové analýzy dospěl k závěru, že inteligence se skládá ze sedmi nezávislých primárních duševních schopností.

l. l. thurstone

primární duševní schopnosti

inteligence

Niko Tinbergen

Nizozemský nobelista a otec etologie, který definoval čtyři základní biologické otázky nezbytné pro komplexní pochopení evolučního a funkčního chování zvířat.

niko tinbergen

etologie

tinbergenovy čtyři otázky

Edward Bradford Titchener

Wundtův žák, který usiloval o vytvoření „periodické tabulky mysli“ tím, že pomocí přísné introspekce štěpil lidské vědomí na izolované senzorické počitky.

edward bradford titchener

strukturalismus

introspekce

Alexis de Tocqueville

Francouzský politický myslitel a historik, který ve svém díle Demokracie v Americe hluboce analyzoval fenomén individualismu a jako první varoval před konformistickým tlakem takzvané tyranie většiny.

alexis de tocqueville

demokracie

tyranie většiny

Edward Chace Tolman

Jako první neobehaviorista dokázal experimenty v bludištích existenci latentního učení u zvířat a jejich schopnost vytvářet si vnitřní kognitivní mapy.

edward chace tolman

kognitivní mapy

latentní učení

Lev Tolstoj

Klasik ruské literatury, jehož epická díla detailně mapují psychologický vývoj, morální konflikty a existenciální hledání smyslu života jednotlivce v širší společnosti.

lev tolstoj

morálka

hledání smyslu

Norman Triplett

Provedl historicky první experiment v oboru sociální psychologie, v němž na příkladu cyklistů a dětí položil základy pro výzkum fenoménu sociální facilitace.

norman triplett

sociální facilitace

první experiment

Alan Turing

Stál u zrodu výpočetní techniky a navrhl Turingův test k posouzení, zda stroj dokáže myslet jako člověk, čímž zásadně formoval kognitivní vědu.

alan turing

umělá inteligence

turingův test

Charles Henry Turner

Afroamerický zoolog, který učinil zásadní objevy v učení a chování hmyzu, čímž silně inspiroval J. B. Watsona k použití pojmu behaviorismus.

charles henry turner

komparativní psychologie

hmyz

John Turner

Tajfelův student a spoluautor Teorie sociální identity, který vytvořil Teorii sebekategorizace vysvětlující přerod vnímání sebe sama z nezávislého jednotlivce na součást skupiny.

john turner

teorie sebekategorizace

teorie sociální identity

Amos Tversky

Dvojice s Danielem Kahnemanem, která odhalila, že při rozhodování v nejistotě využíváme mentální zkratky (heuristiky), čímž jsme náchylní ke kognitivním zkreslením.

amos tversky

heuristiky

kognitivní zkreslení

Voltaire

Klíčová postava francouzského osvícenství, která neúnavně bojovala proti dogmatismu, prosazovala toleranci a vyzdvihovala sílu a nezávislost lidského rozumu.

voltaire

osvícenství

racionalismus

Lev Semjonovič Vygotskij

Ruský psycholog, který zdůrazňoval formativní vliv sociální interakce na růst dětské mysli a stvořil klíčový koncept zóny nejbližšího vývoje.

lev semjonovič vygotskij

zóna nejbližšího vývoje

sociokulturní teorie

Alfred Russel Wallace

Britský přírodovědec, který zcela nezávisle na Darwinovi dospěl k téměř totožné teorii evoluce prostřednictvím přirozeného výběru.

alfred russel wallace

evoluce

přirozený výběr

Raoul Wallenberg

Švédský diplomat, který v Maďarsku zachránil desetitisíce Židů. Jeho činy dodnes slouží jako klíčový model pro výzkum občanské odvahy, morálního rozhodování a vzdoru proti zločinné autoritě.

raoul wallenberg

občanská odvaha

altruismus

Margaret Floy Washburnová

Vůbec první žena, která získala Ph.D. z psychologie, a významná průkopnice výzkumu chování zvířat i motorické teorie vědomí.

margaret floy washburnová

komparativní psychologie

motorická teorie vědomí

John Broadus Watson

Oficiální zakladatel radikálního behaviorismu, který odmítl introspekci, deklaroval jako cíl psychologie predikci a kontrolu chování a proslul experimentem s Malým Albertem.

john broadus watson

behaviorismus

malý albert

Ernst Heinrich Weber

Průkopník zkoumání kožních a svalových vjemů, který objevil dvoubodový práh citlivosti a definoval Weberův zákon o vnímání změny podnětu.

ernst heinrich weber

psychofyzika

weberův zákon

David Wechsler

Upravil způsob výpočtu IQ porovnáváním se standardizačním vzorkem populace a vytvořil světově nejpoužívanější testy pro dospělé (WAIS) i děti (WISC).

david wechsler

inteligence

iq testy

Carl Wernicke

Německý neurolog, který objevil mozkové centrum v levém spánkovém laloku (Wernickeovo centrum), jež je nezbytné pro porozumění mluvenému slovu.

carl wernicke

neurologie

wernickeovo centrum

Max Wertheimer

Oficiální zakladatel Gestalt psychologie, který popsal percepční phi fenomén, definoval zákony organizace vnímání a zkoumal produktivní myšlení.

max wertheimer

gestalt

phi fenomén

Edward Osborne Wilson

Harvardský biolog, který aplikací evolučních a genetických principů na sociální chování všech živočichů odstartoval debatu o biologických základech lidských vlastností.

edward osborne wilson

sociobiologie

inkluzivní fitness

Lightner Witmer

V roce 1896 založil vůbec první psychologickou kliniku na světě, poprvé použil pojem klinická psychologie a trval na přísném vědeckém vzdělání praktiků.

lightner witmer

klinická psychologie

psychologická klinika

Ludwig Wittgenstein

Jeden z nejvlivnějších filozofů 20. století, který zkoumal vztah mezi jazykem, myšlením a realitou a ukázal, jak jsou mnohé filozofické a psychologické problémy v jádru jen zmatením jazyka.

ludwig wittgenstein

filozofie jazyka

jazykové hry

Robert Sessions Woodworth

Představitel dynamické psychologie, který obohatil rovnici o samotný organismus (S-O-R), čímž zdůraznil klíčovou roli vnitřní motivace, pudů a fyziologických stavů.

robert sessions woodworth

dynamická psychologie

s-o-r

Wilhelm Wundt

Zakladatel psychologie jako samostatné vědecké disciplíny, jenž v Lipsku roku 1879 otevřel první laboratoř, stvořil voluntarismus a detailně se zabýval introspekcí a Völkerpsychologií.

wilhelm wundt

experimentální psychologie

voluntarismus

Irvin Yalom

Psychiatr a spisovatel, který se stal jedním z hlavních představitelů existenciální a skupinové psychoterapie, zkoumající čtyři danosti: smrt, svobodu, izolaci a nesmyslnost.

irvin yalom

existenciální psychoterapie

skupinová terapie

Robert Mearns Yerkes

Odborník na srovnávací psychologii primátů, který během první světové války přesvědčil armádu k masovému testování rekrutů, čímž obrovsky zpopularizoval psychologii.

robert mearns yerkes

testování inteligence

army alpha

Robert Zajonc

Elegantně vyřešil záhadu sociální facilitace objevem, že fyziologické nabuzení z přítomnosti druhých usnadňuje dominantní reakce, a popsal efekt pouhého vystavení.

robert zajonc

sociální facilitace

efekt pouhého vystavení

Bluma Zeigarniková

Ruská studentka Kurta Lewina, která experimentálně dokázala, že si mnohem lépe pamatujeme nedokončené úkoly, a stala se matkou klinické psychologie v SSSR.

bluma zeigarniková

zeigarnikův efekt

paměť

Philip Zimbardo

Autor nechvalně proslulého Stanfordského vězeňského experimentu, kterým podal absolutní důkaz o temné síle sociálních rolí, deindividuaci a vlivu systémového zla.

philip zimbardo

stanfordský vězeňský experiment

sociální role