Humanistic, Existential, and Positive Psychology

Francouzská filozofka, jejíž dílo Druhé pohlaví analyzovalo sociální konstrukci ženství a stalo se jedním ze základních kamenů feministické psychologie a existencialismu.

Americký kulturní antropolog, jehož kniha Popření smrti argumentuje, že většina lidského chování je vedena nevědomým strachem ze smrtelnosti a snahou o symbolickou nesmrtelnost.

Švýcarský psychiatr, který pod vlivem Heideggera integroval fenomenologii do klinické praxe a jako první vytvořil zkoumání světonázoru metodou zvanou Daseinanalýza.

Švýcarský psychiatr a hlavní popularizátor Daseinanalýzy, který se zasadil o přesvědčení, že ryze objektivní a medicínský přístup k duševním nemocem je terapeuticky neúplný.

Výzkumnice a autorka, která se celosvětově proslavila studiem odvahy, zranitelnosti, studu a empatie, čímž zásadně ovlivnila moderní pohled na autenticitu a mezilidské spojení.

Legendární basketbalista, jehož nekompromisní filozofie neustálého sebezlepšování (známá jako Mamba Mentality) se stala fenoménem ve sportovní psychologii pro ilustraci extrémní psychické odolnosti a fokusu.

Židovský filozof, jehož koncept vztahu Já a Ty zdůrazňuje absolutní autentičnost a hloubku mezilidského setkání na rozdíl od pouhého objektivizujícího vztahu Já a Ono.

Zakládající členka Asociace humanistických psychologů, která propojila vývojovou psychologii s humanistickým důrazem na celoživotní růst a tvořivost.

Francouzský spisovatel a filozof, který prozkoumal koncept absurdity lidského života a zdůrazňoval nezbytnost revolty vůči nesmyslnosti existence.

Spoluzakladatel hnutí pozitivní psychologie, který definoval a zkoumal stav flow (plynutí) – fenomén hlubokého ponoru a optimálního prožívání při smysluplné činnosti.

Duchovní vůdce Tibetu, jehož dialogy se západními vědci a psychology významně přispěly k integraci buddhistických konceptů všímavosti (mindfulness) a soucitu do moderní psychoterapie a neurovědy.

Průkopník pozitivní psychologie, často přezdívaný „Dr. Štěstí“, který vytvořil vědecké metody pro měření subjektivní pohody a definoval klíčové faktory ovlivňující lidskou spokojenost se životem.

Ruský spisovatel a mistr psychologického románu, jehož brilantní sondy do temných, iracionálních a paradoxních hlubin lidské duše silně ovlivnily psychoanalýzu i existencialismus.

Rakouský psychiatr, který na základě vlastních zkušeností z koncentračních táborů založil logoterapii zaměřenou na schopnost lidí nacházet hluboký smysl i v utrpení.

Psychoanalytik a sociolog, který se soustředil na sociální a kulturní příčiny lidského chování a zkoumal, jak úzkost ze svobody vede lidi ke konformitě či autoritářským režimům.

Zakladatel buddhismu, jehož hluboký vhled do podstaty lidského utrpení (zakořeněného v touze a lpění) a praxe všímavosti se o staletí později staly pevnou součástí moderních psychoterapeutických směrů.

Génius literatury i vědy, který vnímal lidský život jako boj protichůdných sil a prosazoval studium ucelených lidských zkušeností (fenomenologie), čímž přímo ovlivnil Freuda i Junga.

Český psychiatr a spoluzakladatel transpersonální psychologie, který prozkoumal změněné stavy vědomí pomocí psychedelik a později vyvinul metodu holotropního dýchání pro terapeutickou praxi.

Žák Edmunda Husserla, který aplikoval fenomenologii na zkoumání lidské existence, zavedl pojem Dasein (bytí-ve-světě) a zdůrazňoval význam žití autentického života.

Filozof, který založil fenomenologii jako metodu přímého zkoumání vědomé zkušenosti a intencionality bez předběžných teoretických předpokladů či předsudků.

Německý psychiatr a existenciální filozof, který vnesl fenomenologii do psychopatologie a proslul konceptem takzvaných mezních situací, jež člověka konfrontují s jeho existencí.

Centrální postava křesťanství, jejíž učení o lásce, odpuštění a vnitřní morálce radikálně zformovalo hodnotový, sociální a filozofický systém západní civilizace.

Navrhl koncept konstruktivního alternativismu, podle kterého fungujeme jako vědci a neustále si tvoříme i přerámováváme vlastní hypotézy a konstrukty o světě.

První moderní existencialista a dánský teolog, který hluboce analyzoval úzkost pramenící ze svobody a odmítl chladný racionalismus tvrzením, že subjektivita je pravda.

Otec humanistické psychologie, který vytvořil slavnou hierarchii potřeb zakončenou potřebou seberealizace a zaměřil se na zkoumání zdravých a výjimečných osobností.

Přinesl evropský existencialismus do USA, prozkoumal takzvané lidské dilema a rozlišoval mezi normální a neurotickou úzkostí vyplývající z tíhy lidské svobody.

Představitel francouzské existenciální fenomenologie, který ostře kritizoval behaviorismus a navrhl detailní alternativu zaměřenou na fenomenologii vnímání a strukturu chování.

Geniální filozof, který místo pouhé vůle k přežití postavil jako hlavní motiv vůli k moci, prozkoumal koncept nadčlověka a anticipoval mnohé z hlubinné psychologie.

Tvůrce nesmírně vlivné humanistické terapie, který klíč k rozvoji a aktualizační tendenci člověka spatřoval v bezpodmínečném pozitivním přijetí a empatii.

Otec romantismu, který věřil, že lidská přirozenost je vrozeně dobrá a že společnost a přílišný racionalismus člověka pouze korumpují a kazí.

Francouzský filozof, který prohlásil, že existence předchází esenci, a zdůrazňoval absolutní lidskou svobodu spojenou s nevyhnutelnou existenciální úzkostí a zodpovědností.

Definoval primární lidský motiv jako iracionální vůli k životu, která nás odsuzuje k utrpení, čímž výrazně anticipoval Freudovo nevědomí.

Hlavní iniciátor hnutí pozitivní psychologie, který dříve popsal mechanismus naučené bezmocnosti a následně přesunul pozornost oboru ke studiu autentického štěstí a lidského rozkvětu.

Hlavní hlas antipsychiatrického hnutí šokující svět tvrzením, že duševní nemoci neexistují a psychiatrické diagnózy jsou jen nebezpečné nálepky pro problémy v žití.

Klasik ruské literatury, jehož epická díla detailně mapují psychologický vývoj, morální konflikty a existenciální hledání smyslu života jednotlivce v širší společnosti.

Psychiatr a spisovatel, který se stal jedním z hlavních představitelů existenciální a skupinové psychoterapie, zkoumající čtyři danosti: smrt, svobodu, izolaci a nesmyslnost.